Pěstounská péče poskytuje zázemí dětem v nelehké životní situaci. Vykonávat ji mohou manželé i jednotlivci

Co je to pěstounská péče

Pěstounská péče představuje náhradní rodinnou péči, během níž se pěstoun neboli náhradní rodič o dítě stará a přebírá veškerou zodpovědnost za jeho výchovu. Jedná se o dočasné řešení, které má dítěti zajistit rodinné zázemí a vše, co potřebuje k přečkání nepříznivé situace jeho rodičů, kteří se o něj z nějakého důvodu nemohou postarat. Během této péče se dítě ve většině případů zná se svými biologickými rodiči nebo s jedním z nich a pěstouni mají povinnost umožnit dítěti se s vlastními rodiči scházet a prohlubovat mezi sebou vztah.

Problematiku pěstounské péče upravuje zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Z hlediska práva nevzniká mezi pěstouny a dítětem stejný vztah, jaký má se svými biologickými rodiči, ale jeho dočasní náhradní rodiče mají právo jej zastupovat v běžných záležitostech. Nevzniká jim však vůči dítěti vyživovací povinnost a v případě některých mimořádných událostí spojených s potřebami dítěte je nezbytný souhlas biologických rodičů. Pakliže rodiče dítěte s pěstouny nekomunikují nebo nespolupracují, rozhoduje o dalším postupu a případném udělení souhlasu soud.

Typy pěstounské péče

České zákonodárství rozlišuje několik druhů pěstounské péče na základě délky jejího trvání a toho, kdo péči zprostředkovává. S ohledem na to, o který druh pěstounské péče se jedná, je také mimo jiné stanoven typ dávek, na něž má pečovatel nárok. V případě péče zprostředkované má pečující osoba právo na takzvanou odměnu pěstouna, u nezprostředkované péče se zase čerpá příspěvek při pěstounské péči. 

Zákon o sociálně-právní ochraně dětí rozlišuje následující typy pěstounské péče:

• zprostředkovaná pěstounská péče – je poskytována na základě oznámení o vhodnosti dané osoby stát se pěstounem dítěte,
• nezprostředkovaná pěstounská péče – není zajištěna úřadem, ale zprostředkována v rámci širšího rodinného kruhu,
• pěstounská péče na přechodnou dobu – takzvaná krátkodobá pěstounská péče nebo též dočasná pěstounská péče, kdy je dítě svěřeno do péče pěstouna maximálně na jeden rok, dokud rodiče nezlepší své životní podmínky,
• předpěstounská péče – dítě je svěřeno do dočasné péče osobě, která má zájem stát se pěstounem, a to ještě před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče.

Kdo se může stát pěstounem

Role pěstouna není vhodná pro každého, a proto stát poměrně přísně vybírá rodiny, kterým svěří do péče děti někoho jiného. Jelikož někteří svěřenci vyžadují speciální péči nebo mají konkrétní potřeby, jež musí být pěstouni schopni uspokojit, je nezbytné, aby náhradní rodina měla nejen dobré rodinné zázemí a čas se dítěti věnovat, ale také vhodný psychologický profil a dobrý zdravotní stav.

Dítě může být svěřeno do pěstounské péče jak společných osob, tak jednotlivci. Pakliže se ale jedná o společné pěstouny, je nezbytné, aby tyto osoby žily v manželském svazku. Pokud s tím jeden z manželů souhlasí, je možné také svěřit dítě do péče pouze jednomu z nich. Dále je potřeba, aby potenciální pěstoun splňoval následující:

• může nabídnout záruky řádné péče,
• má bydliště na území České republiky,
• souhlasí se svěřením dítěte do pěstounské péče.

Příbuzenská pěstounská péče

V některých případech, kdy se biologičtí rodiče nemohou postarat o své potomky, jim nabídnou pomoc jejich příbuzní. Pěstounská péče prarodičů, strýců, tetiček a dalších rodinných příslušníků dnes není vůbec nic neobvyklého. Tento druh pomoci může být pro děti z psychologického hlediska schůdnější, jelikož pěstouny osobně znají a nemusejí si tak zvykat na výchovu cizích lidí.

