Zřejmě unesen z předvánočního nákupního kvapíku ministerstva obrany sepsal premiér Andrej Babiš článek, který se několik dní před Vánoci objevil na webu Lidových novin patřících do koncernu Agrofert. Ve svátečním poselství se Babiš pochlubil, co všechno se nakoupilo, v blízké době pořídí a jak stoupne počet vojáků.
Samozřejmě se dostal i k obranným výdajům. „Slíbili jsme našim partnerům v NATO, že v roce 2024 dáme na obranu dvě procenta HDP, a to taky splníme. Bohužel musíme zbrojit, svět takhle funguje,” tvrdí Babiš svým čtenářům a celé Armádě České republiky.
Premiér ale těm všem - tedy i partnerům v Severoatlantické alianci - už v roce 2014 slíbil něco jiného. Tehdy 2. září podepsal na Pražském hradě „Smlouvu koaličních stran o zajištění obrany České republiky”, kde svým podpisem stvrdil několik věcí. Jedna z nich zní: „Rozpočet ČR na obranu bude dále graduálně zvyšován až do roku 2020, kdy dosáhne 1,4 % HDP.”
Souhlasíte s tím, aby výdaje na obranu ve výši 2 procent HDP byly zakotveny v zákonu?
I přes svůj podpis Babiš nic takového nesplnil. Právě naopak. Loni armádě oproti plánům ještě škrtal a schválený rozpočet pro rok 2020 činí 1,3 % HDP. Premiér tak ze slavné smlouvy podepsané před šesti lety jako uklidňující manévr před summitem NATO vytvořil možná tak třístránkovou vystřihovánku bez jakékoliv hodnoty.
Nutno dodat, že ani jeho předvánoční euforie by neměla být bezbřehá. Přestože se na první pohled zdálo, že obranný náměstek pro vyzbrojování Filip Říha osedlal vlnu a v podpisech kontraktů by jej nezastavil ani silvestrovský přípitek, konec roku strávil v kocovině. Nepodařilo se mu podepsat nákup malého tryskového letounu pro vládní delegace a navíc musel zrušit tendr na pořízení osobních terénních vozidel, který měl být jedním z nejsnadnějších nákupů současnosti.
Nakupovat velké věci v otevřených výběrových řízeních, tedy jakžtakž nejprůhlednějším způsobem, se zkrátka obrana ani šest let od nástupu hnutí ANO nenaučila. A plané Babišovy sliby o obranných výdajích jsou jen dalším dílem do tohohle domina.
Čtěte další texty Ondřeje Stratilíka