Menu Zavřít

Pěkně drahá konkurenční výhoda. Google zaplatil 26 miliard dolarů, aby se stal výchozím vyhledávačem v prohlížečích i na mobilech

30. 10. 2023
Doba čtení: 2 minuty
Autor: Depositphotos
  • Americký technologický gigant Google musí mnoha společnostem platit velké množství peněz za to, aby jeho vyhledávač získal výchozí pozici
  • V aktuálním antimonopolním procesu Google zveřejnil, že v roce 2021 dosáhly tyto platby celkové sumy 26,3 miliardy dolarů
  • Konkrétní výše částek pro jednotlivé firmy není známá, největším příjemcem peněz je ale pravděpodobně Apple

Jaká je cena za to, aby si nejpopulárnější internetový vyhledávač udržel svůj náskok před konkurencí? Očividně 26,3 miliardy dolarů (téměř 614 miliard korun). Přesně takovou částku totiž americká technologická společnost podle vlastního doznání zaplatila v roce 2021 za to, aby se její vyhledávač stal výchozí možností na mobilních telefonech a webových prohlížečích vytvářených jinými firmami.

Tato suma byla zveřejněna během antimonopolního procesu, který proti Googlu aktuálně probíhá v USA. Tamní ministerstvo spravedlnosti se spolu s několika státními zástupci snaží dokázat, že americký technologický gigant přistoupil k nezákonným krokům, aby si udržel téměř monopolní postavení v oblasti internetového vyhledávání. Firma měla využít své dominance k tomu, aby se její konkurence nedostala do důležitých distribučních kanálů, k nimž patří třeba webový prohlížeč Safari od společnosti Apple.

Zákaz jednání s konkurenty

Mezi největší příjemce plateb od Googlu patří pravděpodobně právě zmíněný Apple. Konkrétní částky pro jednotlivé společnosti sice v procesu zveřejněny nebyly, analytici ze společnosti Bernstein ale podle CNBC odhadují, že firma z kalifornského Cupertina díky této dohodě jen letos získala zhruba 19 miliard dolarů (přibližně 443 miliard korun).

Cenná data na prodej. Google chce zákazníkům nabídnout informace o kvalitě ovzduší či o míře slunečního záření
Přečtěte si také:

Cenná data na prodej. Google chce zákazníkům nabídnout informace o kvalitě ovzduší či o míře slunečního záření

Podle amerického ministerstva spravedlnosti nicméně Google platí miliardy dolarů každý rok de facto všem důležitým distributorům. „Patří mezi ně výrobci zařízení LG, Motorola a Samsung, hlavní američtí mobilní operátoři AT&T, T-Mobile a Verizon nebo vývojáři prohlížečů Mozilla, Opera a UCWeb. Cílem těchto plateb je zajistit, aby se Google stal výchozím vyhledávačem v prohlížečích a na mobilech. V mnoha případech je pak součástí dohod i konkrétní ustanovení, které zakazuje protistranám společnosti Google jednání s konkurenty,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Google se pochopitelně vůči vzneseným obviněním brání. Vedení společnosti argumentuje tvrzením, že uživatelé si stále mohou svůj výchozí vyhledávač jednoduše změnit. Celý proces jim totiž zabere pouze několik málo kliknutí.

Náklady na získání uživatelů výrazně vzrostly

Podle dalších údajů zveřejněných během aktuálního procesu činily příjmy divize Googlu zabývající se vyhledávacími nástroji v roce 2021 více než 146 miliard dolarů (téměř 3,4 bilionu korun). Takzvané traffic acquisition costs (TAC), které značí náklady na získání uživatelů, pak ve stejném roce přesáhly hodnotu 26 miliard (asi 605 miliard korun).

bitcoin_skoleni

Součástí TAC jsou například částky, které Google platí svým partnerům za reklamy zobrazené na jejich webech. Kromě toho se jedná i o platby pro distribuční subjekty, kteří zpřístupňují vyhledávací přístupové body a další služby od Googlu. Podle technologické společnosti patří mezi tyto partnery především „poskytovatelé prohlížečů, mobilní operátoři, výrobci různých zařízení a softwaroví vývojáři“.

Stane se umělá inteligence všudypřítomnou? Podle šéfa Googlu neexistuje firma, kterou by v blízké době neovlivnila
Přečtěte si také:

Stane se umělá inteligence všudypřítomnou? Podle šéfa Googlu neexistuje firma, kterou by v blízké době neovlivnila

Pozoruhodné pak rovněž je, jak moc se suma za TAC v posledních letech navýšila. Ta totiž ještě v roce 2014 dosahovala částky ,jen 7,1 miliardy dolarů (asi 165 miliard korun), tedy zhruba 3,5krát méně než před dvěma lety. 

  • Našli jste v článku chybu?