Chmele, jedné ze základních surovin pro výrobu piva, bude letos méně. Podle odhadu ředitele Chmelařského institutu v Žatci Jiřího Kořena budou výnosy chmele letos až o 25 procent nižší než vloni, kdy dosáhly 1,08 tuny z hektaru. Dolů půjde i kvalita, což způsobila mimořádná horka počátkem srpna, kdy je rozhodující vegetační období k tvorbě látek ovlivňujících chuť piva.
Na chmelnice kromě nepříznivého horkého léta dolehly i živelné pohromy. Ničivá vichřice například zničila v okolí Zlonic na Kladensku a Postoloprt na Lounsku 100 hektarů chmelnic těsně před sklizní. Nepříznivé povětrnostní podmínky zapříčinily předtím poškození části chmelnic na Žatecku. Vlivem vichřice zde 22 hektary chmelnic spadlo, dalších 250 hektarů poničilo krupobití. „Situaci lze označit za katastrofickou,“ poznamenal k hospodaření chmelařů tajemník Svazu pěstitelů chmele Zdeněk Rosa. Připomněl, že ze 150 pěstitelů již čtyři ukončili činnost, když české chmelařství vloni přišlo na tržbách kvůli kurzu koruny k euru a dolaru zhruba o 150 milionů korun. Za chmel tak utržili celkově 740 milionů korun. Letos odborníci očekávají další propad tržeb o 120 až 140 milionů korun. Příznivou zprávou je, že se v posledních letech stabilizovala plocha osázená chmelem na zhruba 6000 hektarů. Přibližně 85 procent českého chmele směřuje na vývoz. Hlavním odběratelem je Japonsko. Největší japonské, ale i další pivovary jsou předzásobeny chmelem nejméně na rok, takže ani při větším výpadku ve sklizni nemají nedostatek důležité suroviny.
