Stát v současnosti připravuje klíčový materiál Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, který by měl být hotov v červnu. Podle prezidenta Hospodářské komory Petra Kužela by měl stát mimo jiné ve své strategii podpořit inovace a zjednodušit daňový systém. Ve vývozu by se čeští exportéři měli více zaměřit i na mimoevropské země.
Foto: Martin Siebert
Český vývoz směřuje v současnosti téměř z 85 procent do Evropské unie. Podle státu i části odborné veřejnosti je to slabinou exportu. Měly by české firmy víc zacílit mimo Evropu? A jak by v tom měla pomoct státní exportní strategie?
Všechny reformní kroky, všechny strategie musí přihlížet k základnímu faktu, že Česká republika je bytostně závislá na vývozu, který se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu zhruba ze tří čtvrtin. Krize jasně ukázala, že výrazná orientace exportu na EU činí českou ekonomiku jako celek i jednotlivé české firmy velmi zranitelnými. Diverzifikace trhů je tedy nezbytností. Krize ukázala, že to jde – když se v té době přerušily či oslabily vztahy českých exportérů s partnery v Evropské unii, české firmy začaly intenzivněji hledat odbyt pro své zboží na mimoevropských trzích a řadě z nich se to s větším či menším úspěchem podařilo. Když krize začala odeznívat, začalo se lépe dařit i evropským firmám, které obnovily obchodní vztahy s našimi exportéry. Tím se ale snížila motivace českých firem k pronikání na rozvíjející se trhy.
Tento fakt je do budoucna důležité změnit. Již dnes některé firmy opět nacházejí ve větší míře velmi perspektivní trhy typu Indie, Argentiny, Brazílie nebo Ruska. Jsem přesvědčen, že státní exportní strategie tomu bude napomáhat také.
Sama Hospodářská komora se podílí na projektech Společná účast na veletrzích a Regionální exportní místa. Jaký je v současnosti zájem o tyto služby, chystáte nějaké další podobné projekty?
Čeští podnikatelé velice vítají účast firem na specializovaných zahraničních veletrzích se státní podporou, kterou komora zajišťuje ve spolupráci s agenturou CzechTrade a ministerstvem průmyslu a obchodu. Jen za první tři měsíce letošního roku jsme ve spolupráci s agenturou CzechTrade realizovali účast již více než 300 českých firem na 15 veletrzích a plánováno je dalších 42 akcí ve 20 zemích. Vedle toho komora pořádá různé vzdělávací a informační semináře a poradenské akce na podporu exportu. Začátkem letošního roku jsme zahájili vlastní projekt na podporu exportu.
České hospodářství je poněkud jednostranně zaměřeno i co do oborů. Na jaká odvětví by se podle vás mělo v budoucnu zaměřit?
Je velice obtížné za podnikatele odpovědět, ale příkladem mohou být oblasti nanotechnologie, biotechnologie, ale také chemicko-technologický průmysl nebo informační technologie. Měli bychom se pokusit o návrat českého sklářství na světové trhy. Perspektivním oborem, po němž roste rapidně poptávka, jsou rovněž technologie na výrobu energií z obnovitelných zdrojů. I z tohoto stručného výčtu jsou na první pohled zřejmé souvislosti s potřebou efektivnější a koncepční podpory rozvoje vědy, výzkumu a inovací, ale také s nutností reformovat náš školský systém, který povede k vyšší vzdělanosti, nezbytné pro posílení konkurenceschopnosti.
Když jsme u inovací – v půli letošního roku má vzniknout na podporu inovací a začínajících firem první seed fond. Část peněz do něj má vložit stát, část soukromí investoři. Považujete tuto metodu za vhodnou formu podpory inovací?
Je to jedna z možností, která jejich rozvoji může pomoct. Využívání rizikového kapitálu pro rozjezd nových projektů v byznysu je ve světě zcela běžné a osvědčené. Podle našeho názoru by peníze z připravovaného fondu měly prioritně směřovat do malých a středních firem, které mají zájem inovovat, ale nemají k tomu dostatečné finanční prostředky.
Kolik peněz vlastně v současnosti investují české firmy do výzkumu a vývoje?
