Přečetl jsem si článek Písek v soukolí (EURO 24/2010), recenzi restaurace Bellevue. A jsem z ní rozladěn. Nejsem důležitý a nebudu nikomu dělat reklamu. Článek se mi vůbec nelíbí – už dle toho, jak je napsaný. Obě dámy, Dana Langášková a Alena Jurionová, přišly do restaurace rozladěné a potřebovaly si na někom zchladit žáhu.
Restaurace skupiny Zátiší Group navštěvuji od roku 1999, asi jedenáct let. To je dlouhá doba. Způsob kritiky obou dam se mi vůbec nelíbil. Za celou dobu mých pravidelných návštěv restaurace se mi nestal žádný vážný prohřešek – maximálně tři malé nedostatky a číšníci svou chybu okamžitě napravili. Tři nedostatky za jedenáct let návštěv jsou dobrou statistikou. Jsme jen lidé a chybovat je lidské. Přemýšlivý člověk z článku pochopí, že dámy jsou pravděpodobně nespokojeny všude. Byl to jejich subjektivní pocit. Článek maximálně na restauraci vrhá špatný stín.
Restauraci Bellevue v Praze řádím mezi špičkové. Rád bych věděl, zda obě dámy vaří stejně bravurně jako v Bellevue. A pokud jsou nespokojené, vřele jim doporučuji Alcron, Zlatou Prahu, Céleste v Tančícím domě, Codu v Aria hotelu, Alchymist, Palffy, U Malířů či Aromi. Nemohou udělat chybu.
Michal Horák, horak_michal@centrum.cz