Pomalu, ale jistě si zvykáme na příliv příznivějších zpráv z evropské ekonomiky. Potvrzují, že se Evropa nejen vymanila z recese a začíná konečně opět růst, ale že jde o růst opírající se o zdravější fundamenty než v mezidobí mezi dvěma posledními recesemi.
Podobně vyznívá i nejnovější prognóza Evropské komise. Potvrzení očekávaného růstu unijního HDP pro letošní rok o 1,6 procenta (loni EU „rostla“ jen o 0,1 procenta) a předpověď dvouprocentního růstu pro rok 2015 lze v daných podmínkách považovat za pozitivní výhled ekonomiky, která zásadně ovlivňuje i směr českého hospodářství.
K růstu ekonomiky EU by už v letošním roce měly přispívat téměř všechny země s výjimkou Kypru a Chorvatska. Znamená to, že komise předpokládá konec letité recese předlužených zemí na periferii a jejich pozvolný návrat k udržitelnému nebo alespoň udržitelnějšímu růstu. Motorem evropského hospodářství bude nadále Německo, jehož růstové tempo by mělo dosáhnout bezmála dvou procent, s odstupem následované Francií a Itálií. Británie jako jedna z největších ekonomik unie by v rychlosti růstu měla porazit všechny významné země unie uvnitř eurozóny i mimo ni.
Spotřeba domácností potáhne evropskou ekonomiku
Druhým pozitivním signálem, který nová prognóza přináší, je očekávaná příznivá struktura ekonomického růstu v unii. Na rozdíl od minulých let by měla ekonomiku EU táhnout domácí poptávka v podobě spotřeby domácností a investic. Evropa se tak bude moci ve větší míře spoléhat sama na sebe a bude z pohledu ekonomického vývoje méně závislá na případných otřesech zahraniční poptávky. Zvláště pokud jde o rizika zemí skupiny BRIC, zejména o hrozbu zpomalení čínského hospodářství, jak jej naznačují třeba nejnovější indexy nákupních manažerů.
Rizika ovšem přetrvávají i na evropské straně. Nelze nevidět klesající úvěrovou aktivitu bank napříč eurozónou, s níž nehnuly ani rekordně nízké úrokové sazby, ani předchozí snahy o kvantitativní uvolňování. Zapomenout nelze ani na další předpokládaný růst vládního zadlužení až na rekordních 96 procent HDP, ani na to, že sedm zemí eurozóny dluží více, než činí jejich celoroční HDP. Ve vzduchu stále visí otazník nad kapitálovou silou západoevropských bank, kterou snad odkryjí letošní stres testy.
V mezičase lze jen doufat, že ekonomický výhled se naplní a EU se vrátí na dráhu růstu založeného na pevnějších základech. Minimálně „měkké“ ukazatele z průmyslové oblasti tomuto scénáři nahrávají. Letošní rok má velkou šanci být rokem ekonomické konjunktury, která ovšem zdaleka nebude znamenat návrat konvergence unijních zemí. Z českého pohledu by ovšem letošní rok měl po delší době stagnace či couvání znamenat alespoň malý krok vpřed na dlouhé cestě k úrovni nejvyspělejších zemí EU.
Čtěte také:
Česká ekonomika letos vzroste o dvě procenta, odhaduje Brusel
Ministerstvo financí: Ekonomika letos stoupne o 1,8 procenta