Ještě na začátku března Oliver Dlouhý slavil. Stal se českým Podnikatelem roku a převzal prestižní ocenění, které každoročně uděluje poradenská společnost EY. V tu chvíli se zřejmě ocitl na vrcholu se svým veleúspěšným startupem Kiwi.com, který pod názvem Skypicker založil v roce 2012 po návratu z portugalských pláží, kde ho napadlo začít vydělávat na propojování letů nespolupracujících aerolinek.
Pár dní před převzetím ocenění navíc Dlouhého firma uspěla v letošním žebříčku tisícovky nejrychleji rostoucích firem v Evropě, kde se umístila nejvýše z třinácti českých zástupců, celkově na 111. místě. S průměrným ročním růstem 134 procent, s více než miliardou eur tržeb v předloňském roce a necelými třemi tisícovkami zaměstnanců.
Celá česká startupová scéna ale už netrpělivě čekala na to, jak se bude společnosti Kiwi.com dařit dál a kdy konečně dosáhne její růst vrcholu. Stalo se to pravděpodobně právě letos v březnu vlivem koronavirové krize, která prakticky zlikvidovala celý turistický průmysl ve většině světa. Zasáhla především cestovní ruch závislý na letecké přepravě, na niž se firma Kiwi.com stále nejvíce soustředí, ačkoli se v posledních letech snažila v předtuše problémů diverzifikovat svůj byznys a stát se virtuál ním dopravcem nabízejícím služby od letenek přes pronájem aut až po objednávky hotelů. Ani to teď ale nejúspěšnější český projekt digitálního věku nezachránilo. Prodeje Kiwi.com klesly v březnu o 50 procent a v dubnu předběžným odhadem až o 90 procent.
„Teď funguje prakticky jen Oceánie a nějaké vnitrostátní lety. Jinak vše stojí,“ popisuje Oliver Dlouhý v centru jihočeského Jindřichova Hradce, kde trvale bydlí a odkud teď své globální cestovatelské impérium řídí. Přestože zájem o služby společnosti klesl prakticky na nulu, centrála se snaží zatím udržet všech svých tisíc kmenových zaměstnanců.
Drobné škrty se ale nedotkly dalších téměř dvou tisícovek nasmlouvaných spolupracovníků.
Brněnský startup předpokládá, že se vlivem koronavirové krize změní zákaznické chování. Lidé už například nebudou chtít kupovat letenky s příliš velkým předstihem, budou požadovat více flexibility a větší ochranu svých objednávek. „Z těchto důvodů může chtít mnoho z nich kupovat letenky těsně před odletem.
A budou požadovat možnost to rychle změnit či zrušit s tím, že dostanou plnou náhradu,“ podotýká Dlouhý s tím, že spíše než na letenky teď bude hodně spoléhat na prodej jízdenek na pozemní dopravu.
Zakladatel Kiwi.com předpokládá, že ceny letenek se mohou po krizi krátkodobě zvýšit, zčásti i tím, že služby jako Kiwi.com si za požadovanou flexibilitu a možnost získat zpět plnou náhradu nechají zaplatit navíc. „Bude to taková forma pojištění,“ říká Dlouhý.
Odmítl jsem platit další peníze
Kromě enormního propadu poptávky Kiwi.com aktuálně bojuje i s komplikovanými refundacemi už koupených letenek. Někteří cestovatelé se přitom přes brněnskou službu domohli zpět jen zlomku původně zaplacené ceny. Jako například Martin Štěrba z Prahy. Před zhruba dvěma měsíci si rezervoval přes Kiwi.com dvě letenky na Maltu za necelých deset tisíc korun. Pár dní před vyhlášením nouzového stavu mu ale byl zrušen let z Vídně na Maltu a v Kiwi.com mu nabídli náhradní let na ostrov z Prahy přes Budapešť, pokud si však doplatí téměř šest tisíc korun. „Původní letenku mi nabídli refundovat za dva a půl tisíce,“ vypráví Štěrba.
