ČEZ
Nedávno přišel generální ředitel ČEZ Martin Roman s prohlášením, že energetický gigant investuje pět miliard korun do vědy a výzkumu. Co to znamená? „Zmíněných 5,24 miliardy bylo myšleno až do roku 2020, a částku je třeba chápat jako indikativní cíl, který bude odviset od toho, kolik bude připraveno projektových návrhů a v jaké kvalitě,“ dovysvětlil týdeníku EURO Aleš Laciok, koordinátor ČEZ pro výzkum a vývoj. Nejde tedy o nějakou krátkodobou injekci. A vzhledem ke korporátním ziskům ani „nijak“ astronomickou sumu.
Společnost chce být ze strany průmyslu lídrem spolupráce s výzkumem. „ČEZ nebude vytvářet nějaké velké útvary či laboratoře, ale chce iniciovat projekty, jejichž realizátory budou výzkumné instituce v ČR nebo vysoké školy,“ vysvětluje Laciok. Neplánuje tudíž ani vlastní školu, jakou má třeba Škoda Auto. „Budujeme svoji ,univerzitu‘ po celé zemi podporou již zavedených pracovišť,“ doplňuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. „Ale aplikovaný výzkum v energetice zdaleka není v ČR na odpovídající výši; ať již z hlediska záběru i objemu. Energetika je deklarována jako jedna z priorit státu a je jasné, že situace se bude muset zlepšit,“ říká Laciok.
Loni založená Technologická platforma Udržitelná energetika, jejímiž členy jsou ČEZ či ČEPS a výzkumné instituce jako Ústav jaderného výzkumu Řež, ČVUT, VŠB-TU nebo VUT, by měla situaci zlepšit. Kromě přípravy technologií může napomoci lepšímu čerpání dotačních titulů z EU nově vzniklých na základě strategického plánu pro energetické technologie (SET Plan). V oblasti výzkumu má ČEZ osm priorit, mezi něž patří například jaderná energetika, ale i zvyšování účinnosti a ekologičnosti v oblasti využívání jak fosilních, tak alternativních paliv.
„Obrovským tématem pro budoucnost jsou otázky akumulace energie. Budeme jistě iniciovat i záměry v oblasti chytrých sítí (Smart Grids). Pilotní projekt byl již schválen a připraven pro realizaci ve Vrchlabí,“ uvedl Laciok. Před časem představil ČEZ ve spolupráci s firmou Elmarco nové fotovoltaické nanopanely DSSC, jež pracují i při nízkém osvitu a s nimiž lze počítat jako s konstrukčními prvky do budov místo omítky či střešních tašek. Výhledově je možné i využití geotermální energie; jako vhodná lokalita se jeví Liberecko.