Svěřenec se většinou bude cítit lépe v kruhu vlastní rodiny než v neznámém prostředí, proto stát tento typ pěstounské péče také v mnoha případech upřednostňuje. Poměrně často přebírají roli pěstouna prarodiče v případě nezletilých maminek, avšak děje se tak mnohdy i u starších rodičů, jejichž situace jim nedovoluje poskytnout potomkovi dobré zázemí, nebo se zkrátka o dítě starat nechtějí.

Práva a povinnosti pěstounů

Podmínky pěstounské péče jsou zakotveny v české legislativě a je nezbytné je striktně dodržovat, neboť výchova náhradních rodičů může zásadně ovlivnit budoucí život jejich svěřence. V roce 2013 byla na základě novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, zavedena do systému náhradní rodinné péče takzvaná dohoda o výkonu pěstounské péče, která upravuje práva a povinnosti náhradních rodičů.

1. Práva pěstounů:

• právo na poskytnutí trvalé nebo dočasné pomoci při zajišťování péče o dítě,
• právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o dítě starší dvou let,
• právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci, a to v intervalu alespoň jedenkrát za šest měsíců,
• právo na zprostředkování nebo zajištění bezplatné možnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti týkající se péče o dítě.

2. Povinnosti pěstounů:

• zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě,
• umožnit sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče,
• spolupracovat se zaměstnancem pověřeným sledovat vývoj dětí,
• udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami blízkými, zejména s rodiči v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte,
• umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, pokud není soudem rozhodnuto jinak.

Jak probíhá proces svěření dítěte do pěstounské péče

Prvním krokem, jak se stát pěstounem, je podání žádosti o zařazení do evidence žadatelů. Formulář této žádosti je k dispozici v elektronické podobě na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí nebo v tištěné formě přímo na obecním úřadě obce s rozšířenou působností, kam je potřeba vyplněný dokument doručit, a to v místě vašeho trvalého bydliště.

Následuje řízení, ve kterém obecní úřad posoudí, zda je žadatel vhodným kandidátem na pozici pěstouna. Je provedeno sociální šetření v rodině dané osoby i v místě, kde bydlí. Zjišťují se majetkové poměry, zdravotní stav a další důležité skutečnosti o žadateli. Na základě zjištěných informací je pak vytvořena dokumentace, která se přiloží k žádosti společně se stanoviskem obecního úřadu, a vše je dále předáno k posouzení na krajský úřad.

Krajský úřad má po obdržení potřebných dokladů povinnost provést psychologické vyšetření žadatelů a nechá vyhotovit posudek od takzvaného posudkového lékaře. Dále jsou žadatelé zařazeni do speciálního kurzu, který se zaměřuje na přijetí dítěte do pěstounské péče a jehož absolvování se odráží v konečném posudku. Nezbytnou součástí celého procesu je odborné posouzení toho, jakou mají žadatelé osobnost a zda jim jejich psychický a zdravotní stav umožňuje starat se o dítě. Kromě toho je potřeba zohlednit také motivaci, která je vede k tomuto kroku, a hodnotí se i kvalita jejich vztahů a rodinného zázemí.

Na základě všech zjištěných skutečností a vyhotovení odborného posudku vydá krajský úřad rozhodnutí o tom, zda posuzovaní žadatelé budou, nebo naopak nebudou zařazeni do evidence budoucích pěstounů. Pakliže by posuzované osoby nesouhlasily s výsledkem řízení, mají právo podat odvolání, na základě kterého je možné provést přezkoumání procesu.

