Plaťte i za mobil s rádiem

KONCESIONÁŘSKÉ POPLATKY Od loňského roku musí podnikatelé platit koncesionářské poplatky za každý mobilní telefon vybavený rádiem. Řada firem o této povinnosti zatím vůbec netuší. Nesplnění povinnosti se jim přitom může pořádně prodražit.

KONCESIONÁŘSKÉ POPLATKY Od loňského roku musí podnikatelé platit koncesionářské poplatky za každý mobilní telefon vybavený rádiem. Řada firem o této povinnosti zatím vůbec netuší. Nesplnění povinnosti se jim přitom může pořádně prodražit. Domácnosti platí koncesionářské poplatky pouze za jeden rozhlasový přijímač, i kdyby jich měly několik. Na podnikatele je však stát daleko přísnější: Musejí totiž platit 45 korun měsíčně za každý přijímač, umožňující příjem rádia. Tedy i za mobilní telefony, které v sobě mají zabudovaný rozhlasový příjímač. A to bez ohledu na to, zda tuto moderní vymoženost skutečně využívají. DALŠÍ NEPOMĚR Povinnost platit koncesionářské poplatky a podporovat tak veřejnoprávní Český rozhlas v tomto případě většina podnikatelů nezpochybňuje. Nechápe však, proč je stát chce opět vyždímat za každou cenu, a to v obrovském nepoměru vůči domácnostem. Povinnost vyplývající ze současného znění zákona o rozhlasových a televizních poplatcích řada firem vůbec nezná. Naopak někteří podnikatelé ze strachu zbytečně platí více, než musejí. Domácnosti platí pouze za první přijímač a ostatní jsou „grátis“. U podnikatelů tomu tak není. Ti totiž musí platit za každý přístroj, který je schopen přijímat televizní či rozhlasové vysílání, tedy právě i mobilní telefon s radiotunerem. Šest z dvanácti podnikatelů oslovených Profitem koncesionářské poplatky za mobil neplatí, dva vydávají možná víc než musí a zbytek oslovených se raději odmítl vyjádřit. „Ať se nikdo nediví, že podnikatelé nechtějí platit za rádia v mobilech! Nemám nic proti tradičním poplatkům za televizi a rádio, ale taxa za mobily, to už je moc! Vždyť je evidentní, že většina z nás rádio přes mobil neposlouchá. Každý rozumný člověk přece musí uznat, že mobily slouží především k telefonování. Myslím, že zákon by měl zohledňovat účel přístrojů,“ tvrdí manažer pražské dopravní firmy, který nechce zveřejnit své jméno. „Jsme přesvědčeni, že většina z nás tuto funkci mobilního telefonu ani nevyužívá a když, tak ve svém volném čase - tudíž pro soukromé účely a jako soukromá osoba každý z nás koncesionářské poplatky platí,“ vysvětluje Daniela Hanušková z firmy Finesko, která se zabývá finančním poradenstvím. PODNIKATELÉ NECHTĚJÍ PLATIT Řada podnikatelů o povinnosti platit poplatky za mobily s rádiem neví, a proto je neplatí. Profitem oslovení zaměstnavatelé i zaměstnanci nejčastěji argumentovali tím, že mobilní telefony používají v práci, kde často hraje klasické rádio a radiofunkci firemních mobilů tedy stejně nepoužívají. Obdobné zdánlivě logické argumenty však před zákonem neobstojí. Z technologického hlediska je radiopřijímač „bohužel“ velmi jednoduché zařízení. Výrobci elektroniky jej montují prakticky, kam se dá. Počítání poplatků tak může být neradostné: CD přehrávač, kazetový magnetofon, autorádio, Hifi věž - to vše jsou přístroje, které bez rádia prakticky nepořídíte. Rozhlasový přijímač však může být součástí mobilního telefonu, budíku či náramkových hodinek. Pokud firma například vlastní radiomagnetofon, deset mobilů s rádiem a pět vozů vybavených autorádii, měla by podle ČRo platit poplatky za 16 rozhlasových přijímačů. Jestliže firma své povinnosti nesplní, může jí být teoreticky uloženo až šestnáct pokut. „Pokud je mobilní telefon vybaven rozhlasovým přijímačem (je schopen příjmu klasického analogového vysílání) a je majetkem právnické osoby, tato za něj musí uhradit rozhlasové poplatky,“ tvrdí Ladislav Pavlík, mluvčí Českého rozhlasu. Na mobilní telefony, kterými lze přijímat rozhlasové vysílání pouze přes internet, se poplatky zatím nevztahují. NAJDEME SI VÁS A ZÚČTUJEM Úřad pro ochranu osobních údajů prošetřoval desítky stížností od lidí, které Česká televize označila za neplatiče v rámci loňské vymahačské akce. Stěžovatelé upozorňovali na to, že televize přenechala osobní údaje svých poplatníků soukromé firmě, která prováděla vymáhání dlužných částek. Definitivní verdikt v celé kauze sice ještě nepadl, ale odborníci tvrdí, že zákon porušen nebyl. Další databázi potenciálních neplatičů mohou poskytnout energetické společnosti. Ze zákona totiž platí domněnka, že každý odběratel elektřiny se zároveň považuje za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) si od rozvodné společností mohou vyžádat databáze, a začne tak adresné vymáhání peněz. Perličkou je také, že ČRo a ČT si nedávno navzájem vyměnily seznamy platících koncesionářů. Rozhlas díky tomu získal údaje o dalších 500 tisících neplatičů. „Propojení databází nám umožňuje zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. Samozřejmě nakládání s těmito údaji respektuje všechny právní normy, k porušení ochrany osobních údajů nemůže dojít,“ vysvětluje mluvčí Českého rozhlasu. Nicméně řada kritiků tohoto postupu opakovaně upozorňuje na možné obchodování s osobními údaji. Podnikatelé se však necitlivého nakládání s těmito údaji obávat nemusí. „Obě veřejnoprávní média si v lednu vyměnila základní informace o domácnostech platících poplatky prostřednictvím SIPO České pošty -tedy jména a adresy. Právnických osob se tento krok zatím netýká,“ řekl Profitu tiskový mluvčí ČT Martin Krafl. Obchody s údaji o firmách se tedy opravdu neuskutečnily. FÍGLE ZE ZÁKONA Podnikatelé však nejsou zcela bezmocní. Když ČRo či ČT vyzve poplatníka k uhrazení poplatku, existuje totiž hned několik variant obrany. Pro domácnosti bez televize či rozhlasu je tím nejjednodušším řešením čestné prohlášení. Do třiceti dnů od doručení výzvy se každý může zprostit povinnosti platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi písemně oznámí, že nevlastní žádnou televizi ani rozhlasový přijímač. Pokud jej tedy skutečně nevlastní. Jak jsme již uvedli, pro firmy v oblasti koncesionářských poplatků platí přísnější pravidla než pro domácnosti. Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích přeci jen ale některé slabiny má. Záleží totiž na právním výkladu. Profit zjistil, že pravděpodobně existuje několik dosud nepublikovaných možností jak neplatit více poplatků, než skutečně musíte. Stačí si dobře přečíst některá ustanovení. „Právní úprava je v tomto konkrétním případě nejasná a umožňuje více výkladů. Jedním z nich je i možnost přechodu povinnosti platit poplatky na skutečné držitele, tedy například zaměstnance. Záměr zákonodárce v tomto případě není úplně zřejmý,“ říká Daniel Šimáně, který se mediálním právem zabývá. Poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Ano, ale zákon dále říká, že ne vždy musí za přístroj platit vlastník, v tomto případě tedy podnikatel. Ten, kdo přístroj nevlastní, ale drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá, se automaticky stává poplatníkem. Znamená to tedy, že firma, která vlastní například dvacet k poplatkům nepřihlášených mobilních telefonů s rádiem, si nemusí dělat starosti? Teoreticky má sice povinnost zaplatit poplatky za jeden měsíc, ale za ostatní měsíce by podle jednoho z možných právních výkladů měli platit zaměstnanci. Ovšem i tito zaměstnanci mohou být v klidu, protože ani jim ve skutečnosti nehrozí žádné platby navíc. Pokud aspoň jeden člen jejich domácnosti platí koncesionářské poplatky za rozhlas a televizi, nic navíc se platit nemusí. Ani větší počet firemních mobilů, které má zaměstnanec k dispozici, toto neovlivní. Členové domácnosti totiž neplatí za každý další přijímač jako podnikatelé, platí pouze koncesionářské poplatky za domácnost. Jaký výklad zákona je správný, ukáže čas a zřejmě i nová analýza zákona z ČT a ČRo. Profitem prezentovaný výklad by možná prospěl nejen podnikatelům-poplatníkům, ale také adresátům poplatků. Kdyby podnikatelé věděli, že nemusí platit mnoho koncesionářských poplatků a za každý měsíc, jistě by neriskovali pokuty a platili s větší ochotou. PÉCÉČKA JSOU Z OBLIGA

