Český hrubý domácí produkt klesá třetí kvartál v řadě. Stejně neradostnou bilancí se v Evropě může pochlubit jen pár zemí jižního křídla a Velká Británie. V meziročním srovnání vychází český HDP podobně tristně. Jen Řecko, Portugalsko, Itálie a Kypr zaznamenaly hlubší propad, než je českých 1,2 procenta. Dokonce i Španělsko je na tom prozatím meziročně lépe.
České zaostávání za zbytkem Evropy zdánlivě nejde dohromady s obrazem, jejž vysílá řada dílčích ukazatelů. Relativně mírné zadlužení vlády i domácností. Rekordně nízké úrokové sazby z úvěrů a náklady státu na financování dluhu. Stabilní finanční sektor disponující dostatkem kapitálu a rostoucí, byť mírně, objem úvěrů do ekonomiky. Stabilní míra nezaměstnanosti, která patří k nejnižším v Evropě. Co je tedy špatně?
Hypotéz se najde řada. Rovnou ale zamítněme jednorázové vlivy, jako je nižší výběr daně z tabákových výrobků, jimiž statistici vysvětlovali propad HDP na začátku roku. Takové faktory mohou hrát roli krátkodobě, ale ne během tří čtvrtin roku.
Podívejme se ovšem na veřejný sektor. Relativní neefektivita jeho fungování v Česku vyplývá snad ze všech mezinárodních žebříčků, aniž by se stav dlouhodobě zlepšoval. Neuskutečněné veřejné investice srazily v loňském roce rozpočtový schodek na překvapivě nízkou úroveň a letos tendence zjevně pokračuje.
Objem zrušených tendrů veřejného sektoru jde do desítek miliard korun, o něž se samozřejmě odsouvá realizace zakázek převážně z oboru stavebnictví. Probíhá přitom očistný proces, jehož výsledkem bude méně „červených pásek“ a více muziky za méně peněz, anebo sklouzne po zklidnění rozčeřených vod vše do starých kolejí? Odpověď na tuto otázku nepochybně ovlivní ekonomiku v delším horizontu.
Druhou problémovou oblastí je spotřeba domácností. Zdražení potravin koncem loňského roku, částečně vyvolané lednovým zvýšením DPH, provětralo domácnostem peněženky. To ale není jediný důvod nízké ochoty utrácet. Projevuje se i obava ze ztráty výdělku, jejíž pozorovatelnost ve vývoji nezaměstnanosti klesá úměrně s růstem počtu živnostníků. Na spotřebním optimismu nepřidávají ani perspektivy dalšího růstu DPH, nižší valorizace důchodů či penzijní reformy, kterou politická opozice proklamativně ruší, ještě než byla zavedena.
Čtěte také:
Česko zůstává v recesi, pokles se prohloubil
Kalousek hájil český propad: Nelze zvyšovat HDP na dluh
Analytici: Ekonomika EU už je fakticky v nové recesi
Přesto zůstávám pro rok 2013 v zásadě optimistou. Exportní sektor je flexibilní a dokáže reagovat na první známky oživení globální poptávky. Zvýšení DPH o pouhý procentní bod nepřidělá finančním manažerům domácností mnoho vrásek. A veřejné investice? Nadějí na zvýšení je snad alespoň realizace zakázek odložených z letoška.
Autor je hlavním ekonomem UniCredit Bank
