Tlustý a Dalík se do sebe strefují, třetí prý vyjednává
První krok k privatizaci Budějovického Budvaru - jeho přerod z národního podniku na státní akciovou společnost - nabírá oproti původním plánům nemalý skluz. To však nic nebrání různým lobbistům a poradcům, aby již prošlapávali cestu k prodeji proslulé značky. Marek Dalík, přítel a neoficiální poradce premiéra Mirka Topolánka, kategoricky popírá zprávy, že by jednal s americkým pivovarem Anheuser-Busch. Této role se měl ujmout František Formánek, muž, který údajně stál za dezertérstvím poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky.
Kdo lže?
Na barvy politických stájí se v případu Budvar nehledí, k přestřelce se uchylují i lidé z ODS nebo této straně velmi blízcí. Poslanec Vlastimil Tlustý a Marek Dalík se vzájemně osočují z toho, kdo byl a nebyl ve styku s americkým pivovarnickým gigantem, který s Budvarem roky válčí o značku Budweiser. Tlustý tvrdí, že si je stoprocentně jistý Dalíkovými kontakty s lidmi z Anheuseru v minulosti, někdy před čtyřmi lety. „O aktuálním stavu, jestli pan Dalík nebo někdo jiný nyní s touto firmou jedná, nic nevím,“ rozlišuje poslanec.
„Nemám a neměl,“ odpověděl Dalík na otázku týdeníku EURO, zda v současné době nebo v minulosti měl kontakty s americkým pivovarem. „Před čtyřmi lety jsem s firmou Anheuser-Busch určitě nejednal já, ale Tlustý,“ prohlásil premiérův přítel. A na adresu poslance říká: „Je to lhář.“ Dalík, který letos v srpnu pobýval v USA, tvrdí, že tam s nikým nejednal - ani s Anheuserem, ani se žádnou jinou pivovarnickou skupinou. „Byl jsem tam na tenise, šlo o moji soukromou cestu,“ dodal.
Topolánek pro Anheuser.
Dalíkovo angažmá v zamýšleném prodeji jihočeského pivovaru americkému rivalovi by nemuselo být až tak od věci, pokud má premiér Topolánek stejně jako poslanec Tlustý na privatizaci konzistentní názor. Připomeňme si, co oba řekli v rozhovoru pro týdeník EURO shodou okolností právě před čtyřmi lety, kdy privatizaci Budvaru prosazoval tehdejší ministr průmyslu a obchodu, sociální demokrat Milan Urban. Tlustý byl pro a jako jedinou formu obhajoval veřejnou soutěž, v níž by o vítězi rozhodovala výše nabídnuté ceny. Postoj Topolánka, tenkrát šéfa největší opoziční strany, tak vyhraněný nebyl. „Budvar má slušné vedení, velmi slušné hospodářské výsledky a je těžké říct, co by se mělo stát dál. Pokud by podnik v privatizaci získal kdokoli jiný než Anheuser Busch, hrozí, že následně firmu s patřičným ziskem prodá právě Američanům. V tom případě bych začal jednat přímo s firmou Anheuser-Busch, s nikým jiným. Cena by pak byla bez ztrát na cestě,“ řekl v roce 2003 Topolánek s tím, že není kam spěchat.
Závdavek pro Formánka.
Vyslancem do Anheuseru však může být, jak hovoří některé zdroje týdeníku EURO, František Formánek, který se zviditelnil jako ten, kdo pomohl získat důvěru Topolánkově vládě díky dvěma přeběhlíkům. Závdavkem za to se pro něho hledalo nějaké uplatnění, a když selhala snaha dosadit ho jako náměstka ministryně kultury Heleny Třeštíkové, může být právě práce na Anheuseru tou zaslouženou funkcičkou. Pro takovou úlohu by měl předpoklad - z doby působení ve Washingtonu je mu americké prostředí blízké. Navázat spojení s Františkem Formánkem je však z technických důvodů nemožné. Ač má stále stejné číslo mobilního telefonu a loni na podzim se mu dalo dovolat, teď operátor hlásí, že volaný je členem uzavřené skupiny uživatelů, a může tedy přijímat hovory jen od příslušníků VPN - virtuální privátní sítě. Na zaslané SMS Formánek nereaguje.