Když ale česká vláda vyhlásila nouzový stav, byl zrušen let z Budapešti na Maltu. Firma Štěrbovi nabídla refundaci ve výši 600 korun v kreditech nebo mohl zaplatit další peníze s tím, že prodejce letenky začne původní cenu po letecké společnosti vymáhat. „Odmítl jsem platit další částku. V kreditech mi tedy bylo na účet přičteno 600 korun,“ popisuje Štěrba.
Podtrženo sečteno: Štěrba zaplatil za letenky přes 15 tisíc a zpět se mu pomocí refundace vrátily jen zhruba tři tisíce, tedy pětina částky. „Začal jsem se dohadovat s Kiwi.com skrze jejich zákaznickou linku a prý za to nemůžou,“ uzavírá svoji zkušenost Štěrba.
Kiwi.com se sice snaží peníze od aerolinek dostat zpět, ale mnohdy neúspěšně.
„Ještě před krizí jsme refundovali vše z vlastních peněz, ale to byly zrušeny jednotky procent letů. Teď jsme v situaci, kdy je zrušeno 95 procent letů v Evropě, tak to nemůžeme všechno platit z vlastní marže,“ vysvětluje Oliver Dlouhý. Dosud už přitom Kiwi.com zaplatilo na refundacích svým zákazníkům o dva miliony eur více, než dostalo zpět od leteckých společností. „Naši zákazníci si často myslí, že aerolinky nám peníze vrátily a my je teď zadržujeme. Chápu je, že zaplatili nám a čekají své peníze zpět, ale my v tom teď už slušně tečeme,“ říká Dlouhý.
Například Ryanair už oznámil, že do konce krize nebude refundovat žádné letenky. „Zkoušíme si ty peníze vzít zpátky přes banky tam, kde to jde. Ale bohužel se musíme připravit na to, že některé aerolinky zbankrotují, to pak nedostaneme nikdy. Teď už je před krachem například Virgin Atlantic nebo South Africa. Ale to jsou teprve začátky,“ dodává Dlouhý.
Podle Kiwi.com si zákazníci mohou vybrat to, co jim vyhovuje nejlépe. „V případě, že byl let zrušen aerolinkou, zákazníci mohou využít možnosti samoobslužného kontaktování dopravce. My jim tam, kde je to možné, poskytneme veškerou dokumentaci. Další možností je okamžitá refundace v kreditech. Dále je zde možnost asistované refundace, kdy Kiwi.com kontaktuje dopravce jménem zákazníka a žádá jej o vrácení peněz. A poslední možností je přerezervování celé cesty na jiný termín,“ vypočítává možnosti tisková mluvčí firmy Nina Černá. Hodně refundací je podle ní stále v procesu s ohledem na měnící se situaci, ale i na různé obchodní podmínky dopravců. „Bohužel tak spousta pasažérů musí čekat déle, než je obvyklé,“ tvrdí Nina Černá.
S problémy v cestovním byznysu se ukázalo, že loňský prodej majoritního podílu v Kiwi.com americkému fondu General Atlantic přišel právě včas. Své podíly v součtu za téměř tři miliardy korun prodali investoři Ondřej Tomek, Jiří Hlavenka, Jaroslav Kokolus, Lucie Brešová a značné části svého podílu se zbavila i společnost Touzimsky Airlines, za kterou stojí Martin Roman a Jan Veverka. Nyní hodnota nejúspěšnějšího českého startupu minulého desetiletí téměř jistě poklesla o desítky procent, stejně jako poklesly hodnoty všech firem působících v odvětví cestovního ruchu.
„Já jsem ale pořád rád, že jsem v té firmě zůstal. Ta krize přišla a zase odejde. Díky týmu, který máme, díky naší technologii a díky novým partnerům z General Atlantic budeme po krizi ještě silnější než před ní.
General Atlantic má na nás mnohem vyšší nároky, co se týče čísel, reportingu, rozpočtu, analýz, hodně se to zprofesionalizovalo,“ popisuje aktuální vývoj v Kiwi.com jeho zakladatel Oliver Dlouhý.
