Sedm let sledoval americký deník New York Times čínskou dívku Wu Cchao-jing a její rodiče. Výsledkem je příběh, který na přístupu ke vzdělání ilustruje čínskou mentalitu. Wu Cchao-jing se podobně jako miliony jí podobných narodila jakožto jedináček do chudé venkovské rodiny. Rodiče měli jen základní vzdělání, ale pro dceru chtěli lepší život. Už když byla dítě, rozhodli, že se musí dostat na vysokou školu.
Pro to pak udělali vše, co bylo v jejich silách. Přestěhovali se z horské vsi do městečka, kde otec mohl pracovat jako horník v uhelném dole. Matka zase v sezoně balila ovoce do igelitu. Dceři je teď devatenáct, je na vysoké škole, cíl byl splněn.
Přesto rodina není šťastná. Wu je totiž jen mírně nadprůměrná studentka. Studium ji netěší – a držet se jen mírně nad průměrem ji stojí všechen volný čas. Současně si uvědomuje, že do ní rodiče vložili veškeré naděje. Když matce říká, že školu skončí, ta jí odpoví: Musíš dostudovat, abys měla dobrou práci a mohla se o nás postarat, až budeme staří.
Veškeré úspory rodiče vložili do dceřiných studií, na důchod nic neuspořili. Wu Cchao-jing ale ví, že pro absolventy vysoké školy je čtyřikrát těžší najít odpovídající uplatnění než pro Číňany, kteří mají jen základní vzdělání a jsou ochotní pracovat u pásu. Čínské venkovany stojí rok na vysoké škole šest až patnáct měsíců práce, píše deník.
Rok na průměrné americké soukromé univerzitě stojírodiče zhruba necelý průměrný roční příjem, na státní o polovinu méně, dodává list. Článek ukazuje, že v Číně je vzdělání dostupnější pro bohaté. Český, potažmo evropský čtenář, který má vysoké školství bezplatné, si ale možná vezme jinou informaci: cena amerického vzdělání (respektive kolik práce připadá na rok studia) se od toho čínského až tak zásadně neliší.
Na rozdíl od Číňanů však Američané druhou polovinu příjmů utratí lépe, mají vyšší životní úroveň a ve stáří mohou pomýšlet alespoň na minimální zabezpečení. Zní to krutě, ale pro Číňany je investice do dceřina vzdělání do velké míry penzijním pojištěním.
Čtěte také:
Pečovatelský model společnosti se hroutí
Čína se pokouší zákonem reagovat na rozpad tradiční rodiny
Čínští důchodci, armáda spotřebitelů