Netrpěliví poradci.
Bylo to 6. dubna letošního roku, kdy předseda vlády s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem prošli Budvar, aby poté oznámili, že místo národního podniku bude pro pivovar i stát lepší akciová společnost. Pak už také nic nebrání prodeji. Vše bude transparentní, při transformaci pomůže státu nejlepší právní firma, vybraná ve veřejné soutěži, slíbil Gandalovič. V televizní debatě na začátku září se navíc přihlásil k tomu, že je připraven dát na špalek svůj politický krk, kdyby se transformace nezdařila. Před třemi týdny ministr ještě nezpochybnil původní časovou představu, že se přeměna národního podniku na státní akciovou společnost uskuteční do dubna příštího roku. Je přitom více než jasné, že uváděný termín je nereálný. Zjara totiž nemusí být známý ani poradce pro přeměnu právní formy pivovaru, pokud některý z účastníků vznese námitky proti průběhu veřejné soutěže. „Podle dotazů, kdy bude soutěž vyhlášena, a z nabídky zasílaných prezentací, můžeme soudit, že se přihlásí více zájemců. Už od jara, kdy byl oznámen záměr na transformaci Budvaru, se ozývají různé advokátní kanceláře, investiční banky a auditorské společnosti z Česka i ze zahraničí,“ říká ekonomický náměstek Gandaloviče Ivo Vrzal, v jehož působnosti je zakladatelská činnost. Časový skluz v přípravách na přeměnu národního podniku vysvětluje přibrzděním některých prací během léta a návazností na změny v jeho dozorčí radě. Ta se přitom radikálně obměnila už s platností od 1. června. Během léta se pak devítičlenná rada rozšířila o další tři místa, jedno z nich obsadil poslanec ODS Michal Doktor. Opozice si jeho jmenování vysvětlila jako úlitbu za to, že přes výhrady k reformnímu batohu jej nakonec ve sněmovně podpořil. Dalším nováčkem v radě je náměstek Vrzal, třetí volný post nabídl Gandalovič opozici. V dozorčí radě je neobsazené ještě jedno místo, na které si svého zástupce dovolí zaměstnanci Budvaru. Od června se nová rada ani jednou nesešla, tudíž nemá ani svého předsedu.
České reálie.
Co zatím ministerstvo zemědělství jako zakladatel národního podniku pro jeho přechod na akciovou společnost udělalo? Vybralo advokátní kancelář Kindl & Partneři, která za 714 tisíc korun pomáhá úředníkům připravit zadávací dokumentaci pro veřejné výběrové řízení, z něhož má vzejít špičkový konzultant pro transformaci pivovaru. Zadavatelem soutěže bude Gandalovičův úřad spolu s Budvarem. „V této chvíli máme připravenou zadávací dokumentaci a chceme, aby ji v rámci transparentnosti projednala dozorčí rada. Je to i otázka sdílení nákladů, protože poradce vždy něco stojí,“ uvedl Vrzal. Honorář má v tomto případě činit 12,5 milionu korun. Dozorčí rada by se měla sejít začátkem října, v jeho průběhu bude vyhlášená soutěž a vyhodnocení proběhne po Novém roce, předpokládá náměstek. Šanci na vítězství dává firmám, které znají české právní reálie a zdejší legislativní proces. „Chceme, aby firma měla zkušenosti z nějakých forem transformace. Téma Budvar je citlivé a nemůžeme si dovolit udělat nějakou chybu,“ dobře si uvědomuje Vrzal. Očekává, že transformace potrvá zhruba rok od podpisu smlouvy s vybranou firmou. „Jejím úkolem bude navrhnout takové řešení, které zajistí zachování právní kontinuity pivovaru. Jako nejčistší vidíme změnu formou zákona, ale je možné, že poradce ho bude považovat za nadbytečný,“ nevylučuje Vrzal. Poradenská firma ponese odpovědnost za případnou škodu, přičemž částka se bude pohybovat ve stovkách milionů korun, dodává náměstek. Ve smlouvě se konzultant zaváže k tomu, že se nesmí účastnit případné privatizace Budvaru. „V této fázi nebudeme chtít znalecký posudek o hodnotě ochranné značky, protože naším cílem, na kterém teď pracujeme, není privatizace, ale transformace,“ poznamenal.