Devět milionů denně
Problémy Kiwi.com jsou v příkrém kontrastu s boomem, který teď zažívá další obdivovaný český startup, holešovická manufaktura na 3D tiskárny Josefa Průši. V loňském žebříčku nejrychleji rostoucích technologických firem střední a východní Evropy Průša všechny ostatní startupy převálcoval s dechberoucím růstem o 4527 procent mezi roky 2015 až 2018. A letos na dynamický růst ještě naváže. Krize kolem šíření koronaviru poptávku po jeho tiskárnách vyšvihla do neskutečných čísel.
„Máme dvakrát vyšší tržby než obvykle.
Jen za duben očekáváme obrat ve výši 220 milionů korun, což je částka, na kterou jsme ještě před několika lety dosáhli za období celého roku,“pochvaluje si král českého 3D tisku Josef Průša. V posledních dnech utrží za den až devět milionů korun.
Čekací doby na jeho tiskárny, které se před vypuknutím koronavirové krize pohybovaly kolem čtrnácti dnů, se teď prodloužily až na pět týdnů. Průša už nemá kde vyrábět. Kapacita všech jeho pěti budov v pražských Holešovicích je naplněná, a tak se český inovátor začíná poohlížet po šestém domě, kam by umístil svou výrobu. Zároveň plánuje i zcela nové sídlo firmy v Praze.
„Alespoň máme z čeho rozdávat ochranné štíty. Za poslední týden jsme jich expedovali kolem 100 tisíc. Už máme i poptávky od škol,“ popisuje ohromný zájem o svůj oranžový výrobek, který rozdává zdarma například nemocnicím. K dispozici má 600 svých tiskáren, které teď jedou na plné obrátky, a také vlastní fabriku na výrobu tiskového materiálu. Ta vznikla během posledních dvou let a patří k největším na světě.
Průša odpovídal na dotazy týdeníku Euro chvíli poté, co ve venkovním stanu za svým holešovickým sídlem rozjel jeho management nábor nových spolupracovníků. Už teď Průša zaměstnává 500 lidí a do konce letošního roku plánuje přijmout dalších nejméně 120. „Zrovna teď nebude nouze o lidi, a to napříč obory,“ předpovídá Průša neblahý vývoj na trhu práce v důsledku nastupující krize. V souvislosti s aktuálním děním a se změnou dodavatelských řetězců, nad níž uvažuje řada tuzemských podnikatelů, plánuje i Průša převést část výroby součástek ke svým tiskárnám z Číny do Česka. „Plánujeme postupně převádět výrobu některých dílů k našim lokálním dodavatelům,“ popisuje Průša.
Do Anglie online
Druhou nejrychleji rostoucí českou firmou podle Financial Times (a čtvrtou podle žebříčku Deloitte) byl v posledních letech softwarový startup Applifting vyvíjející webové a mobilní aplikace z pražského Karlína, který v roce 2018 utržil okolo 45 milionů korun. Přestože by se mohlo zdát, že technologických firem se koronavirová krize skoro nedotkne a z přechodu do virtuálního světa budou naopak těžit, i Applifting očekává zhruba desetiprocentní pokles očekávaného růstu. Ještě na začátku roku letěl Applifting dvojnásobnou rychlostí v porovnání s loňským rokem. Pokud vše dobře dopadne, mohl by letos dvojnásobný růst splnit, ale i přesto nastalo období revize plánů.
„Chtěli jsme expandovat do Anglie a otevřít tam ještě letos pobočku. Úplně jsme to ještě nezavrhli, ale bude to velmi těžké,“ říká spoluzakladatel startupu a jeho CEO Vratislav Kalenda. Mezi zákazníky Appliftingu jsou i klienti z bankovnictví, které zasáhl pokles akciových trhů. „Záleží, pro koho děláte. Není to automaticky tak, že by softwarové firmy na tom byly dobře a nedotklo se jich to,“ vysvětluje Kalenda. Applifting zatím nebude propouštět. „Radši omezíme růst a sáhneme si na část zisku,“ odhaluje plány spoluzakladatel.
