Chemička stále častěji ohrožuje stotisícové město
Únik nebezpečných látek ze Spolchemie si občané Ústí nad Labem letos užili už čtyřikrát. V dubnu unikl chlor, pár dní nato oxid sírový. Večer 30. září se kyselý bílý mrak oxidu sírového objevil nad městem znovu. Varovný systém selhal a například městská policie se o havárii dověděla od náhodného občana. Lidé nemohli dýchat, pálilo je v nose i v krku a štípalo v očích. Teprve po půlhodině se ozval místní rozhlas a varoval: nevětrat a nevycházet. Po jedenácti dnech si lidé zopakovali poplach znovu - tentokrát unikl chlorovodík.
Cesta z města.
V terminologii Spolchemie šlo pokaždé jen o „obtěžující množství“. Nikdo nebyl ohrožen na zdraví, nanejvýš musel zůstat doma nebo chodit s kapesníkem přitištěným k nosu. Městem schválená bezpečnostní zpráva však musí brát v úvahu i vážnější nehody. Kdyby havárie postihla například nadzemní zásobníky polypropylenu, usmrtila by v okolí více než tisíc čtyři sta osob.
Jako odpověď na velká rizika i časté chemické poplachy vznikla iniciativa přesunout chemičku do nějaké méně obydlené oblasti. Politické Sdružení pro zdraví, sport a prosperitu zorganizovalo podpisovou akci za vyhlášení referenda o přesunu. Je více než pravděpodobné, že s pomocí občanských sdružení se podaří získat potřebný počet podpisů. Nenarazí-li pak referendum na úskalí padesátiprocentní voličské účasti, vyvstane neřešitelný problém, kde vzít peníze na přemístění chemičky, které se odhadují na 16 miliard korun.
Rtuťový paradox.
Méně viditelné, zato ještě nebezpečnější a trvalejší než letos zaznamenané úniky do ovzduší, jsou jedovaté látky, které Spolchemie uvolňuje do vod a geologického podloží. Odhaduje se, že v něm je nashromážděno už 450 tun rtuti. Každým rokem 80 kilogramů rtuti v odpadech přibývá, protože chemička dále provozuje amalgamovou metodu výroby chloru. „Je to ta nejhorší ze tří běžně užívaných technologií. Například membránová metoda spotřebuje méně energie a neužívá žádné rizikové látky,“ vysvětluje Hana Kuncová z ekologického sdružení Arnika. A tak zatímco stát se prostřednictvím Fondu národního majetku chystá likvidovat za 1,5 miliardy pouhou část staré rtuťové zátěže (kontaminace hlubších vrstev podloží zůstane), nové zátěže pod Spolchemií přibývají.
Primátor Ústí nad Labem Petr Gandalovič vidí cestu v modernizaci chemičky. Také ministr životního prostředí Libor Ambrozek uvažuje, že stát z vlastních prostředků zlikviduje ekologické škody a investuje do nových prostředků a potom firmu prodá. Nebo to udělá nový majitel, kterému proto stát sníží kupní cenu.
Už první schvalovací řízení na novou výrobu epoxidových pryskyřic však místo řešení občanských připomínek skončilo vyloučením nepohodlného účastníka řízení - ústeckého sdružení Občanské ligy. Spolchemie se snaží veřejnost uklidnit. Výrobu, která způsobila dvojí mrak oxidu sírového, zavřela, ode dneška (1. listopadu) nepřekročí brány firmy žádný náklad chloru a po jednadvaceti letech slibů Spolchemie zakope pod zem nebezpečné zásobníky polypropylenu.