Vlastimil Tlustý Dalíkova role je politická chyba
Za prodej Budějovického Budvaru, k němuž tato vláda směřuje, bude odpovídat ministerstvo financí. Současné dění spojené s přípravami na privatizaci není úplně transparentní, říká bývalý ministr financí, poslanec ODS Vlastimil Tlustý.
EURO: Tvrdíte, že Marek Dalík jedná se společností Anheuser-Busch už dávno, jak napsaly Hospodářské noviny. Ten to však rozhodně odmítá. Jak to tedy je? TLUSTÝ: Někdy před měsícem se mě ptaly redakce Blesku a MF Dnes, zda vím o tom, že Marek Dalík dlouhodobě jedná s lidmi z firmy Anheuser-Busch. Řekl jsem, že vím z minulosti, že na ně kontakty má. Stoprocentně vím, že se s nimi zná dlouho - kolem čtyř let. Nebyl jsem tázán, zda dnes probíhají nějaká jednání. Ani to nevím. Totéž jsem později odpověděl německému listu. Pak někdo promíchal dvě různé věci - historickou znalost a aktuální jednání. Někdo vykonstruoval dojem, že jsem informovaný, ale nejsem.
EURO: Když mluvíte o kontaktech z minulosti, z jakého titulu s americkým pivovarem podle vás Dalík jednal? TLUSTÝ: Nejsem předmětem policejního výslechu, abych podával důkazy. Stoprocentně vím, že kontakty má, a nemám důvod to zatajovat.
EURO: Víte o tom, že s Anheuserem má být v kontaktu František Formánek? TLUSTÝ: Nevím, kdo to je. Toho člověka neznám.
EURO: Co si vůbec myslíte o privatizaci Budvaru? TLUSTÝ: Jsem pro ni, protože výroba piva v soukromých rukách je lepší než ve státních. Jako náměstek ministra zemědělství jsem s ním tuto diskusi absolvoval už v roce 1991, tehdy marně. Také byla spousta odpůrců. Dnešní stav Plzeňského Prazdroje, Pivovarů Staropramen, Radegastu, Krušovic a mnoha jiných ukazuje, že jejich privatizace byla správná věc. Proč by Budvar měl být výjimkou? Je tam jediná okolnost, a to hodnota ochranné známky, ale to se dá při privatizaci zúročit.
EURO: Umíte si představit, že by Anheuser-Busch koupil Budvar? A za jakých podmínek? TLUSTÝ: Už v roce 1991 se říkalo, že jediným zájemcem při privatizaci by byl Anheuser-Busch. Analýza však ukázala, že je to lež. Je-li ochranná známka cenná pro velkého výrobce, který pod ní prodává, pak i pro jeho konkurenty. Anheuser není jediným zájemcem, tím jsem si jistý. Prodej však musí proběhnout transparentně, nikdo nesmí chodit s nějakými exkluzivitami a jednáními, která by nahrazovala veřejnou soutěž.
