Pivovarnictví Po pětiletém růstu loni výstav českých a moravských pivovarů klesl
Loni se v Česku uvařilo „jen“ 20,32 milionu hektolitrů piva. „Za loňské špatné výsledky mohou ve velké míře regulace a přílišná byrokracie, která komplikuje podnikatelům živnost a dopadá na českou pivní kulturu.
Přestože se trh relativně dokázal vyrovnat s elektronickou evidencí tržeb, u protikuřáckého zákona je tomu naopak,“ tvrdí František Šámal, předseda představenstva Českého svazu pivovarů a sladoven.
Celkový výstav loni meziročně klesl o 0,7 procenta. Hlavním důvodem je nižší výroba pro domácí trh, kde se loni prodalo 16,04 hektolitru, což ve srovnání s rokem 2016 znamená 2,1procentní krok dolů. V průměru tak spotřeba piva v Česku klesla o deset půllitrů na 138 litrů na osobu.
Dobré zprávy naopak pro český pivovarský průmysl přicházejí z exportu.
Pivovary loni do zahraničí vyvezly 4,6 milionu hektolitrů, což je o 4,5 procenta víc než předloni. „Vývoz piva roste ve všech formách a spolu s ním vzniká v zahraničí stále více hospod českého typu. Navíc se nejedná jen o velké pivovary, ale jsou mezi nimi střední i malé,“ doplňuje Šámal. Největší objem podniky exportovaly do Ruska, Korejské republiky a USA, v rámci EU pak na Slovensko, do Německa a Polska.
Co se týče českých pivařů, po několika desetiletích v roce 2017 opět převládl prodej ležáků nad výčepními pivy. Spotřeba jedenáctek a dvanáctek se loni na celkovém trhu podílela 48,8 procenta, což znamená dvouprocentní nárůst. „Jsme konzervativní a stále více z nás se vrací k tradičnímu českému ležáku. Jeho významný podíl znamená, že se více přibližujeme pivovarnickým zemím, jako jsou Německo, Rakousko či Belgie,“ dodává Šámal.
