Mnoho pesimistů, kteří nevěří v ekonomiku a budoucnost, podceňují sílu pokroku. Americká ekonomika v letech 1970 až 1982 prožila čtyři recese. Pokud byste tehdy někomu řekli, že do třiceti let bude mít ve svých rukou na stisknutí jednoho tlačítka všechny informace o celém světě, zřejmě by se vám vysmál. Dnes je to ale díky internetu, Googlu a chytrým telefonům možné.
Pokrok je jako lavina. Jen stěží ji poznáte na samém počátku, pak jsou ale její dopady obrovské. Budoucí vědecké objevy přetvoří ekonomiku a zvýší naše životní standardy tak, že si to teď jen těžko můžeme představit.
Kvůli síle informačních technologií to budou změny obrovské. To, co se považuje za nemožné, se stane realitou. V ekonomice se teď děje hodně špatného, ani politici si s tím nevědí rady. Jak to, že nás to tedy ještě nesmetlo? Asi proto, že vědce a vývojáře nezajímají finanční trhy ani politika centrálních bank.
My, co pracujeme ve finančním sektoru, máme sklony ke zveličování špatných zpráv. Sedíme v centru dění na světových trzích, které jsou propojené, a máme zato, že i ostatní vidí tytéž věci.
Obyčejný inženýr se ale o globální ekonomiku nezajímá. Stará se o to, aby už zítra vymyslel další zlepšení, třeba jak optimalizovat spotřebu leteckých motorů či jak posunout dál koncept automobilů, které nemusí člověk řídit a které by pomohly vyřešit problém ucpaných silnic a dopravních tahů.
A naštěstí pro nás mám jednu dobrou zprávu: jejich nápady nám pomohou tento svět zachránit.
Čtěte také:
Investoři mají strach. Krize v eurozóně se má zhoršit
Vyhyne lidstvo během sta let? Vědci to nevylučují, hrozbou jsou technologie
Peter Garnry: Akcie ignorují Ifo
Autor je hlavním akciovým stratégem Saxo Bank