Na druhé straně je ale optimistický, co se týče šancí na zahraničních trzích. Doba home office a online tendrů stírá rozdíly mezi dodavateli z jednotlivých zemí a pak má i v takové Anglii, kde jinak panuje při objednávkách softwarových služeb velký patriotismus, šanci uspět i firma z Karlína. „Těšíme se na to, co přijde,“uzavírá Kalenda.
Ještě větší propad oproti očekáváním nejspíše nemine brněnský startup Proficio, který svým klientům z řad velkých i menších českých firem nabízí online marketing.
Protože část jeho podnikání je závislá na kreativních profesích, které tato krize zasáhne nejvíce, snížil své letošní očekávání o 25 až 30 procent. V posledních letech firma rostla průměrně o 100 procent za rok, letos už to budou „pouhé“ desítky procent. „Jsme na tom ještě relativně dobře, protože máme blíž k technologiím, na nichž jsou naše marketingové modely založené.
Pracujeme také pro řadu zákazníků z odvětví e-commerce, které zažívá naopak vzestup,“ komentuje současnou situaci šéf firmy Proficia Petr Halík.
Na tenisky nezbyl čas
Mezi českými progresivními firmami ale nejsou jen ty, které spoléhají při prodeji svého zboží či služeb výhradně na online kanály. Rychle rostoucí síť obchodů se značkovými botami Footshop Petera Hajdučeka aktuálně provozuje pět kamenných obchodů ve čtyřech zemích: Česku, Slovensku, Maďarsku a Rumunsku. Tyto obchody jsou teď logicky zavřené, takže Footshop přichází přibližně o 15 procent svých tržeb. Propad pocítil v prvních týdnech karantény i ve svém internetovém obchodu.
„Lidé nakupovali hlavně potraviny, léky, případně zařízení do domácích kanceláří a na tenisky už nějak nezbyl čas“ vysvětluje Hajduček ve své karlínské kanceláři.
Startup, který mezi lety 2015 a 2018 vyrostl ve výnosech podle dat Deloitte o 684 procent, zatím v součtu přišel o jeden měsíc tržeb. A musel i propouštět - rozloučil se s desetinou ze svých 200 zaměstnanců.
Převážně šlo o prodavače z kamenných prodejen.
Footshop musel také odložit plán na letošní otevření další prodejny v bulharské Sofii. Obchod se kvůli koronaviru otevře až příští rok. Startup měl letos celkově podle původních očekávání růst o 30 procent. Dnes počítá už jen s 15procentním růstem. Hlavním cílem je teď udržet cash flow.
Hajduček přesto vidí budoucnost pozitivně.
„Lidé získají nové návyky a naučí se víc nakupovat online. Trh se vyčistí, některé slabší firmy budou muset skončit,“ předpovídá zakladatel. Footshop by rád možná už příští rok otevřel pobočku v Berlíně, jelikož se mu v Německu velmi daří prodávat online. Zřejmě brzy také přizve ke svému byznysu i nové investory.
„Chystáme menší investiční kolo.
Vylepšíme si tím cash flow a připravíme se na akvizice. Máme už vyhlédnuté firmy ke koupi v Česku, Maďarsku i Chorvatsku,“ upřesňuje Hajduček.
Restriktivní opatření mají negativní vliv dokonce i na segment výstavby fotovoltaických elektráren a s ním spojený velkoobchodní prodej komponentů, kterému se věnuje brněnská společnost SOLSOL, taktéž jedna z nejrychleji rostoucích českých firem posledních let. Své tržby mezi roky 2015 až 2018 dokázala zvýšit více než sedminásobně až na bezmála 200 milionů korun a dnes drží zhruba třetinu českého trhu se solárními panely.
