Peníze vám prodlouží život, v USA až o 15 let

Lidová moudrost, že zdraví si za peníze nekoupíte, už dávno neplatí. Alespoň ne v USA s tamním systémem privátních zařízení a soukromých pojišťoven.

Že bohatí lidé žijí déle, vědí vědci již dlouho. Na závěru studie americké Standfordovy univerzity by tedy samo o sobě nemuselo být nic překvapivého. Novým zjištěním ovšem je, jak se mezera mezi délkou života nejbohatších a nejchudších Američanů začíná rozšiřovat.

Stanfordští výzkumníci srovnali daňová přiznání 1,4 miliardy Američanů ve věku mezi 40-76 lety s údaji o úmrtnosti na základě registru systému sociálního zabezpečení. Zjištěné závěry ukazují, že délka života se mezi lety 2001 a 2014 v USA výrazně prodloužila, avšak jen v některých příjmových skupinách.

Zatímco vrstva chudých Američanů podle vědců ostrouhala, neboť rozdíly v době jejich průměrného dožití jsou oproti dřívějšku takřka zanedbatelné, pětiprocentní vrstva těch nejbohatších získala k dobru téměř celé tři roky. Pokud srovnáte dobu dožití pomyslného procenta těch úplně nejbohatších a nejchudších Američanů, dojdete až k rozdílu necelých 15 let. A to už je pořádně vysoké číslo. Překonává dokonce i rozdíl, který získáte při porovnání střední délky života v rozvinutých západních zemí s jejich východoevropskými protějšky.

Zatímco Švýcaři či Švédové se podle dat OECD v průměru dožívají 80 let, občané v Moldavsku či v Rusku se mohou z života těšit o celých 12 let méně. Průměrná délka života se podle statistiky v rámci Evropy odvíjí podle hrubého ročního příjmu osoby v dané zemi. Samozřejmě platí, že čím více, tím i lépe.

Bohatí žijí v USA déle všude, chudí jen někde

„Existuje velmi silný vztah mezi finančním příjmem a délkou života“, komentuje studii ředitel Centra pro prevenci a kontrolu nemocí v USA, Dr. Thomas R. Frieden pro list NY Times. Podle Friedena je to, co lidem prodlužuje život, nejen výše jejich konta, ale především široký přístup k sociálním, vzdělávacím a v neposlední řadě i ekonomickým příležitostem.

Zatímco bohatí v USA tento přístup mají, a díky technologickému pokroku se dožívají v průměru déle po celém území spojených států, u chudých podle jmenovaného listu rozhoduje z velké míry i to, kde žijí.

Mezi oblasti, kde jsou šance chudých na dlouhověkost nejvíce reálné, patří New York, stát Maine či kalifornské San Francisco. To jsou zároveň i lokality s vysokou prevalencí zdravého životního stylu a podporou nekuřáctví. Zmiňovaný New York je například svým „agresivním“ přístupem vůči kuřákům za minulého starosty Bloomberga proslulý.

Oklahoma, Michigan a Ohio nejsou pro chudé

Vyhlídky na vysoký věk se pak pro sociálně slabé skupiny snižují, čím více se blížíme kontinentálnímu středu USA s tradiční silnou pozicí konzervativních republikánů.

K nejhorším místům patří Michigan, Ohio či Indiana. Smutnými rekordmany jsou pak oklahomská Tulsa či Detroit, kde se chudí dožívají v rámci USA v průměru o pět let méně než skupiny s podobným příjmem v New Yorku či San Franciscu.

Zejména Detroit je svou tíživou ekonomickou a sociální situací proslulý. Město, které bylo v padesátých a šedesátých letech považováno za Mekku amerického automobilového průmyslu, se dlouhodobě potýká s vážnými problémy, vysokou nezaměstnaností a od roku 2013 se prakticky vylidňuje.

Doba dožití se odvíjí zejména od úrovně a dostupnosti zdravotnictví v dané zemi. Největší vyhlídky na dosažení vysokého věku ve světovém měřítku lidé statisticky mají v jihoevropské Andoře, kde se v průměru dožívají 82 let věku. Malé knížectví ležící na hranicích mezi Francií a Španělském patří k daňovým rájům a jeho HDP dosahuje 42 500 USD. To představuje téměř desetinásobek hrubého domácího produktu africké Angoly, kde se lidé dožívají v průměru nejkratší doby na světě - o celých 44 let méně.

__

Čtěte více o důchodech a financích ve stáří

Chcete do předčasného důchodu? Škodí to zdravíí