EURO: Jak se díváte na to, co se zatím děje kolem Budvaru? TLUSTÝ: Pozoruji to s jistými obavami. Nevím, co se kde v zákulisí odehrává, ale úplně transparentní to není. Člověk, jako je Dalík, který nemá politický mandát, nemá vést žádná jednání, natož v takto choulostivé věci. O těchto věcech nemůže jednat neznámá osoba, nezávislý lobbista, který nic neriskuje. Roli, kterou tuším v Dalíkově případě, považuji za politickou chybu. Jinak první krok, tedy veřejné výběrové řízení na poradce pro transformaci národního podniku na akciovou společnost, považuji za správný. Je to standardní postup a v případě Budvaru je to jednoduché.
EURO: Jaká kritéria by měla rozhodovat při jeho prodeji? TLUSTÝ: Stále platí, co jsem doporučoval před šestnácti lety. Otevřená soutěž na prodej majoritního balíku akcií, založená na tom, kdo dá více. A k tomu doplňkové podmínky typu zvýšení výrobní kapacity, vyčíslené hodnotou nové továrny v Českých Budějovicích. Pokud se nedodrží, pak penále. Žádné jiné podmínky pro úspěšnou privatizaci si neumím přestavit. Prospěch z takové cesty má dvě části: Stát okamžitě utrží co nejvíce a k tomu bude naprosto jasné, že když investor postaví novou továrnu v Budějovicích, jeho vlastní efektivnost mu ji nedovolí zavřít. Byl by sám proti sobě.
EURO: Dá se skutečně zaručit, že se výroba nepřestěhuje jinam? TLUSTÝ: Značka Budweiser má hodnotu jen tehdy, když se pivo bude vařit v Českých Budějovicích. Někdo z Anheuseru se ale pokouší ochranu Budweiseru zúžit na slovo Budějovický Budvar, a to kdyby se stalo, víc už americký pivovar nepotřebuje. Pro něj je zajímavý jen klíčový název Budweiser, od něhož je odvozená obchodní značka Bud. Budvar si obě známky musí udržet i do budoucna, protože v tom je ta cennost. Proto se také akciová společnost musí jmenovat Budweiser Budvar.
EURO: Pokud jste už dříve prosazoval privatizaci, dovedete odhadnout, kolik by stát mohl za Budvar dostat? TLUSTÝ: Stále se hovoří o hodnotě známky 20 až 40 miliard korun. Značka reprezentuje víc než 90 procent ceny pivovaru. Než však zpracovávat znalecký posudek, což je velmi těžké, je lepší otevřená soutěž. Raději řekněme: Je tady k mání jedna z nejklasičtějších světových značek piva a ukažte se, světové giganty, kdo o ni má zájem. Budvar má cenu pro tři až čtyři největší výrobce a je pravda, že mezi nimi je Anheuser-Busch na prvním místě. Není však jediný.
Budvar v číslech
V první polovině letošního roku Budějovický Budvar vyrobil přes 611,5 tisíce hektolitrů piva, z toho téměř 320 tisíc hektolitrů pro tuzemsko. Prodeje stouply jak na domácím trhu - o 10,8 procenta -, tak v zahraničí - o 11,3 procenta. Pivo vyváží do více než padesáti zemí světa. V loňském roce se hrubý zisk Budějovického Budvaru meziročně zvýšil o patnáct procent na 267 milionů korun. Vlastní kapitál podniku narostl o sedm procent, na téměř 3,8 miliardy korun. Na tuzemské výrobě se podílí necelými šesti procenty. Kdo je František Formánek
Do roku 1989 pracoval jako architekt, poté studoval politologii a mezinárodní vztahy. Jako politický analytik se specializoval na veřejnou správu. Působil ve Washingtonu a v Praze, kde vedl politologické periodikum Parlamentní zpravodaj. Byl náměstkem bývalého ministra kultury Vítězslava Jandáka. Jeho jméno je spojeno s jepičím působením Jandákovy nástupkyně Heleny Třeštíkové. Formánek měl vyjednávat o podpoře druhé Topolánkově vládě díky hlasům poslanců ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky. Sám to však odmítá.
