Je lepší reakcí na zdražování benzinu snížení spotřební daně, navrhované ODS, nebo kompenzovat dopady vysoké ceny pohonných hmot zvýšením dotací či navýšením sociálních příspěvků na dopravu, jak to doporučuje premiér Paroubek?
- Jsem pro snížení spotřební daně na PHM 58, 9%
- Jsem pro zvýšení dotaci a sociálních příspěvků na dopravu 3,7%
- Stát by neměl na tuto situaci reagovat vůbec 37,4%
- Nevím, nemám názor 0 %
První zářijový víkend se u českých čerpacích stanic hrála hra, kdo na koho vyzraje. Nebývalý skok cen pohonných hmot rozhýbal motoristickou veřejnost a řidiči sháněli místa, kde se ještě čerpalo za „starou“ cenu, a pomalu si začali zvykat na částku blíží se 35 korun za litr benzinu. Stát v současné době získává spotřební daň z litru benzinu ve výši 11,85 Kč a také daň z přidané hodnoty, která je devatenáctiprocentní. Zatímco premiér Paroubek by situaci řešil sociálními kompenzacemi a zvýšením příspěvku na dopravu, opoziční ODS razí heslo - Snižme spotřební daň! Dotaz Manažerského barometru byl směrován na to, jaký přístup zvolit. Za stanovisko ODS, propagující snížení daně, se postavilo necelých 59 procent tázaných. O tom, že by stát neměl reagovat vůbec, je přesvědčeno více než 37 procent respondentů a Paroubkův návrh na zvyšování kompenzací podpořila necelá čtyři procenta dotazovaných.
Přerozdělování peněz je socialistickým politikům nejbližší, myslí si autor první reakce: „Sociálnědemokratické vlády rády přerozdělují. To vyplývá z podstaty socialistů a socialismu jako takového. Některým vzít, jiným dát. Tento princip se totiž osvědčuje, protože rozděluje jednotlivé sociální skupiny občanů. Ti, kteří jsou obdarovávaní, budou asi spokojeni. Těm, kterým se přispívat nebude, budou z takovéhoto systému nadšení asi také, že? A tak přispějme školám, nemocnicím, zemědělcům, dělníkům a možná i některým zástupcům takzvané pracující inteligence a uvidíme, jak dopadnou volby. Živnostníci, podnikatelé a lidé pracující v sektoru služeb by to třeba mohli zaplatit. To není špatný nápad a hlavně je jich méně, takže méně voličů.“
Úspory jsou ovšem v jiných oblastech a ve změně chování lidí: „Nejpodstatnějším úkolem je úspora ve státních výdajích, dále změna mentality státních zaměstnanců a politiků, kteří zřejmě předpokládají, že peníze pro ně se rodí na stromech, a nakonec také nutná transparentnost velkých kontraktů, aby tam neunikaly korupční peníze.“
Určitou nadějí je pro dalšího tázaného přístup ODS, má ovšem strach, zda bude mít tato strana dost razance na to, aby ho prosadila: „Je-li výkyv ceny krátkodobý, bylo by snížení daně čirým populismem. Pokud je dlouhodobý, snížení jedné daně situaci nevyřeší. Daňová reforma je jen částí nezbytných změn, které by tuto zemi měly posunout od paternalistického státu k větší samostatnosti a odpovědnosti obyvatel. Řešení musí být komplexní a podle mého názoru by mohlo vycházet z Modré šance ODS. Problémy, které vidím, jsou dva. Za prvé, zatím vysoce pravděpodobné volební vítězství ODS nebude tak drtivé, jak se zdálo, a každý povolební koaliční partner toho jistě využije k nesystémovým změnám v připravovaných reformách. Za druhé, mám pochyby o schopnosti vedení ODS reformy zavést. Destruktivní přístup k diskusi, který jsme viděli v televizní vystoupení pana Tlustého, není pouhým účelovým nástrojem k získání převahy nad politickým soupeřem, je to hluboce zakořeněný způsob myšlení a chování. Trvalá agresivita je spíše znakem nejistoty a slabosti než síly a sebevědomí. “
Když se nebudou daně řešit komplexně, je každé dílčí opatření zbytečné: „Pominu-li nemravně vysokou sazbu spotřební daně, jež činí ze spotřeby pohonných hmot efektivní součást přerozdělovacího mechanismu (což je ovšem problém v celé Evropě), pak by bylo nejlepší, kdyby stát nedělal nic. Okamžité snížení spotřební daně je sice lepší řešení než další rozšíření dotací a příspěvků, ale bez analýzy souvislostí je to také jen populistické řešení poplatné blížícím se parlamentním volbám. Revize výše spotřební daně by pak měla být součástí komplexní změny daňového systému.“
Poslední ohlas zpracoval ekonom: „Jsem pro snížení spotřební daně na PHM proto, že zvýšené ceny benzinu a nafty by v relativně krátkém období následně formou nákladové inflace negativně zasáhly českou ekonomiku. Z pohledu ekonoma jsou spotřební daně jednoznačně spravedlivější, neboť je platí právě ti, kteří daný produkt spotřebovávají, což je u alkoholu a cigaret, kdy nekuřákům je jakékoli zvýšení spotřební daně na cigarety lhostejné a zaplatí si ho jenom kuřáci. Snížení spotřební daně má okamžitý pozitivní efekt pro ekonomiku a narozdíl od sociálních příspěvků či příplatků nevyvolává další náklady pro státní správu. U všech sociálních dávek je navíc k dispozici mezinárodní studie, že až 40 procent žadatelů o tyto dávky podvádí.“
Odpovídalo 107 manažerů
