Menu Zavřít

Peltův trhák

9. 6. 2014
Autor: Euro.cz

Profesionální fotbalové kluby se chtějí odštěpit od národní fotbalové asociace. Chceme více peněz, diváků a pravomocí, tvrdí týmy

Český profesionální fotbal čekají zásadní změny. Nastává poslední kolo souboje o to, kdo bude ovládat profesionální soutěže. Fotbalová liga už se nechce nechat řídit Fotbalovou asociací České republiky (FAČR) a s velkou pravděpodobností se „trhne“. Důvodů je několik, především snaha o zajištění většího přísunu peněz, profesionalizaci a zefektivnění nejvyšší soutěže a samozřejmě i zvýšení návštěvnosti prvoligových zápasů. Vyplývá to z obsáhlé analýzy Ligové fotbalové asociace (LFA), kterou má týdeník Euro k dispozici.

Miliardové saldo V České republice je v současné době sdruženo v rámci FAČR takřka čtyři tisíce fotbalových klubů. Z toho jen 32 je plně profesionálních, což je méně než jedno procento z celkového počtu. Na druhé straně ale celkové saldo rozpočtů všech profesionálních klubů dosahuje 2,5 miliardy korun. Tedy zhruba 90 procent z celkového salda všech organizovaných fotbalových klubů. „V žádném případě nezpochybňuji nezastupitelnou roli FAČR, pouze jsem přesvědčen, že profesionální liga musí být řízena a organizována na jiných principech. A to plně profesionálním managementem, který odpovídá přímo těm, kteří do něj investují finanční prostředky,“ konstatoval Dušan Svoboda, člen představenstva Sparty a jeden z autorů projektu na osamostatnění ligových klubů.

V nejbližších týdnech by se měli setkat majitelé prvoligových a druholigových klubů se šéfem fotbalové asociace Miroslavem Peltou. Ten je současně majitelem fotbalového Jablonce. Pelta se osamostatnění ligových klubů nebrání. „Probíhají jednání, ze kterých mám dobrý pocit,“ konstatoval minulý týden v médiích. Naopak proti celému plánu jsou zástupci plzeňské Viktorky. „Tady jde ale veškeré racionální uvažování stranou. Proti jsou z principu, protože tenhle projekt vymysleli lidé spojení se Spartou Praha,“ konstatoval zdroj blízký jednání. Napjaté vztahy mezi funkcionáři dvou momentálně nejlepších českých klubů se ještě vyostřily poté, co pražský klub vyhrál v právě skončené sezoně všechny tuzemské trofeje a šéf Sparty Daniel Křetínský „vláčel“ plzeňské činovníky po soudech.

Ale ponechme plzeňské výhrady stranou. Ostatní profesionální týmy si stěžují především na to, že do fotbalu teče velmi málo peněz z prodeje televizních práv. Ligová asociace

klubů se odvolává na údaje společnosti Deloitte. Zatímco český fotbal získal v roce 2012 z prodeje televizních práv tři miliony eur, srovnatelně velká rakouská liga 20,2 milionu, a ta belgická dokonce 60,1 milionu eur, (další země viz tabulka).

Ještě hůře v tomto srovnání vychází hodnota televizního kontraktu v přepočtu na jednoho obyvatele. V Česku dosáhl fotbal v roce 2012 hodnoty 0,254 eura, v Maďarsku, jehož špičkové kluby patří spíš k evropskému podprůměru a v pozdějších fázích evropských soutěží se prakticky nevyskytují, je to již v přepočtu 1,16 eura na obyvatele.

Dosud je jednání o prodeji televizních práv plně v kompetenci společnost STES. „Naprosto chybí možnost aktivního zapojení klubů do samotného jednání a prodeje těchto práv, stejně jako možnost výběru partnera, který by kluby při jednání s televizními partnery zastupoval,“ uvádí se v dokumentu. A jak se v něm současně upozorňuje, divácky nejatraktivnější kluby tak nemají šanci aktivně ovlivňovat výši výnosů z této oblasti. I z toho důvodu chce LFA, aby vyjednávání spadala přímo do její kompetence, stejně tak i výběr generálního partnera, sponzorů, marketing a propagace profesionálních soutěží.

Místo žrouta šéf LFA navrhuje, aby ligu nově řídil profesionální management, který by zároveň nesměl působit v klubech. Členové komisí, jejichž rozhodnutí mají na ligu zásadní význam, by měli být minimálně poloprofesionálové. Ne jako dnes, kdy o fotbalu rozhodují ve svém volném čase. V této souvislosti je nutné dodat, že současná liga má svého ředitele, Iva Lubase.

Ten je ale dle kuloárních informací k vidění málokdy, většinou jen při ohlašování termínu zápasů, případně při konzumaci na některém z fotbalových rautů.

Již zmíněný obsáhlý dokument rovněž upozorňuje, že podobný model „osamostatnění se“ prvoligových profesionálních klubů funguje v pětadvaceti z celkových 53 fotbalových asociací sdružených v UEFA. Přitom právě státy, kde fungují první ligy samostatně, jsou až na výjimky úspěšnější v evropských pohárových soutěžích a v reprezentačních kláních.

Pokud bude nový model schválen, rozběhne se pravděpodobně už letos (od sezony 2014/2015) jakési přechodné testovací období. Naplno by mělo nové uspořádání fungovat od sezony 2015/2016.

Někteří majitelé fotbalových klubů doufají, že právě osamostatnění pomůže z vrcholového fotbalu udělat standardní byznys. Doposud se na tomhle sportu moc vydělat nedá, většinou musejí vlastníci provoz svých klubů dotovat ze svého. Výjimkou jsou kluby, kterým se občas zadaří v evropských pohárech. V posledních letech hlavně plzeňská Viktorka. Jen v ročníku 2011/2012 se hospodářský výsledek všech prvoligových klubů i po započtení peněz, které přišly do ligy z UEFA (prémie za úspěch v pohárech), propadl na minus 138 milionů korun.

I proto je situace v některých prvoligových klubech dle informací týdeníku Euro hodně napjatá. O drastickém snižování rozpočtu pro příští sezonu se hovoří v souvislosti se Slovanem Liberec. S neutěšenou finanční situací je nespokojen i majitel pražské Slavie Aleš Řebíček, kterého podle dobře informovaných zdrojů stálo angažmá v druhém historicky nejúspěšnějším českém klubu již přes 300 milionů korun. Notně nespokojen je se svým působením v Dukle i Petr Paukner, který klub ovládl v loňském roce.

„Věříme, že osamostatnění profesionálních klubů zajistí více peněz, zefektivní činnost klubů, což se projeví i lepšími sportovními výsledky, ze kterých zcela jistě bude profitovat celý český fotbal včetně reprezentace,“ konstatoval jeden ze spolumajitelů prvoligového klubu. l

České drobné

Kolik stojí televizní práva na zápasy

vybraných evropských lig (2012; v mil. eur)

Německo 628

Francie 607

Nizozemsko 83

Belgie 60,1

Dánsko 46,6

Polsko 30

Švýcarsko 22,7

Rakousko 20,2

Česko 3

bitcoin_skoleni

Zdroj: Deloitte

O autorovi| Vadim Fojtík • fojtik@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?