V loňském roce se v České republice instalovalo 25 megawattů (MW) fotovoltaických elektráren, a to ve stejném poměru rezidenčních a komerčních. „Náš pesimistický odhad na letošní rok byl 50 až 55 MWs dvoutřetinovou převahou komerčního sektoru. Pro srovnání v sousedním Rakousku to bylo loni 230 MW a v Polsku dokonce nad 800 MW. Nicméně karanténní opatření a dlouhodobě zmatené kroky a negativistický postoj české vlády šíří mezi našimi klienty nedůvěru v další vývoj a mnoho z nich plánuje buď posunutí instalace, nebo její úplné zrušení,“ říká vlastník společnosti SOLSOL Radek Orság.
Prozatím je celková bilance fotovoltaiky v Česku spíš plusová. Zájem domácností o dotace na fotovoltaiku byl v rámci programu Nová zelená úsporám v březnu historicky nejvyšší. „Bude ale zajímavé sledovat další vývoj, zda si vláda správně vyhodnotí, že programy na podporu obnovitelných zdrojů jsou jedním z nejperspektivnějších opatření, že snižují budoucí účty, dávají práci a zároveň pomáhají překonat klimatické změny,“ říká Orság.
Kvůli všeobecně teplejšímu počasí, které umožňuje střešní instalace fotovoltaiky, se firma SOLSOL rozhodla tentokrát nakoupit technologie na první pololetí tohoto roku již v období prosince a ledna s únorovým naskladněním. „To se ukázalo jako velice důležité rozhodnutí vzhledem k tomu, že 90 procent technologií dovážíme z Číny. Ta byla od čínského nového roku v polovině února prakticky do konce března ochromená karanténou. Díky této situaci jsme byli jednou z mála firem v celé Evropě s vysokými zásobami panelů na skladě, které se prakticky během několika málo týdnů rozprodaly,“ tvrdí Orság. Přesto za letošní rok očekává ve výsledcích své společnosti spíše stagnaci i kvůli slabší koruně.
Graf
České startupy ve světových žebříčcích
Deloitte CE Technology Fast 50 2019 (celkový růst za roky 2015–2018 v %)
2. Prusa Research 4527
3. Blindspot 4445
9. Sewio Networks 1285
10. Applifting 1265
12. Rohlik.cz 1166
13. 3Dwiser 1133
15. Kiwi.com 950
19. Proficio 832
20. Glami 820
23. DataFromSky 729
24. Smartsupp 728
28. Footshop 684
29. GoOut 658
30. MobileSoft 648
31. Orgis IT 605
33. Meta IT 586
34. The Fantasy 564
36. unuodesign 548
49. Denevy 433
Pozn.: Pro nominaci do hlavního žebříčku Fast 50 ve střední Evropě musí mít společnosti v posledních třech letech (2015, 2016, 2017) provozní výnosy
nejméně 50 tisíc eur a provozní výnosy v běžném roce (2018) nejméně 100 tisíc eur. Nominace se uskutečňuje na základě vlastní přihlášky.
Zdroj: Deloitte
2020 Financial Times 1000 (nejrychleji rostoucí evropské firmy, v %)
111. Kiwi.com 1188,6
139. Applifting 1011
186. SOLSOL 820,3
214. Proficio 750
235. Stavební interiérové systémy 671,6
239. T-Watt 667,5
397. T1 Solution 424,2
413. Nanosun 411,4
415. GoodCall 409,3
463. Rexy 372,1
685. Accolade Holding 245,3
796. Mondeco 212,6
Pozn.: Žebříček zahrnuje společnosti, které dosáhly nejvyššího složeného ročního růstu tržeb v letech 2015-2018
Zdroj: FT1000
50 % O tolik klesly v posledních týdnech prodeje společnosti Kiwi.com. Máme dvakrát vyšší tržby než obvykle. Jen za duben očekáváme obrat ve výši 220 milionů korun, což je částka, na kterou jsme ještě před několika lety dosáhli za období celého roku.
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU