Fondové investování
Otevřené podílové fondy a jejich správci nebudou na letošní rok vzpomínat v dobrém. Po pádu úrokových sazeb následoval od března i pád světových akciových trhů. Investoři prokoukli, že trh nenabízí mnoho zajímavých růstových příležitostí, a fondům se letos vyhýbali. Růst odvětví připadá především na vrub otevírání fondů kuponových. Osmdesát miliard, tedy o třicet miliard korun více než na počátku roku, je nyní v českých otevřených podílových fondech. Na první pohled úžasný růst o 37 procent, na druhý ale stagnace. Růst odvětví nezpůsobil příliv nových investic, ale přeměna investičních a uzavřených podílových fondů na fondy otevřené. O patnáct miliard bilanci vylepšil v polovině října přeměněný RIF, jedenácti miliardami přispěla IKS Komerční banky, 3,5 miliardy do segmentu přinesla přeměna dvou fondů Spořitelní investiční. Vše vypadalo slibně. Koncem minulého a počátkem letošního roku do fondů přicházeli stále noví investoři a zdálo se, že po všech problémech kuponové privatizace se povedlo fondy očistit od nepříjemných konotací. Vlna zájmu ale s poklesem výnosů fondů peněžního trhu rychle ochabla a nových investorů přichází velmi málo. Fondy peněžního trhu se letos dostaly tam, kde mají ve stabilizované zemi být. Sporoinvest a spol. investorům vynesl jen zhruba 4,5 procenta, tedy tolik, kolik spolkne inflace. Střadatele do těchto fondů v minulosti nalákaly výnosy podstatně vyšší. V roce 1998 byl průměr zhodnocení bezrizikového peněžního trhu čtrnáct procent, o rok později stále ještě nadprůměrných osm procent. Napříč kategoriemi si letos vedl nejúspěšněji investAGe AG 2000, jehož zhodnocení přesáhlo deset procent. Přes pět procent se dostalo ještě dalších pět fondů. Mezi největší propadáky roku naopak patřily fondy PPF smíšený a Pioneer Trust. Oba meziročně prodělaly přes osmnáct procent, shodně především vinou přílišné sázky na technologické tituly. O více než deset procent klesl majetek připadající na podílový list ještě u dalších třech fondů. Se záporným zhodnocením končí sezonu šestnáct fondů. Pokud, pokud, pokud. Stabilizace úrokových sazeb bohužel přišla ruku v ruce s poklesem akciových trhů. Němci nebo Francouzi utíkali z peněžního trhu v letech příznivějších pro kapitálové trhy. Zanedbatelné výnosy peněžního trhu kompenzovalo deseti a víceprocentní zhodnocení akciových a balancovaných fondů. Západoevropany nebylo třeba přesvědčovat nákladnými marketingovými kampaněmi. I když by to tak podle všech investičních teorií a doporučení být nemělo, jsou minulé výnosy všude ve světě tím, na co investoři slyší. Kdy bude možné čekat výraznější zlepšení? Pokud dojde ke splnění tří podmínek: americké akciové trhy výrazněji porostou, české investiční společnosti na trh uvedou další zajímavé fondy a uskuteční se větší kampaň, která lidem vysvětlí, proč by měli do fondů investovat a jak by si je měli vybírat. Pokud poroste americký akciový trh, následovat budou nejen burzy evropské, ale snad i burza pražská. S růstem se vrátí i otřesená důvěra investorů, kteří poslední půlrok pouze bezmocně sledují, jak jejich fondy vykazují červená a červenější čísla. Zahraniční fondy v nástupu. Oproti nepříliš veselému období tuzemských fondů byl uplynulý rok pro zahraniční fondy časem k nástupu. Většina jich snížila práh minimální investice a začaly inzercí masírovat retailového klienta. Zdá se, že budou úspěšné a české podílové fondy v nich budou v příštích letech mít velmi silného konkurenta, tak silného, že šéfové českých investičních společností připouštějí, že je může během pár let o jejich byznys zcela připravit.