Následný výběr rodiny pro dítě, které potřebuje pěstounskou péči, se odvíjí od toho, jaké specifické potřeby vyžaduje a zda jsou potenciální pěstouni schopni je naplnit. Krajský úřad podle toho vybere konkrétní rodinu z evidence pěstounů, která svým profilem odpovídá těmto jeho potřebám. Tato rodina je detailně seznámena se situací potenciálního svěřence a poté je zprostředkován přímý kontakt s dítětem.

Druhy dávek pěstounské péče

Aby bylo zajištěno základní hmotné zabezpečení dítěte, poskytuje stát v případě pěstounské péče dávky, jež mají jednak pokrýt náklady na potřeby svěřence (například jídlo, ošacení, školní potřeby a podobně) a jednak odměnit pěstouna, který se o dítě stará a věnuje mu svůj čas. Na základě toho, na co jsou dané prostředky použity a kdy se čerpají, se rozlišují základní dávky pěstounské péče:

1. příspěvek při převzetí dítěte,
2. příspěvek na úhradu potřeb dítěte,
3. odměna pěstouna.

Příspěvek při převzetí dítěte získává pěstoun, jak už z názvu vyplývá, v momentě, kdy přebral svěřence do své péče. Výše tohoto příspěvku se odvíjí od věku svěřeného dítěte. U dětí do šesti let se jedná o částku 10 800 korun, v případě dětí od šesti do dvanácti let je to 12 150 korun a u svěřenců od 12 do 18 let pak činí tento příspěvek sumu 13 500 korun.

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte je vyplácen každý měsíc náhradní rodině, aby bylo zajištěno pokrytí nákladů spojených s potřebami svěřence. Tyto peníze jsou určeny výhradně na zajištění těchto potřeb a nárok na ně má nezletilé nezaopatřené dítě, jež bylo svěřeno do pěstounské péče, stejně jako zletilé nezaopatřené dítě do věku 26 let, které trvale žije s osobou, jež o něj pečovala před dosažením zletilosti a podílí se na úhradě nákladů spojených s jeho potřebami. Výše příspěvků se opět odvíjí od věku svěřence, a to následovně:

• dítě ve věku do šesti let: 6 290 korun,
• dítě ve věku od šesti do 12 let: 7 750 korun,
• dítě ve věku od 12 do 18 let: 8 870 korun,
• dítě ve věku od 18 do 26 let: 9 220 korun.

V případě, že je svěřenec dle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, stanovuje tento zákon výši příspěvku podle toho, o jakou míru závislosti se jedná (lehká, středně těžká, těžká nebo úplná závislost). Stejně jako u výše uvedených dávek se zohledňuje také v tomto případě věk dítěte.

Přečtěte si také:

Zvýší se důchody i příspěvky pro pěstouny a děti z náhradní péče

Odměna pěstouna náleží osobě pečující o svěřené dítě i osobě v evidenci pěstounů, které zatím dítě svěřeno nebylo, a je vyplácena v pravidelných měsíčních intervalech. Stát poskytuje vždy pouze jednu měsíční dávku bez ohledu na to, zda o dítě pečuje jednotlivec, nebo se jedná o manželský pár. Výše tohoto příspěvku dříve závisela na počtu dětí, o které se pěstoun stará, a na jejich zdravotním stavu. V současné době se však stanovuje na základě koeficientu a výše minimální mzdy.

Ukončení pěstounské péče

Zánik pěstounské péče nastává nejdříve v momentě, kdy dítě nabyde svéprávnosti, a dále pak ve chvíli dosažení zletilosti. Existují však také další situace, kdy dochází ke zrušení pěstounské péče. Jednak se tak děje ve výjimečných případech rozhodnutím soudu, jednak ale mohou o ukončení požádat přímo i samotní pěstouni. V případě pěstounské péče na přechodnou dobu je navíc stanoveno časové omezení, jehož uplynutím pěstounská péče zaniká. Tato doba bývá obvykle stanovena na jeden rok, během kterého musejí biologičtí rodiče zlepšit svoji životní situaci. Pokud se jim to ani po roce nepodaří, řeší situaci dále soud.