Žatec, Bechyně, Planá u Českých Budějovic či Hradčany. To je jen několik špičkových základen, které v minulosti tvořily páteř českých vzdušných sil. Zatímco místo žatecké plochy - jediné zpevněné v celém Ústeckém kraji - vznikla průmyslová zóna, osud dalších třech už armáda dávno neřídí.
Naopak základna Sedlec u Náměště nad Oslavou, dříve poměrně nadbytečné letiště, dnes patří mezi klíčové aeroporty vzdušných sil. Přitom když si v polovině devadesátých let generální štáb nechal vypracovat analýzu, jež měla vypíchnout nejpotřebnější letiště, z meteorologického hlediska jako nejvýhodnější vyšla Bechyně se stíhačkami. Nejhorší byl Sedlec.
Série z dnešního pohledu těžko pochopitelných kroků a rozhodnutí pak měla za následek, že v současnosti armáda provozuje jen čtyři letiště. A když musí supersoniky Jas-39 Gripen a cvičné podzvukové stroje L-159 přesunout jinam, nic jiného než Pardubice jí nezbývají.
Na potíž se zadělalo v roce 2001, kdy do základny Sedlec u Náměště začaly téct obrovské peníze. Ministrem obrany byl v té době Jaroslav Tvrdík, tehdy ještě člen sociální demokracie. S žádostí o vysvětlení, proč před devatenácti lety začal upřednostňovat Sedlec před ostatními letišti, se na něj v roce 2012 obrátily Lidové noviny. „Řídil jsem se rozhodnutím zhruba 22členného kolegia, kde kromě mých náměstků j seděli třeba i všichni armádní velitelé,“ popisoval Tvrdík.
Jako aktivní politik tehdy na přelomu tisíciletí mohl mít i jinou motivaci -jeho volebním obvodem byla Vysočina, tedy kraj, kde leží i náměšťská základna.
Nechtěl se třeba zavděčit svým voličům? „Ne, to odmítám. Je to úsměvné spojení dvou naprosto nesouvisejících věcí,“ odpověděl Tvrdík.
Ať už bylo impulzem cokoli, do modernizace letiště přiteklo více než 3,5 miliardy korun, další stovky milionů přišly z bruselských účtů Severoatlantické aliance. I proto, že základnu Praha nabídla do systému záložních aliančních bází, kde mohou při poruše nebo jiných nečekaných událostech přistávat spojenecká letadla.
Poslední byla Bochoř
Velká proinvestovaná suma sice při pohledu do budoucna opodstatnění má, kotvit by tu měl tucet nových amerických vrtulníků UH-1Y a AH-17 za 17,6 miliardy korun, ovšem při bližším prozkoumání se logika Tvrdíkovy modernizace ztrácí.
Podle dat meteorologické služby panuje v Sedleci vůbec nejvíc týdnů se špatnými povětrnostními podmínkami, při nichž nesmějí letouny do vzduchu. Takových dnů s dohledností pod tři kilometry a spodní základnou oblačnosti pod tři sta metrů je tu ročně podle dřívějších dat 65, zatímco v Čáslavi třeba jen 19. A na letišti v Bochoři u Přerova, o jehož opuštění rozhodlo ministerstvo obrany v roce 2012, meteorologové neletových dnů evidovali třicet.
Právě rušení této tradiční moravské vrtulníkové posádky způsobilo poměrně velký humbuk. Ministerstvo obrany pod vedením Alexandra Vondry se pod tlakem všeobecných úsporných opatření muselo zbavit jednoho letiště a volba padla na Bochoř. Argument byl jasný. Její roční provoz stál 300 milionů korun.
Tehdejší rozhodnutí armády však mělo řadu kritiků. „Teď je jediné řešení letiště u Přerova zrušit. Ale jen kvůli tomu, že se do něj před deseti lety přestalo investovat,“ zlobil se Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu.
Zamlžené dny
Kvůli tomu, že si vojsko postupně nechalo vzít jednu základnu po druhé, dnes už příliš variant nezbývá. K dispozici jsou celkem čtyři funkční letiště a několik záložních ploch včetně dálnic. Vzhledem k blízkosti a zázemí pardubické báze je logické, že v případě výpadku hlavní taktické základny v Chotusicích u Čáslavi bude nadzvukové letectvo operovat z perníkového města. I přesto, že startovací plocha sousedí s obydlenou čtvrtí a každý start proudového motoru je tady pořádně slyšet.
Poslat celou svou taktickou letku do Náměště vzdušné síly nemohou. Co kdyby na Česko zaútočili nepřátelé nebo by na jadernou elektrárnu mířilo nekomunikující letadlo, avšak Sedlec se zrovna topil v jednom z oněch šedesáti zamlžených dnů, během nějž nemohou stíhačky odstartovat?
65 dní v roce panují v Sedleci u Náměště nad Oslavou povětrnostní podmínky, při nichž letouny nesmějí vzlétnout.
Vojenská letiště v Česku
• chotusice, Čáslav: taktická (Jas-39 Gripen) a výcviková (L-159 Alca) letka • Pardubice: nákladní, logistické a záložní letiště • Praha-Kbely: dopravní a vrtulníkové letectvo (letouny Airbus A-319, Casa C-295, Jak-40 či helikoptéry Mi-8 či W-3A Sokol) • sedlec, Náměšť nad Oslavou: vrtulníkové letky (Mi-171š + Mi-24/35)