Penzijní mix

Nejvýhodnější se jeví kombinace průběžného a fondového systému

Vzhledem ke známé nepříznivé současné demografické situaci v České republice i k předpokládanému vývoji jsou v současné době zpracovávány a vyhodnocovány různé varianty systémů budoucích důchodů, které by měly tuto situaci dlouhodobě řešit. Parlamentní politické strany připravily své návrhy, které se liší mírou redistribuce prostředků mezi občany. V podstatě lze konstatovat, že míra liberálnosti návrhů jednotlivých politických stran je v souladu s tím, jak veřejnost vnímá postavení těchto stran v politickém spektru. Všechny varianty jsou nyní propočítávány a následně by se o nich mělo diskutovat s cílem dosáhnout konsensu v tom, jaká z připravených variant je pro důchodovou reformu nejvhodnější. Kromě návrhů politických stran existuje i koncepce Penzijní reforma pro Českou republiku, kterou zpracovala finanční skupina ING Česká a Slovenská republika.

Možnosti.

V samotné reformě se musí vyřešit dvě základní otázky. První zní, jaký vhodný systém penzí zvolit do budoucnosti, druhá, jak v současnosti přejít k novému systému, aby na změnu nedoplatili občané, kteří již nemají možnost dlouhodobě přispívat do fondového systému. Není třeba zdůrazňovat, že celá záležitost má silný sociální a politický aspekt.
Do hry se kromě úprav současně užívaného průběžného systému, tak jak je definován zákonem č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, dostávají také kombinace s fondovým systémem, ať již povinným nebo s ponecháním rozhodnutí (opcí), zda vyměnit část platby do průběžného systému za platbu do fondového systému. na každém jedinci. Porovnáním důchodových systémů užívaných v evropských zemích s podobnou demografickou situací a ze současného rozložení sil předkládajících politických stran, je možné usoudit, že se sníží význam průběžného systému. Sníží se míra přerozdělování peněžních prostředků mezi občany respektive mezi produktivní a poproduktivní generací a posílení se míra motivace a zodpovědnosti každého jednotlivce za své budoucí hmotné zabezpečení. Bude ovšem nutné vyřešit přechod ze současného k novému systému a způsob úhrady transformačního deficitu (ten je například definován v materiálu ministerstva práce a sociálních věci Pojistněmatematická zpráva o sociálním pojištění 2004). To celé bude věcí konkrétních propočtů a hledání možností a zdrojů. Je také možné najít nějakou „postupnou“ variantu například přechod k novému systému na základě věkových skupin, jak je tomu třeba na Slovensku.

Pojištění i připojištění.

Ať již bude konečná verze důchodového zabezpečení a příslušná přijatá legislativa jakákoliv, velmi pravděpodobně boudou mít životní pojištění a penzijní připojištění (bude-li ještě se státním příspěvkem) váhu i nadále. Více než 9,8 milionu smluv životních pojištění a více než dva miliony sedm set tisíc účastníků penzijního připojištění se státním příspěvkem ke konci roku 2003 jsou v porovnání s počtem obyvatel čísly dostatečně výmluvnými. Penzijní připojištění je typickým fondově financovaným systémem, u životního pojištění záleží na tom, zda pojistná smlouva je sjednána na dožití či na úmrtí. V případě kombinovaného pojištění je důležité, převažuje-li v daném případě riziková nebo spořicí složka.
Pojistné životních pojištění a příspěvky účastníků penzijního připojištění činily v roce 2003 v porovnání s povinnými odvody na důchodové pojištění jednu čtvrtinu. O významu objemu peněz spravovaných pojišťovnami a penzijními fondy svědčí i to, že Zpráva o finanční stabilitě 2004, zpracovaná Českou národní bankou, věnuje jak pojišťovnám, tak penzijním fondům samostatnou kapitolu.

Výhody a nevýhody.

Rozhodnutí o tom, jak bude vypadat důchodové zabezpečení v budoucnosti, bude mít vliv nejen na jedince a jejich chování, ale i na ekonomiku. Lidé v průběhu svého života vytvářejí úspory i na jiné účely než na penzi, úspory na penzi jsou však typické svou dlouhodobostí, která je z hlediska zdrojů pro investice velmi významná. Příjmy z pojistného na důchodové pojištění ze státního systému činily v roce 2003 přes 200 miliard korun. Bude-li určitá část těchto prostředků (jaká, to bude záležet na přijaté variantě) zadržena ve fondovém systému, začnou se tyto prostředky rychle kumulovat a jako odložená spotřeba vytvářet dlouhodobý zdroj pro investice.
Průběžný systém je citlivý na demografickou situaci a její vývoj, což fondový systém není. Obráceně, fondový systém může s ohledem na vytvářené úspory v delším časovém období citlivě reagovat na změny ekonomických podmínek. A na ty není citlivý průběžný systém, neboť peníze jsou vybrány a rozděleny (a ve velké většině spotřebovány) ve stejném čase a úspory se tak nemusejí vytvářet. Vzhledem k tomu, že výhody a nevýhody obou systémů se vyvažují, zdá se kombinace obou být vhodná, záleží na tom, jaký „mix“ bude nakonec přijat.