Podle statistické ročenky zveřejněné začátkem roku se celkové výdaje podnikatelského sektoru na výzkum a vývoj pohybují kolem 35 miliard korun ročně. Je potřebné změnit klima v zájmu větší podpory vědy a výzkumu ze zdrojů podnikatelů. Jeden nedávný výzkum například ukázal, že pouze 11 procent firem spatřuje potenciál v inovacích.
Neměl by na tyto účely více peněz vynakládat i stát v rámci programů podpory?
Prostředků od státu na vědu, výzkum a inovace není úplně málo, je to také jediná oblast, v níž v době krize nedošlo ke škrtům. Problémem je, že více financí jde do primárního výzkumu, zatímco na inovace a vývoj směřuje z celkového balíku nedostatečné množství peněz.
Podnikatelé se již dlouhou dobu snaží, aby prostředky na vědu a výzkum byly vynakládány účelněji. Při všem respektu k základnímu výzkumu je třeba posílit mnohem výrazněji podporu výzkumu aplikovaného, který přinese zvyšování technologické úrovně výrobků a jejich lepší uplatnění na trhu. Stejně tak by se neměla pozornost upínat pouze na špičkové univerzity, ale inovace by se měly propagovat též v odborném a učňovském školství. Obecně je třeba mnohem výrazněji propojit podniky, univerzity, školy a výzkumné ústavy.
Firmy v Česku si trvale stěžují na nedostatek kvalifikovaných pracovníků a tvrdí, že české školství neprodukuje takové lidi, kteří by se hodili pro strukturu ekonomiky. Jak by se mělo školství změnit, aby firmy snadno našly požadované pracovníky?
Učební osnovy i učební obory musí vycházet z toho, co pracovní trh potřebuje a co s sebou přináší neustálý rozvoj technologií v jednotlivých oblastech. Současný stav tomu ale odpovídá málo. Proto je potřebná reforma vzdělávacího systému.
Hospodářská komora ČR se v poslední době aktivně podílí na tvorbě osnov učňovských a středních odborných škol. Prosazujeme, aby nejen v učebních oborech, ale i na středních a vysokých školách bylo více dbáno na to, aby učeň či student uměl prosadit svůj názor. Již v minulých měsících upozornili naši odborníci na to, že české děti mnohdy nedostávají takové vzdělání, aby obstály v mezinárodní konkurenci, jejich budoucnost ohrožují ambiciózní studenti z Číny, Koreje a dalších asijských zemí. Tento stav nedávno potvrdil i NERV.
Může podnikatelská sféra tento nepříznivý stav nějak ovlivnit?
Může a do určité míry se to již děje. Komora je jedním z partnerů pro vytváření národní strategie vzdělávání. Podíleli jsme se například na zpracování Strategie celoživotního učení ČR. Nezastupitelná je naše úloha při tvorbě národních soustav povolání a kvalifikací a následně při certifikaci těch pracovníků, kteří složili zkoušky v souladu s požadavky Národní soustavy kvalifikací.
Tyto projekty by měly významně přispět ke zpružnění trhu práce a napomoci tomu, aby zaměstnavatelé měli správný počet správně kvalifikovaných lidí v těch potřebných oborech. Hospodářská komora jako celek i její jednotlivé organizační složky také spolupracují s různými školami, učilišti počínaje a vysokými školami konče. V těchto dvou směrech činnosti máme i vliv na vytváření strategických koncepcí, stejně jako na konkrétní učební osnovy. Důležitý je pro nás projekt jednotné učňovské zkoušky, na němž se v současnosti pracuje.
Petr Kužel (49)
Narodil se 11. března 1962. Vystudoval Střední průmyslovou školu dopravní v Praze a později také manažerský vzdělávací program A&W Business School. Pracoval v Bytovém podniku Prahy 5 a ve společnostech Pragoinvest a ČSAO. Od roku 1992 podniká v realitách, pojišťovnictví, v oblasti cenných papírů a poradenství. Prezidentem Hospodářské komory ČR byl zvolen v květnu 2008. Mezi jeho záliby patří knihy, myslivost, lyžování, golf a motosport.
Analýza konkurenceschopnosti se rovněž zabývá dopravní infrastrukturou. V rámci úspor Nečasovy vlády se omezují investice v této oblasti. To znamená i méně zakázek pro české firmy. Jak škrty vnímá vaše členská základna?
