Po Florenci, Masarykově nádraží a brownfieldu Waltrovky má investiční skupina Penta chuť nakupovat v Praze další velká území. Tím ale její expanze v realitním byznysu nekončí. Vedle Slovenska a Česka chce rozvíjet development v další středoevropské zemi. „Polsko je velký a zajímavý trh, který dobře přestál krizi. Teď tam jednáme o několika projektech,“ uvedl ředitel tuzemského developmentu Penty Petr Palička.
E15: Jak dlouho se Penta připravovala na vstup do realitního byznysu v Česku?
Já jsem přišel do Penty v roce 2007 jako první člen divize Real Estate Česká republika. Začali jsme se zabývat projekty, které tady už existovaly jako „vedlejší produkty“ nákupů firem. Kromě toho jsme připravovali investiční záměry nových projektů. Pak přišla realitní krize a nikdo nevěděl, co bude. Čísla, která platila před krizí, najednou vůbec nefungovala. Všechna jednání se velmi zpomalila.
E15: Jako první jste koupili před necelými dvěma lety projekt na výstavbu kanceláří v objektu někdejšího Rudého práva v ulici Na Florenci. Pak přišla na řadu velká rozvojová území. Jak jste si charakterizovali pozemky, které chcete nakupovat?
Penta je silná společnost a v oblastech, kde působí, chce hrát dominantní roli. Takže se chceme zabývat většími projekty. Orientujeme se na významné lokality v centru či širším centru Prahy, kde máme ambice ovlivnit celkové městské prostředí.
S tím souvisí to, že chceme, aby projekty Penty byly architektonicky kvalitní, a měly tedy i význam pro budování tváře města. V Bratislavě například spolupracujeme s ateliérem Zahy Hadid, což je v tomto směru asi vrchol, ale i na dalších projektech pracujeme s významnými architekty. Z tuzemských ateliérů je to často Cigler Marani Architects.
E15: Jaká máte kritéria z hlediska sektorů realitního trhu?
Neuzavíráme se ničemu, ale primárně se zajímáme o výstavbu kanceláří a případně o maloobchodní objekty, i když tam už je trh poměrně obsazený. Samozřejmě nás zajímá také rezidenční trh a jsme otevření čemukoli, co bude splňovat výše zmíněná kritéria.
E15: Jednali jste už s různými developery o různých územích, například s Luďkem Sekyrou o oblasti Smíchovského nádraží. Co rozhodlo, že jste nakonec vstoupili do projektu Masarykova nádraží a od irských investorů získali brownfield Waltrovky v Praze 5?
Pochopitelně rozhodovala celá řada obchodních podmínek a to, že projekt musí splňovat naše finanční očekávání. Z mnoha nabízených projektů nechce developer úplně vystoupit a hledá například finančního partnera, což my v žádném případě nejsme. Nechceme být v situaci, že financujeme projekt někomu jinému. Profilujeme se jako developer, tedy ten, kdo hodnotu přidává, a nejen poskytuje někomu jinému peníze a čeká, jak projekt dopadne.
E15: A konkrétněji k jednotlivým zakoupeným projektům.
Nejdřív jsme koupili projekt na Florenci, kde dnes vyrůstá Florentinum. Lokalita je to mimořádně dobrá, což potvrzuje i zájem nájemců. V tuto chvíli máme obsazeno 40 procent prostor a jednáme s dalšími. Na to, že jsme zhruba ve třetině hrubé stavby, jsme z hlediska pronájmů v dobré situaci. Jakmile stavíme významný projekt, tak nás zajímá i jeho okolí. Takže logicky, bylo-li naproti Florentinu rozvojové území, kde odešel nejsilnější partner ze společnosti, která má práva na rozvoj tohoto území (ING - pozn. aut.), jsme tam chtěli vstoupit.
E15: Jaká je nyní u Masarykova nádraží situace v odkupu pozemků od Českých drah?
Existující smlouvy pocházejí z roku 2003. Situace se mezitím trochu změnila a smlouvy nejsou v několika bodech úplně jednoznačné. Tím, že do projektu vstoupila Penta, která tyto smlouvy neuzavírala, bylo potřeba některé věci vyjasnit. Druhá věc, která s tím velmi souvisí, je územní plán. Jeho změna se, zdá se, blíží do cíle.