Po přijetí zákona firmám hrozilo, že vznikne povinnost platit za úplně každý přístroj způsobilý k příjmu rozhlasového či televizního vysílání. Někteří odborníci za takový přístroj považovali počítač s připojením k internetu a se zvukovou kartou (tedy bez tuneru). I malé firmy obvykle mají takovýchto počítačů několik a pokud by musely platit za počítače, klasická rádia v kancelářích, autorádia i mobily s rádiem, už by se nejednalo o zanedbatelné částky.

Problém se naštěstí vyřešil ku prospěchu poplatníků. „Expertní skupina Českého rozhlasu a České televize přijala na konci loňského roku stanovisko, na základě kterého se poplatky za PC bez televizní či rozhlasové karty (tuneru), poplatky nevybírají. Změnu tohoto stanoviska může přinést pouze změna zákonů charakterizujících rozhlasové a televizní vysílání,“ tvrdí Pavlík z ČRo.

Koncesionářské poplatky za počítač lze tedy vybírat pouze z těch přístrojů, které jsou vybaveny speciálním zařízením. Tento ústupek ČRo a ČT ve prospěch poplatníků by se však mohl stát významným precedentem při rozhodování o dalších poplatcích. Zákon umožňuje řadu právních výkladů a ČT i ČRo očividně nechtějí své neplatiče hnát před soud za každou cenu. Je jen otázkou času, kdy si někteří neplatiči nastudují legislativu a začnou upozorňovat na další nejasnosti v zákoně.

Ve spolupráci s deníkem Metro

CO NA TO OPERÁTOŘI Mobilní operátoři nejsou povinni při prodeji telefonu získávát osobních údaje zákazníků. Ti mimo jiné ani nemusí být uživateli telefonu. Poplatníci jsou sami povinni oznámit provozovateli rozhlasového či televizního vysílání, že se stali poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stali. Za placení koncesionářského poplatku je tak zodpovědný zákazník, nikoli mobilní operátor. Pramen: Oskar Vodafone PROBLÉM V CELÉ UNII S problémem koncesionářských poplatků se v současné době také potýkají země Unie. Například v Německu chtějí začít vybírat i za mobilní telefony, které jsou schopné přijímat rozhlasové, případně televizní, vysílání. Rakousko má v oblasti koncesionářských poplatků jinou kuriozitu. V každé jeho spolkové zemi jsou koncesionářské poplatky jiné. VÝŠE POPLATKŮ A POKUT PRO FIRMY * Za každý rozhlasový přijímač (včetně mobilu s rádiem) se musí platit 45 korun měsíčně. * Za každý nepřihlášený rozhlasový přijímač hrozí sankce 5000 korun. * Za nesplnění povinnosti hlásit Českému rozhlasu změny je pokuta 1000 korun. PRAKTICKÁ RADA

JAK OCHRÁNIT FIRMU PŘED SANKCEMI Za nepřihlášené rádio či televizi hrozí až několikatisícová pokuta. Pokud však svůj prohřešek zavčas napravíte, nemusíte se jí obávat. Když totiž přístroj přihlásíte a uhradíte všechny dlužné poplatky ještě před tím, než vás provozovatel vyzve k nápravě, pokuta vám účtována nebude. JAK PLATÍ JINDE? (koncesionářské poplatky ve vybraných zemích, přepočteno na koruny) |stát|roční poplatek**|