Zlaté padáky eurokomisařů začaly zajímat už i západní média
Zhruba před měsícem vyšel v týdeníku EURO článek o platech a dalších finančních výhodách eurokomisařů (EURO 9/2009). Nestalo se pochopitelně nic. Ať si úředníci těžce vydělané peníze užijí, že. Řadový člen komise tak i nadále dostává svých 19 909 eur měsíčně, plus příplatek na bydlení – maximálně 2986 eur, plus příspěvek na zábavu 607 eur. Krize nekrize.
EVROPSKÝ ROZRUCH
Před pár dny uveřejnil naprosto stejná čísla jako týdeník EURO i britský konzervativní think-tank Open Europe (www.open-europe.co.uk). Dokument označil velkolepě jako „research project“ (výzkumný projekt) a začal se s ním „prodávat“. Musí se nechat, že velmi úspěšně. Data z „výzkumu“, která jsou veřejně přístupná dokonce i v češtině (viz eur-lex.europa.eu), „udal“ snad ve všech významnějších západních médiích.
Na námitku zpravodaje týdeníku EURO, že o nějakém „výzkumu“ snad nemůže být ani řeč, reagovala Lorraine Mullallyová z Open Europe takto: „Chtěli jsme jen ukázat běžným lidem, kteří nečtou materiály ze serveru eur-lex, kolik je stojí eurokomisaři na odchodu.“ Podařilo se. „Jako novinář snad musíte náš výzkumný projekt ocenit,“ dodala Mullallyová.
„Výzkum“ Open Europe – to se musí uznat – vzbudil v Evropě rozruch. Minulé pondělí se dokonce o platech a odstupném eurokomisařů mluvilo skoro půl hodiny na pravidelném (a jinak spíše nudném – pozn. red.) Midday Briefingu Evropské komise v Bruselu. Mluvčí Johannes Laitenberger a Valerie Rampiová museli (dost neochotně) vysvětlovat, proč Komise v době krize – kdy jiným předepisuje úspory – nezreformuje svůj nehorázný systém platů a odměn.
Dobře, plat je plat: prezident Komise 24 422 eur, příplatek na bydlení 3663 a příspěvek na zábavu 1418 eur, viceprezident 22 122 eur, příplatek na bydlení 3318 a příspěvek na zábavu 911 eur, řadový komisař viz výše. Ale co ty výsluhové příspěvky? Západní novináři hovoří jednoznačně o zlatých padácích. Svým bývalým členům totiž Evropská komise vyplácí po dobu tří let od odchodu z Bruselu 55 procent základního platu, tedy minimálně 10 950 eur měsíčně. To je i na západoevropské poměry velmi slušné. Tím spíš, že exkomisaři určitě seženou dobře placenou práci.
PŘÍKLAD ŠPIDLA
Malý příklad: pokud by se čistě teoreticky stalo, že by se současný český eurokomisař Vladimír Špidla (komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti) z Bruselu vrátil zpět do Prahy a stal se opět ministrem práce a sociálních věcí, dostával by tady český plat (včetně náhrad) ve výši 136 tisíc korun. Od Evropské komise by pak bral po tři roky měsíční „odchodné“ ve výši 300 030 korun (přepočítáno kurzem 27,40 Kč za euro). Celkem tedy 436 030 korun. Stanovený limit (běžný plat běžného eurokomisaře 545 506 korun) by nepřekročil a nemusel by nic vracet. Velmi příjemné.
Evropská komise přitom v době krize vyzývá bankéře a podnikatele, aby se svých odměn a zlatých padáků raději vzdali… Členové komise si přesto myslí, že jejich odměny jsou „plně zasloužené“. „Jsme placeni dobře, to ano. Ale každé ráno musíme vstávat v pět hodin, hodně cestujeme, vláčíme se s těžkými složkami… Ano, mluvte o padácích, ale rozhodně ne o zlatých,“ prohlásil například eurokomisař pro rozvojovou a humanitární pomoc, Belgičan Louis Michel.
Jaký je vlastně oficiální důvod pro vyplácení odstupného? Nezávislost. Mluvčí Evropské komise Johannes Laitenberger tvrdí, že „odstupné primárně slouží k nezávislosti pozice eurokomisaře, když se například rozhodne opustit svůj post“.
