Ministerstvo financí připravilo návrh na zvýšení spotřebních daní z tabáku, lihu a hazardu jako reakci na růst dostupnosti návykových látek. Podle něj je způsoben zvyšující se životní úrovní. Návrh tak reaguje na požadavky ministerstva zdravotnictví a národní koordinátorky pro protidrogovou politiku, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
„Zatímco průměrná mzda se v České republice mezi lety 2009 až 2018 zvýšila téměř o polovinu, například spotřební daň z lihu se zvýšila naposledy v roce 2010,“ uvedla ministryně. Podle opozice je návrh snahou získat peníze, které menšinové vládě ANO a ČSSD docházejí.
Podle materiálu, označeného jako návrh zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, by měla stoupnout spotřební daň z cigaret a tabáku, včetně zahřívaného, od příštího roku zhruba o deset procent a spotřební daň z lihu asi o 13 procent. U hazardních her plánuje ministerstvo financí zvýšit sazbu u kurzových sázek, tombol, turnajů malého rozsahu a tzv. totalizátorových her z 23 na 25 procent, a u loterií, bing a živých her z 23 na 30 procent.
Změny podle materiálu přinesou do veřejných rozpočtů v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun.
Myslíte si, že by se měly zvýšit daně na tabák, líh a hazard?
Opoziční ODS se zvýšením daní z lihu a tabáku souhlasí. Vláda ANO a ČSSD by ale podle občanských demokratů měla nabídnout například snížení daně z příjmu. TOP 09 se zvyšováním daní nesouhlasí a bude proti návrhu. Obě strany se shodují v tom, že vládě docházejí peníze a snaží se je získat od daňových poplatníků, vyplývá z jejich stran.
Ministerstvo financí dnes upozornilo na to, že spotřební daň u lihu by i po zvýšení měla zůstat nižší než v Německu nebo Polsku. U tabáku pak růst odůvodňuje také tím, že neplní požadavky EU na výši daně.
Naprostá většina daňových změn v Česku byla zbytečná, nedotažená nebo vyloženě škodlivá. Čtěte více v eseji:
Daňové reformy jsou permanentně mimo mísu
Daňová zátěž u jedné krabičky cigaret by mohla stoupnout o 12 až 13 korun. Podle ministerstva financí bude růst u minimální sazby 5,4 koruny na krabičku cigaret. U půllitrové lahve 40procentní lihoviny by cena kvůli zvýšení daně stoupla o 9,1 koruny, oznámila Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL). Podle dřívějšího vyjádření výrobců lihovin a tabáku i sázkových kanceláří povede zvýšení daní k rozšíření černého trhu a zdražování.
„Jsem moc rád, že ministerstvo financí vyslyšelo naše volání. Podle poslední zprávy OECD z července 2018 jsou spotřební daně z alkoholu a tabáku v České republice stále nízké. Vyšší daně mohou nejen zvýšit příjmy, ale také motivovat spotřebitele ke snížení spotřeby, a tím omezit související zdravotní problémy,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého by se měl stát vyvarovat takto razantních změn. „Dlouhodobě apelujeme na předvídatelné podnikatelské prostředí a stabilitu pro všechny firmy v Česku. Pokud by prošel poslední návrh ministerstva financí, vzrostla by spotřební daň na jednu cigaretu jen za posledních osm let o 38 procent,“ podotkl.
Čtěte komentář: Daňové beranidlo
Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové se Česko dlouhodobě pohybuje na prvních příčkách ve spotřebě alkoholu na osobu. „Máme přes 20 procent denních kuřáků a potýkáme se s rozrůstajícím on-line hazardem. Konzumace návykových látek má nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty a samotné konzumenty a jejich rodiny,“ uvedla.
Vedralová dále upozornila na to, že u alkoholu tvoří celospolečenské náklady 59 miliard korun ročně a zisk státu ze spotřební daně není ani desetiprocentní. „Pokud by se zvýšilo zdanění o deset procent, snížila by se dle odborníků a mezinárodních doporučení konzumace alkoholu o 4,4 procenta,“ dodala.
„Kdyby vláda chtěla bojovat proti konzumaci tabáku a alkoholu, musela by dál násobně zvyšovat výdaje na prevenci. Spotřební chování dospělých lidí by sice příliš nezměnila, ale mohla by se zaměřit na děti, které jsou v naší společnosti vychovávány tak, že kouřit a pít alkohol je normální,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Přečtěte si také:
