Eva Tlapáková, majitelka domu na Vinohradech
Danajský dar – tak označují někteří majitelé realit vrácení svého majetku. Ještě když přebírali léty zdevastované domy, věřili, že je dokáží časem dát do pořádku. Jenže s vrácenými objekty zdědili i nájemníky, platící regulované nájemné, které nepokryje ani potřebné náklady. Jak tedy zaplatit nejnutnější opravy, aby se dům nerozpadl?
Takovou otázkou se musela zabývat i Eva Tlapáková. Měsíc po tom, co jí stát vrátil činžovní dům na pražských Vinohradech, ozvaly se jí elektrorozvodné závody, že pokud nevymění stodvacetivoltové rozvody v domě, do roka jí „ustřihnou“ přívod elektřiny. „Do té doby jim to nevadilo,“ konstatuje. Ale to nebyly zdaleka jediné náklady, které musela do domu rychle vložit. Když v roce 1996 dokončila rekonstrukci elektřiny, čekala ji rekonstrukce vody a pak nutná oprava děravé střechy, která stála půl milionu korun. „A teď musím vyměnit rozvod plynu, některá shnilá okna a ještě mě čeká fasáda,“ vypočítává potřebné práce na domě. Opravy přitom podle jejích slov přijdou na několik milionů korun.
Dokud měla v domě s deseti byty jen „regulované“ nájemníky, sehnat peníze bylo těžké. Mnozí pronajimatelé tak vkládali do svého majetku životní úspory nebo si museli brát úvěry na vysoké úroky. Jejich situace se zlepšovala jen pomalu. „Dnes už mám jen čtyři regulované nájemníky a dalších pět bydlí za smluvní nájemné. Jeden byt zrovna rekonstruuji,“ vysvětluje.
Ovšem i nový, tedy smluvní nájemník může někdy znamenat nemalé problémy. „Permanentně mi někdo dluží. Například jsem pronajala byt ženě, která potřebovala pomoc, chtěla se odstěhovat od manžela, protože ji prý bil. Nastěhovala se s dítětem a přítelem. Jenže se jí narodilo další dítě, přítel ji opustil a ona nyní nemá peníze nejen na zaplacení nájemného, ale ani elektřiny a vody. Už mi dluží přes 40 tisíc korun,“ vypráví majitelka domu.
Pokud nájemník přestane platit služby, nezbývá majiteli nic jiného než je platit za něj. Jinak hrozí, že elektrorozvodné závody, plynárny nebo vodárny přeruší dodávku do celého domu. To samozřejmě majitel nemůže dopustit. Jak by k tomu přišli ostatní platící nájemníci? „Výpověď z nájmu sice neplatiči dát mohu, ale v tomto případě je to bezpředmětné. Stát takové sociální případy neřeší,“ dodává Eva Tlapáková.
Problémový nájemník znamená ještě další hrozbu – exekuci. I tuto zkušenost už majitelka domu s nemajetnou nájemnicí má. Exekutor přišel do bytu matky s dětmi a chtěl jí kvůli dluhu zabavit majetek. Vůbec ho nezajímalo, že část vybavení bytu patří vlastníkovi domu, jak mohl zjistit i z nájemní smlouvy. „Vážně hrozilo, že exekutor odveze můj majetek – kuchyňskou linku, sporák, pračku, myčku a ledničku,“ potvrzuje Tlapáková. Nakonec k tomu naštěstí nedošlo. „Ale jen díky tomu, že nájemnice si rychle půjčila od známých, aby vymáhanou částku okamžitě zaplatila,“ dodává. Majitelce domu je však jasné, že se hned tak zaplacení dluhu za činži od zadlužené nájemnice nedočká.
