Rok 2013 se do ekonomických dějin země zapíše jako rok devizových intervencí ČNB. Nejen proto, že došlo k prvnímu zásahu ČNB na trhu s korunou za 11 let, ale zejména proto, že oslabení české měny a závazek centrální banky udržet kurz slabší po relativně dlouhou dobu mění v ekonomice zaběhnutá pravidla.
Skoková změna vyvolala mezi ekonomy i podnikateli řadu vesměs kritických polemik. To ale nemusí být přesný obraz. Jak známo, kdo prodělává, křičí, kdo vydělává, mlčí. Skutečně, mezi ekonomy panuje shoda, že slabší koruna přinese české ekonomice příští rok zvýšení růstu, i když možná ne o tolik, kolik čeká ČNB.
Průvodním znakem oslabení měny bude také vyšší inflace, která omezí koupěschopnost domácností do doby, než dojde v jejich peněženkách ke kompenzaci formou vyššího růstu mezd.
Nově nastavený kurzový režim vytváří předpoklad minimální kolísavosti hodnoty koruny během příštího roku, což je v principu pro ekonomické subjekty výhodné. Až potud se zdá být vše jasné. Kde začínají otazníky, je časový horizont a způsob vycouvání ČNB ze současných intervenčních závazků.
Vrátí se kurz k úrovním kolem 25 korun za euro? Stane se tak skokově, nebo pozvolným, řízeným procesem? Nebo se ekonomické subjekty sžijí se současnou úrovní, jíž se přizpůsobí další ekonomické veličiny? Odpovědi nyní zřejmě neznají ani hlavní aktéři rozehrané partie, centrální bankéři.
Autor je hlavní ekonom UniCredit Bank
Čtěte také:
Měsíc po intervenci: zdražily hlavně televize, potraviny zatím ne
Fitch: České ekonomice pomůže k oživení slabší koruna
Měnová intervence ČNB očima expertů: Komu pomůže a komu ublíží?