Především chci zdůraznit, že Hospodářská komora si uvědomuje nutnost redukce státních výdajů. Podporujeme zefektivnění státní administrativy či boj proti korupci. Na druhou stranu by stát rozhodně neměl škrtat bezhlavě, bez patřičné analýzy. Uvědomme si, že některé typy investic mají multiplikační efekt, tedy přinášejí státu a vůbec celé zemi další a mnohdy i nepřímé finanční efekty. A to platí nejen pro investice do vědy a výzkumu nebo do školství, ale i do dopravní infrastruktury. Šetřit na stavbě klíčových dopravních spojení nepovažuji za prozíravé.
Jak hodnotíte z pohledu firem návrh na reformu daní z příjmu?
Je ještě příliš brzy komentovat změny, které jako svůj záměr představilo ministerstvo financí. To řeklo, že chce ,,vybudovat dům“, ale nevíme, jak se v něm bude podnikatelům bydlet. Pro nás je prioritní, aby se nezvyšovala celková daňová zátěž a došlo k významnému zjednodušení daňového systému tak, aby se firmy a podnikatelé mohli maximálně věnovat svému byznysu, a tím i plnili státní pokladnu.
Prosazujeme, aby byla zdaněna především ekonomická aktivita, nikoli kapitál právnických osob. Pokud k tomuto návrhy ministerstva financí povedou, je to pro podnikatelské prostředí pozitivní. Vítáme také deklarovanou snahu ministerstva snížit výši vedlejších nákladů práce, ty u nás mimochodem patří mezi vůbec nejvyšší mezi vyspělými zeměmi a podkopávají tak konkurenceschopnost českých firem. Odvody na sociálním a zdravotním pojištění v Česku tvoří podle statistik OECD více než dvě pětiny celkových nákladů práce, zatímco průměr OECD je něco málo přes jednu třetinu. Podporujeme plány na zavedení jednotného inkasního místa. Dobré je i to, že nová legislativa má nabýt účinnosti až od roku 2013 namísto původně avizovaného roku 2012. Bude tak více času pro diskuzi nad jednotlivými konkrétními ustanoveními a podnikatelská sféra se bude moct lépe připravit.
Evropská komise přišla s plánem na vytvoření harmonizovaného daňového základu pro firmy působící v EU. Jak se to může dotknout českých firem? Neztratí kvůli tomu určitou konkurenční výhodu?
Návrh na společný základ pro zdanění příjmu firem působících ve více členských státech musíme pečlivě zvážit ze všech ohledů, než k němu zaujmeme definitivní stanovisko. Zdůrazňujeme především, že by se neměl stát nástrojem pro harmonizaci daňových sazeb. Ty by měly zůstat nadále v kompetenci jednotlivých členských států jako jeden z mála zbývajících nástrojů na podporu podnikání a vyrovnávání rozdílů v hospodářském vývoji států. Bude třeba rovněž posoudit, zda skutečně umožní firmám snížit svoje náklady na daňovou správu díky konsolidaci v rámci skupiny. Pokud dojde k zavedení společného základu pro zdanění, mělo by se jednat o dobrovolný systém, který by si firmy zvolily podle své situace.
Jak z pohledu firem hodnotíte navrhovanou důchodovou reformu? V původních úvahách se hovořilo o výrazném snížení pojistného placeného zaměstnavatelem, ale nakonec zůstaly vedlejší práce stejné.
V prvé řadě je potřeba říci, že důchodová reforma je potřebná a již ji dále nelze odkládat, protože její realizace musí být rozložena do delšího časového období. K jejím jednotlivostem bude ještě, doufejme, vedena další rozprava. Především by měl být celý systém samofinancovatelný a neměl by vytvářet další dluhy. Je rovněž nezbytné zajistit, aby peníze z penzijních společností spravujících důchodové fondy v rámci druhého pilíře neutekly za hranice, ale byly dle našeho návrhu investovány „na dohled“, tedy doma. Aby reforma byla úspěšná, je nutné motivovat občany, aby vstoupili do druhého pilíře. Vhodným řešením může být zapojení zaměstnavatelů do celého systému tohoto pilíře.
