Plaťte České televizi za kuželky na osmi monitorech

Advokát Dalibor Kalcso si zřídil superdrahou telefonní linku

Česká televize již mnoho let vysílá pořad Černé ovce. Jeho reportáže mají vždy ukázat na konkrétní černou ovci a případně poradit její oběti, jak se bránit. Budou-li mít reportéři pořadu Černé ovce nouzi o důležitá témata, mohou se blíže podívat na advokáta Dalibora Kalcsa. Ten v zastoupení České televize vymáhá zaplacení dlužných televizních poplatků a případných přirážek k nim. Způsob, kterým Kalcso poplatky vybírá a jak komunikuje s údajnými dlužníky České televize, je totiž daleko za hranicí slušného chování a spíše hraničí s vydíráním.

Dopis majiteli bowlingu

Je hezké středeční odpoledne a dvacet školáků se baví v bowlingovém centru v Blansku. Všech deset kuželek spadne současně málokdy, ale dětem to nevadí. Ukazují na monitory nad bowlingovými drahami, smějí se poskakujícímu panáčkovi a hroutícím kuželkám a porovnávají počet svých uhraných bodů.
A právě v oněch monitorech nad drahami, kterými se valí jedna koule za druhou, spočívá problém. Majitel bowlingového centra Vlastimil Chládek dostal koncem března dopis od advokáta Dalibora Kalcsa, který mu v zastoupení České televize oznámil, že monitory měl přihlásit a platit jí za ně koncesionářské poplatky. A protože to neučinil, má ve lhůtě do 8. dubna zaplatit navíc pokutu ve výši 90 tisíc korun.
„Kvůli úspoře jsme místo speciálních monitorů koupili běžné televizory. Ty nám specializovaná firma napojila na bowlingový systém. Nejsou připojeny k žádné televizní anténě. Nikdo na nich nikdy televizi nesledoval. Jsou to monitory, na kterých hráči vidí, kolik kuželek právě shodili a bodů celkem uhráli. Chce-li se u nás někdo dívat na televizi, je nad barem velkoplošná, za niž poplatky samozřejmě platíme,“ říká Vlastimil Chládek.
V dopise od advokáta Kalcsa našel ještě poučení, že když okamžitě nezaplatí, nebo jinak situaci nevyřeší, bude pohledávka za ním vymáhána soudní cestou. V tom případě si má připravit ještě peníze na uhrazení úroků z prodlení a nákladů soudního řízení.

Telefonní linka z první cenové

Majitel bowlingu byl přesvědčen, že advokátovi zavolá a snadno vysvětlí, že jde o nedorozumění. Komunikace s Daliborem Kalcsem však jednoduchá nebyla. Telefonní číslo, které advokát v dopisu uvedl, je zpoplatněné 34 korunami za minutu a navíc většinou zcela nedostupné. „Když jsem se po mnoha pokusech dovolal, právník se mi ani nepředstavil a v podstatě se mě pokoušel přesvědčit, že nemám šanci případný spor vyhrát, protože zákon je jasný. Jsem mu prý však sympatický, a proto mi v případě dohody deset tisíc korun sleví. A zaplatím tedy místo devadesáti jen osmdesát tisíc. Ať si to rozmyslím. Argumentoval jsem, že to je nespravedlivé. Proč mám platit poplatky za monitory, na kterých nikdo nikdy televizi nesledoval? Nato mi odpověděl, že to mám vnímat jako určitou formu spotřební daně, která je přidaná k ceně televizoru,“ říká Chládek.
Takový nesmyslný postup České televize umožňuje zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. Ten stanoví: „Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuální volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu; toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.“

Televize čtvrté cenové skupiny

Majitel blanenského bowlingu vymáhanou částku nezaplatil a 14. dubna poslal advokátu Kalcsovi podrobný dopis. V něm vysvětlil, jak jsou monitory namontovány a užívány, a že vymáhání poplatků a přirážky k nim v tomto případě odporují dobrým mravům. Dopis zakončil tím, že „odvěké dilema - právo a spravedlnost - nachází v zásadě dobrých mravů ohlas v podobě pojistky spravedlnosti. Aby v konkrétním případě, determinovaném specifikem, jež zákon nemohl předjímat a postihnout, nenastala zjevná nespravedlnost“.
Na tento dopis Vlastimil Chládek nedostal zatím žádnou odpověď, přestože od jeho odeslání uplynulo již více než šest týdnů.
Proč advokát Kalcso neodpověděl? Proč vymáhá poplatky po bowlingové herně, je-li naprosto jasné, že předmětné monitory rozhodně neslouží ke sledování televize? Proč na dopisech, které rozesílá domnělým dlužníkům České televize, uvádí pouze jedno telefonní číslo? A to na linku, která je drasticky zpoplatněna?
Advokáta Kalcsa se týdeníku EURO navzdory veškeré snaze kontaktovat nepodařilo. Na zpoplatněné lince jsme se nejprve dozvěděli, že jsou vyřizováni klienti, kteří se dovolali před námi, a poté byl hovor ukončen. Pokus o kontakt přes formulář webový stránek www.ctprirazka.cz přinesl okamžitou, automaticky generovanou odpověď, že náš dotaz byl zaregistrován. A tím vše skončilo. A mobilní telefon, ze kterého jednou kdosi z advokátní kanceláře advokáta Kalcsa volal podnikateli Chládkovi, nikdo nezvedal a na SMS nereagoval.
Mluvčí České televize Ladislav Šticha říká, že zákon sice jasně mluví tom, že poplatky se musejí platit za každý přístroj, který umožňuje příjem televizního signálu, ale že nějaké smírné řešení se v případě, jako jsou televizní monitory používané v bowlingových hernách, určitě najde. Jestliže se Vlastimil Chládek nedohodne s advokátem Kalcsem, má se prý přímo obrátit na Českou televizi.
To však již dříve učinil. „Dovolal jsem se do České televize a tam mi naprosto nezúčastněně sdělili, že to za ně řeší advokát Kalcso. Vůbec je to nezajímalo. Dovolal jsem se pak do kanceláře advokáta a tam mi řekli, že od vymáhání nemohou ustoupit, protože to po nich chce Česká televize,“ říká Vlastimil Chládek.

Velkopanské chování

Otázka drahé telefonní linky je již dle mluvčího Štichy vyřešená: „Od 17. dubna fungují normální telefonní linky.“ Jak se to však má člověk jako Vlastimil Chládek dozvědět? Proč se informaci o zřízení nové normální telefonní linky nedozví z nahrané zprávy každý, kdo dle dopisu advokáta Kalcsa volá na linku, jež je zpoplatněna více než hovor do Austrálie? „To je dobrý podnět,“ říká na to Ladislav Šticha.
„Rád bych se, bylo-li by to možné, zřekl služeb České televize. Jedná velkopansky. Ve svých pořadech říká lidem, jak se mají chovat, moralizuje. A sama se přitom chová jako podnikatel čtvrté kategorie, který odere každého kdykoli a jakkoli, jen když to sype. Nestojím o takovou veřejnoprávní televizi. Nemohu si jí vážit,“ uzavírá svoji zkušenost s vybíráním poplatků Vlastimil Chládek.