Čeští producenti budou mít ztrátu maximálně 300 milionů. O evropskou pomoc se hlásí jen pár českých firem
Českým zemědělcům poprvé reálně hrozí, že mohou doplatit na své vlastní stesky. Jde o ruské sankce, respektive o výpočet toho, zda zákazem vývozu ovoce, zeleniny nebo mléčných výrobků do Ruska producenti trpí. Čísla totiž po třech měsících ukazují, že sankce trh ke dnu neposlaly. Opatrná v poskytování pomoci je proto i Evropská komise. Pokud si přesto výrobci náhrady údajných škod vykřičí, budou muset podle rodícího se evropského plánu oželet v příštím roce část dotací.
Aby bylo zřejmé, jak ruské sankce sami producenti prezentovali, stačí se podívat do zpráv starých tři měsíce, kdy byla většina omezení dovozu do Ruska ohlášena. Výrobci paštik či sýrů se obávali o budoucnost svých podniků, ministr financí Andrej Babiš varoval, že zemědělské přebytky na evropském trhu mohou mít na Česko devastační účinky. Žádný kolaps ale nenastal.
„Podle našich údajů není doposud dopad ruských sankcí na český agrární a potravinářský sektor tak zásadní,“ říká náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková. Resort odhaduje, že se ruské embargo podepíše na ztrátách zemědělských producentů zhruba 300 miliony korun.
Drahá pomoc Nyní však hrozí, že stížnosti a chronický hlad zemědělců po náhradách a dotacích způsobí producentům, a to zejména těm českým, ztrátu. Vše se odvíjí od poněkud nejasné koncepce evropské pomoci. V prvních týdnech po ohlášení sankcí Evropská komise otevřela výzvu s balíkem 125 milionů eur. Do týdne ji musela kvůli vyčerpání zavřít. Výsledkem bylo, že 77 procent předběžných žádostí o dotace poslalo Polsko.
Nyní se rozjíždí další pokus. Komise vybrala pobaltské země a Finsko jako prioritní země, protože dopad ruských sankcí je tam největší, zejména co se týká mléka a mléčných výrobků. Pomoc má především směřovat tam, ale o pomoc se hlásí i producenti z Polska a také několik firem z Česka.
Jenže zároveň se ukazuje, že rezerva zemědělského rozpočtu na kompenzace stačit nebude. Komise tedy dost možná rozhodne o spuštění takzvané krizové rezervy – peníze se budou muset najít v jiné části evropského zemědělského rozpočtu. Tedy v takzvaných přímých platbách – v dotacích, které dostávají všichni evropští farmáři podle objemu obhospodařované plochy. Navíc krácení probíhá metodou, která znevýhodňuje velké zemědělské podniky. A těch je v Česku vzhledem k jeho kolektivizační historii stále hodně.
„Když se spočítá krácení přímých plateb a náš pravidelný příspěvek do rozpočtu EU v poměru k vyplacené pomoci našim producentům, tak na tom budeme tratit. Vedeme o tom také diskuse s ministerstvem financí. Jsme pro solidární pomoc, ale musí to mít nějaký strop,“ říká náměstkyně Beneš Špalková.
Jde tak hlavně o to, zda se nyní vyplatí českým producentům žádat hlasitě o pomoc. Na ministerstvo zemědělství se jich dosud obrátilo jen několik.
Může být hůř Jan Veleba, někdejší dlouholetý prezident Agrární komory, považuje odhady ministerstva za optimistické. „Ze své praxe bych to odhadl někde kolem půl miliardy korun,“ tvrdí.
Že se nyní čeští producenti vyrovnávají se sankcemi poměrně dobře, ještě podle něj neznamená, že se situace nemůže změnit.
Například v Polsku jsou uskladněná jablka a jejich masivní příliv za nízké ceny může trh poškodit v příštích měsících. Poláci už na Radě ministrů podobným krokem vyhrožovali. „Už nyní klesla cena jablek o 20 až 40 procent.
Zákazníci to ale nepoznají, protože maloobchodní řetězce prodávají stále za vysokou cenu,“ popisuje Veleba.
Česko už zavedlo monitoring ohroženého zboží, včetně jeho dovozu ze zemí EU. Že by ale do Česka proudila levná dotovaná zelenina či ovoce z jiných zemí Evropské unie, se podle ministerstva zemědělství nepotvrdilo.
Podle Jana Veleby klesají zemědělcům i výkupní ceny mléka, a to o desítky haléřů každý měsíc. Nižší jsou i ceny vepřového, jsou už na hranici rentability chovu. Sankce na vepřové přitom Rusko uvalilo už zkraje roku.
„Když sleduji strategii pomoci, tak nevěřím, že nám Evropa nějak pomůže. Ta pomoc konkrétním státům by fungovala jen tehdy, pokud by byly uzavřené hranice. Ale při volném pohybu zboží se problém přelije jinam. Evropa by měla uvažovat o intervenčních nákupech,“ míní Veleba.
Jak se Evropa k náhradám postaví, bude záležet zejména na novém zemědělském komisaři Philu Hoganovi z Irska. Farmáři, zejména ti polští, na něj jistě budou vyvíjet značný tlak. Není totiž lepší argument, jak si přijít k dalším dotacím, než právě ruské embargo. l
Že by do Česka proudila levná dotovaná zelenina či ovoce z jiných zemí EU, se podle ministerstva zemědělství nepotvrdilo.