E15: Přede dvěma lety se vedly bouřlivé debaty o zachování provozu Masarykova nádraží. Počítá se s ním nadále?
Jestliže se v minulosti připravovaly projekty, které předpokládaly, že koleje zmizí, a pracovaly s celým územím, dneska se hledí jednak na území, které bude možné zastavět v blízké době, jednak se ponechává stranou území zastavitelné v horizontu třiceti nebo padesáti let. Jisté však je, že Masarykovo nádraží bude ještě mnoho let sloužit svému původnímu účelu.
E15: Jak velké je to zastavitelné území?
To s Českými drahami právě řešíme. U části pozemků územní plán předpokládá zeleň, nově mají vzniknout dopravní plochy. V tuto chvíli se dají efektivně zastavět jeden a půl až dva hektary. Jestliže tam v budoucnu vzniknou komunikace, budou pravděpodobně patřit městu.
E15: To znamená, že příslušné pozemky město od drah vykoupí?
Nevím. Pravděpodobně. Bavíme se však skutečně o velmi dlouhodobém plánu.
E15: Dohodli už jste se s drahami na kupní ceně pozemků?
Zatím nechci zveřejňovat nějaký údaj, který není definitivní. Ale naším společným zájmem je, aby cena za zastavitelný pozemek odpovídala tržní situaci a nebyla napadnutelná.
E15: Jaký je reálný termín, kdy by se v oblasti mohlo začít se stavebními pracemi?
Nechceme si kanibalizovat projekt Florentina. Ale řekněme, že letos doběhne změna územního plánu a současně se dohodneme s Českými drahami na úpravě smluv, pak bychom plynule navázali přípravou staveb. Ta trvá nejméně dva roky. Jako vlastníci Florentina máme samozřejmě zájem na tom, aby se lokalita dál rozvíjela. Nejen my si myslíme, že Florentinum by mohlo v této oblasti nastartovat stejný rozvoj, jaký znamenalo u Anděla postavení budovy Zlatý Anděl.
E15: Jakou předpokládáte časovou souslednost s dalším rozsáhlým projektem, s Waltrovkou?
Masaryčka a Watrovka jsou dvě nezávislé věci. Chceme mít možnost nabídnout nájemcům jak centrum města v nejvyšším standardu, ale samozřejmě za odpovídající ceny, tak širší centrum s nižším nájemným.
Čtěte také:
Velké realitní projekty v metropoli mění majitele
Bývalé Rudé Právo definitivně zmizelo. Penta již hloubí základy nové budovy
Marek Dospiva: Na letošní a příští rok máme na akvizice stovky milionů eur
E15: Na Waltrovce počítáte nejspíš také s rezidenční výstavbou.
Rozhodně. Určitě půjde o různé druhy rezidenční výstavby - byty, viladomy a nevylučujeme ani rodinné domy. Areál Waltrovky vlastníme zhruba dva měsíce, takže si ujasňujeme, co ze záměrů předchozího developera chceme zachovat. Potom začneme dělat urbanistické studie a projektovat. Naproti tomu administrativní budovy, ty už mají jedna stavební povolení, další územní rozhodnutí, takže výstavba může začít v kratším horizontu.
E15: Má Penta v hledáčku další velké rozvojové území?
Jednáme o dalších územích. Některá jednání jsou úplně na začátku, jiná o trochu dál.
E15: Plánujete kromě České republiky – a samozřejmě Slovenska – rozvíjet realitní byznys také v jiných zemích?
Rozhodli jsme se, že vstoupíme na polský realitní trh. Teď tam jednáme o několika projektech. Polsko je velký a zajímavý trh, který dobře přestál krizi.
Petr Palička (54)
Vystudoval České vysoké učení technické v Praze. Do investiční skupiny Penta přišel v roce 2007 do nově vznikající realitní divize v Česku. Zkušenosti v realitním developmentu předtím nabyl jako ředitel společnosti Bovis Lend Lease pro Česko a Slovensko. Jako ředitel developmentu Penty nyní zastřešuje všechny její tuzemské realitní projekty, aktuálně řídí development komerčního komplexu Florentinum a vede tým Penty v konsorciu Masaryk Station Investment.
