Španělská vláda, která se už delší dobu potýká s vysokými úroky svých dluhů, se stále zdráhá udělat klíčový krok a požádat oficiálně o pomoc EU.
Na první pohled přitom není na co čekat. Evropská centrální banka začátkem září oznámila, že je připravena začít nakupovat dluhopisy zemí, jež se domluví na podmínkách pomoci s EU. To by znamenalo okamžitý pokles úrokových sazeb a Španělsku by to dalo prostor pro vypořádání s rozpočtovými problémy.
Pikantní je, že to byli právě Španělé, kteří před časem tlačili na Portugalce, aby o pomoc požádali, když byli v podobné situaci. Negativní nálada trhů tehdy nedopadala jen na Portugalce, ale i na Španěly.
Ti se báli, že sami rychle spadnou do dluhové pasti. Dnes jsou Španělé na druhé straně barikády a odolávají tlaku zejména Italů a Francouzů, které ženou tytéž obavy. Na co tedy Španělé čekají? Důvodem je domácí publikum. Premiér Rajoy se nechce schovávat za EU nebo MMF a říct: Úspory nám jsou diktovány zvenčí, není vyhnutí.
Čtěte také:
Tlak na Španělsko roste: rating se přiblížil spekulativnímu pásmu
MMF: Španělsko nezvládne splnit rozpočtové cíle
Pro něj je naopak horší představa, že bude muset přiznat, že mu někdo zvenčí mluví do rozpočtu. Proto se rozhodl nejdříve představit reformy, které podle všeho předjednal s Bruselem, aby pak mohl o pomoc požádat a tvrdit, že domácí úkoly už má splněné. Druhým důvodem jsou důležité regionální volby, které proběhnou 21. října.
Ať tak nebo tak, žádost o pomoc je přiznáním slabosti a zatím žádná vláda, která o pomoc požádala, nepřežila nejbližší volby. Autor je analytikem České spořitelny
