Pinocchiova nová cesta

18. 11. 2002

Itálie věří, že dřevěná nostalgie obnoví zašlou slávu

Postaví se Američané do fronty na film, jehož hlavním hrdinou je proplešatělý Ital středních let v krátkých kalhotách a se směšným kloboukem? Miramax Film a McDonald očividně doufají, že ano. Hollywoodské studio a celosvětový kolos rychlého občerstvení nyní spoléhají na úspěch Pinocchia natočeného podle tradiční italské pohádky, v níž hlavní roli ztělesnil toskánský komik Roberto Benigni. Při promítání v Itálii vzali tamější diváci všechna kina útokem a film od premiéry 11. října vydělal již rekordních 24 milionů dolarů. „Přepisujeme historii“, říká Andrea Lazzarin, marketingový ředitel společnosti Medusa Film, která v Itálii zajišťuje distribuci. Dokáže se ale Pinocchio prosadit i na druhé straně Atlantiku? Film, který Benigni také sám režíroval, vzhledem k dvouletému produkčnímu plánu a důrazu na krásné syté barvy bez problémů spolykal 45 milionů dolarů, a stal se tak vůbec nejdražším snímkem italských dějin. To však není nic v porovnání se 100 miliony dolarů, které Warner Bros. vložily do filmu Harry Potter a tajemná komnata, a podobnou částkou, kterou vydal Disney na animovanou Planetu pokladů. Oba filmy se mají promítat jen několik týdnů před Pinocchiovou premiérou na Boží hod vánoční. Takže nyní hraje Benigni s mistry z Hollywoodu hru kdo s koho. Miramax za americká práva na Pinocchia zaplatil 25 milionů dolarů, aniž by si přečetl slovo ze scénáře. Hlavní provozní ředitel Rick Sands to označil za „krok plný důvěry“. Nechce však, aby se z filmu stala senzace pouze pro umělecky zaměřená kina jako v případě snímku Il Postino (Pošťák). Studio již zařídilo, aby se Pinocchio promítal na dvou tisících plátnech, a uzavřelo mnohamilionovou marketingovou dohodu s největším královstvím hraček, firmou FAO Schwarz, a také s McDonaldem, kde budou děti při objednání balíčku Happy Meal dostávat hračky zdarma. „Tento film podporujeme jako velice komerční záležitost,“ uvádí Sands.
Největší sázku však uzavřel samotný Benigni. Celé natáčení totiž finančně podporovala jeho produkční společnost Melampo a ve hře je i jeho herecká a režisérská pověst. Fanoušci padesátiletého italského komika uzavírají sázky, že opět dosáhne na zlatého Oscara, vždyť jeho minulý film Život je krásný v roce 1999 přinesl Itálii dokonce tři ocenění a 229 milionů dolarů. Pokud se Pinocchiova cesta vydaří, mohla by oživit celou italskou kinematografii, která stagnuje už od šedesátých let, kdy plátnu vévodili elegantní Marcello Mastroianni a vášnivá Monica Vittiová. V současné době však italské filmy musí dokonce i na domácí scéně soutěžit s bombastickými a nákladnějšími hollywoodskými snímky. Mezi deseti komerčně nejúspěšnějšími filmy v Itálii je z domácí provenience obvykle pouze jeden. Firma Melampo ve snaze přilákat co nejvíce diváků spustila marketingovou kampaň hodnou největších amerických studií. Italské nakladatelství Grupo Giunti přímo vychrlilo čtrnáct různých reklamní názvů, které se všechny točí okolo dřevěné postavičky z dílny Carla Collodiho. Distribuční společnost Medusa, kterou vlastní sám ministerský předseda Silvio Berlusconi, vložila do reklamní kampaně dva miliony dolarů. A to je více než celý rozpočet většiny italských snímků. „Jedná se o první italský velkofilm,“ říká Giovan Profita, ředitel kinematografické sekce italského ministerstva kultury. Získat americké diváky však může být pro Benigniho a jeho partnery velmi svízelné. I když si již najali americké herce včetně Cheeche Marina a Queen Latifahové, kteří při dabingu zapůjčí postavám své hlasy, stále hrozí, že se Pinocchiův lesk v překladu ztratí. Američané jsou zvyklí na animované zpracování od Walta Disneyho ze čtyřicátých let a Benigniho verze, která je mnohem bližší originálu a smutnější než Disneyho adaptace, je může odradit. Italové však žádná rizika nevidí. Jsou naprosto přesvědčeni, že mohou porazit i samotného Goliáše. „Pinocchio se zrodil s požadavkem globální strategie,“ říká Profita. Tento film se může stát vzorem nové vlny italské kinematografie. Ministerstvo kultury mezi filmaře každoročně rozdělí 100 milionů dolarů na podporu filmů s širším záběrem, které jsou schopny překonat jazykové a kulturní bariéry a získat podporu štědrých distributorů jako Miramax. „Filmy o farmářích z jižní Itálie nechceme,“ říká Sands. Ale loutka s rostoucím nosem, to je prostě trhák.