Je největším výrobcem ručních palných zbraní v Česku, dodává pistole pro českou, ale i finskou nebo polskou policii. Česká zbrojovka v Uherském Brodě vyváží ve velkém i do zahraničía patří mezi přední zbrojařské firmy ve světovém měřítku.
Autor: Česká Zbrojovka
Tradice českého zbrojního průmyslu postupně uvadá. Z několika firem, které v Československu a později v České republice vyráběly zbraně, zůstala po zatím posledním krachu, který postihl Zbrojovku Brno, už pouze jediná – Česká zbrojovka Uherský Brod. Závod, jenž vedle ručních palných zbraní vyrábí také součástky pro letecký a automobilový průmysl, v loňském roce skončil v zisku. Jeho zbraně jsou oblíbené v Česku i v zahraničí a díky americké pobočce se firma se svými loveckými zbraněmi prosadila i ve Spojených státech. Celkem ale vyváží do desítek dalších zemí po celém světě a vedle české policie dodává zbraně i té finské nebo polské.
Uherskobrodský závod vznikl v roce 1936 jako pobočná továrna akciové společnosti Česká zbrojovka, jež sídlila v Praze a vyráběla do té doby především v hlavním závodě ve Strakonicích. Důvodem výstavby nového závodu byl záměr ministerstva národní obrany přenést výrobu zbraní od hranic hlouběji do vnitrozemí. Od záměru postavit továrnu k prvním zbraním uplynul pouhý jeden rok; už v roce 1937 závod zahájil výrobu leteckých kulometů a vzápětí i pistolí.
Od boje k lovu
Po obsazení německou armádou a vzniku protektorátu Čechy a Morava dosadili Němci do čela závodu vlastní lidi a zbrojovka začala dodávat své výrobky německé armádě. Od roku 1940 tak firma vyráběla například německé kulomety. Po skončení války se uherskobrodská zbrojovka nakrátko přeorientovala čistě na „mírovou výrobu“; jejím hlavním trumfem se staly vzduchovky. Od 50. let 20. století ale začala opět vyrábět především pro armádu – její malorážky a kulovnice si získaly světovou proslulost. V dalších desetiletích vyráželi na lov s brokovnicemi i kulovnicemi z Uherského Brodu lovci po celém světě.
Po roce 1989 prošla Česká zbrojovka velkým vývojem, měnila majitele, zefektivňovala výrobu a propouštěla část zaměstnanců. Také ale posilovala svou pozici na poli loveckých, sportovních i služebních zbraní. Jejich věhlas pomohly šířit i úspěchy českých reprezentantů ve sportovní střelbě, kteří se zbraněmi značky ČZ vozili medaile z mistrovství světa i olympiád.
Smolná zakázka Jednou z nejvýznamnějších zakázek České zbrojovky po revoluci byla dodávka pistolí pro českou policii. Jednak šlo o obchod za více než půl miliardy korun, jednak takto velká zakázka měla sloužit jako dobrá reference a způsob, jak dále prorazit v zahraničí. Smlouvu o dodávce 46 tisíc pistolí CZ-75D podepsala firma s ministerstvem vnitra v roce 2001 a celková suma za zbraně přesáhla 557 milionů korun. „Zbraň se zařadila mezi absolutní světovou špičku,“ komentoval obchod tehdejší generální ředitel zbrojovky Vladislav Volenec. Rok 2001 byl přitom pro Českou zbrojovku Uherský Brod přelomový nejen díky zakázce na pistole. Téměř ve stejnou dobu firma také změnila majitele. Držitel majoritního balíku – Komerční banka – svůj sedmdesátiprocentní podíl prodala královéhradecké společnosti Eximat. Za ní stál Rudolf Ovčaří, jinak též jedna z klíčových postav při privatizaci Třineckých železáren firmě Moravia Steel. Cena za akcie byla 226 milionů korun. V soutěži neuspěla zlínská společnost Albia, tvořená bývalými manažery České zbrojovky, ani podnikatel a majitel společnosti Zapa Beton Jiří Pavlica, který však svůj zájem o akcie nikdy oficiálně nepotvrdil. S obří zakázkou pro českou policii však byly od počátku problémy. Někteří odborníci měli výhrady ke kvalitě zbraní, dodávky se navíc zpožďovaly. Zakázka byla dokončena v roce 2005 a ministerstvo vnitra v jejím průběhu část zbraní reklamovalo kvůli vadám. Od České zbrojovky Uherský Brod za komplikace požadovalo pokutu 11 milionů korun. Soud se táhl až do poloviny roku 2008, kdy firma dluh vůči ministerstvu uznala a zavázala se pokutu zaplatit. Její skutečná výše ale nakonec nebyla zveřejněna. „Výše plnění je součástí obchodního tajemství, částka bude splacena v několika splátkách,“ komentoval tehdy výsledek sporu ředitel zbrojovky Lubomír Kovařík. Kulovnice pro Bushe
Další, tentokrát ještě větší státní zakázku získala Česká zbrojovka letos na jaře. V březnu podepsal tehdejší ministr obrany Martin Barták s firmou smlouvu na dodávku téměř 8 000 útočných pušek, 5 500 samonabíjecích pistolí ČZ 75 a 600 kusů automatických osobních zbraní ČZ Scorpion. Hlavní zakázka na pušky dosahuje hodnoty 1,1 miliardy korun, za zbylé zbraně má rezort zaplatit dalších 130 milionů. Zbrojovka s puškou ČZ 805 zvítězila v tendru nad dodavatelskou společností MPI Group, která nabízela zbraň belgického výrobce FN Herstal. Pušky ČZ 805 mají v armádě nahradit samopaly vzoru 58, které jsou ve výzbroji již půl století a jsou zastaralé. Všechny zbraně budou mít vojáci do roku 2013.
V současnosti pracuje v České zbrojovce Uherský Brod přibližně 1 200 zaměstnanců. Ekonomická recese firmu podle současného generálního ředitele Lubomíra Kovaříka připravila zhruba o třetinu odbytu civilních zbraní. Naopak vojenské zakázky ale žádný propad nezaznamenaly. „Vyvážíme hlavně do Asie, konkrétně do Thajska, Vietnamu či Indonésie,“ jmenuje Lubomír Kovařík hlavní odbytiště vojenských zbraní. V západních zemích, například ve Spojených státech ale firma boduje spíše s loveckými, sportovními nebo osobními zbraněmi. Do USA vyváží až třetinu produkce. „Co se týče pistolí, jsme vnímáni jako součást pětice nejuznávanějších světových firem, jako je italská Berreta, rakouský Glock, švýcarský SIG Sauer nebo německý Walther,“ pochvaluje si Kovařík pozici na americkém trhu. I díky tomu firma v loňském roce skončila v zisku – utržila téměř 1,5 miliardy korun a vydělala 91 milionů.
České zbraně díky uherskobrodské zbrojovce dnes najdete po celém světě. Pistole používají policisté nejen v Česku, ale i v Egyptě, Turecku, Polsku nebo Finsku, zbraně jsou oblíbené mezi lovci v Severní Americe, kulovnice velké ráže používají i v Africe. Zbraň zčásti vyrobenou z klů sibiřských mamutů, která pochází z České zbrojovky, daroval Mirek Topolánek během svého premiérování americkému prezidentovi Georgi Bushovi a podle Kovaříka si podobnou kulovnici oblíbil i jordánský král.