Plave pomalu, zato hoří

Polský tendr na transportéry se nepovedl

Může se transportér utopit? Žurnalisté Wlodzimierz Kalicki a Pawel Smoleński z polského deníku Gazeta Wyborcza tvrdí v článku Patria – virtuální realita, že to jde. Tento husarský kousek se prý málem podařil při testování prototypu vozidla finského výrobce společnosti Patria. Přestože schopnost transportéru plavat byla kvůli polským geografickým podmínkám jedním z nejdůležitějších požadavků tendru stanovených varšavským ministerstvem obrany, Patria polskou soutěž za 1,18 miliardy euro (téměř 37 miliard korun) vyhrála. Aby toho nebylo málo, poté co se prototyp vozidla Patrie vracel z testů plavání v Česku, tak prý při jízdě na dálnici vzplanul. Protože i Česko uvažuje o nákupu nových transportérů za asi 25 miliard (EURO 46/2003), je na místě se nad výsledkem testování v Polsku zamyslet.

Letadlem to nepůjde

.
Potíže s plaváním však podle Gazety Wyborcza nejsou jediným hendikepem finského vozidla. V Polsku se do závěrečného kola výběrového řízení dostaly tři firmy, o kterých se uvažuje i v Česku: švýcarský Mowag, rakouský Steyer a finská Patria. Nejdražší byli Rakušané, švýcarská nabídka byla asi o třetinu levnější a Finové stáli ještě o dalších deset procent méně. Skutečnost, že o vítězství Patrie rozhodly ceny, a ne technické parametry, potvrdil i zástupce polského ministerstva obrany Pawel Nowak. Zástupci Patrie, původně považované spíše za outsidera, prý ani neskrývali svůj údiv nad verdiktem, jak tvrdí informátoři Gazety. Finský údiv je pochopitelný – transportér Patrií navrhovaný v době tendru neexistoval. Skandinávský výrobce měl k dispozici pouze dva prototypy transportéru, které navíc nesplňovaly ani základní polské požadavky. Vozidlo bylo o tři tuny těžší a o 20 centimetrů vyšší. Také jeho šířka přesahovala předepsané parametry o 30 centimetrů. Tato zdánlivá maličkost znemožňuje transport nejběžnějším dopravním letounem Severoatlantické aliance Herkules C-130, a tím i širší nasazení v misích NATO. Dalším problémem je, že polská armáda vyžaduje dodávky verze jak 6×6, tak 8×8. Společnost Patria ovšem musí verzi 6×6 teprve postavit.

Drahá věž.

Mimo rozměry je problematickou také konstrukce podvozku vozidla, který by podle polských standardů měl být samonosný. Finský transportér je však rámové konstrukce. Ta je na rozdíl od samonosné nepoddajná a není schopna absorbovat explozi v případě, že transportér najede na minu. To zvyšuje riziko pro osádku vozu. Obdobně spornou se jeví střelecká věž Hitfist 30, jejíž cena tvoří polovinu částky za celý transportér, dodávaná italskou společností OTO Melara. Na Hitfist 30 totiž není možné nainstalovat izraelské protitankové střely Spikes, které si nedávno polská armáda pořídila.

Stačí až při dodání.

Zdá se, že zmíněné závažné operační a technické nedostatky polské ministerstvo obrany neodradily. Jeho zástupci naopak prohlásili, že transportér musí podmínky stanovené v tendru splnit až při dodávce, tedy v polovině příštího roku. Je však možné, že redukce váhy o tři tuny, změna rozměrů a řady dalších vlastností transportéru bude nad síly finských inženýrů. Navíc, vezmeme-li argument varšavského resortu obrany vážně, tak by bylo možné prezentovat jakékoliv vozidlo v rámci výběrového řízení se slovy: nyní náš výrobek vaše požadavky nesplňuje, ale za rok určitě bude.

BOX:

Obrněnci nečekají Rakouský Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug (SDPS) má eminentní zájem o dodávku obrněných transportérů pro českou armádu. I když se o nákupu nových obrněnců ještě ani nerozhodlo, účast na offsetových programech již nabídl několika tuzemským firmám. Vedoucí offsetových programů SDPS Herwig Jedlaucnik týdeníku EURO potvrdil, že jeho tým již oslovil například Meoptu, Tatru či Pragu a postupně předá do Čech nabídku spolupráce dalším padesáti firmám. „V podstatě by se mělo jednat o tři typy nabídek: Takzvané předoffsetové programy, přímé a nepřímé offsety,“ řekl. Soutěž na dodávku tří stovek transportérů je sice zatím ve stadiu úvah, úředníci ministerstva obrany však tvrdí, že armáda nové stroje nutně potřebuje. Rakouská SPDS předpokládá, že přímé offsety by se na hodnotě tendru podílely až ze 40 procent. Čechy láká nejen na tuto zakázku, ale nabízí jim také podíl na výrobě transportérů pro jiné země. Nabídka nepřímých offsetů se bude týkat hlavně výrobců pro automobilový průmysl a údržby transportérů. O účast v dosud nevypsaném tendru usilují vedle SDPS i již zmíněné firmy Mowag a Patria. Mowag ovšem není pro SPDS přímým konkurentem. Patří totiž do stejné skupiny jako SPDS, v obou firmách má majoritu americký koncern General Dynamics. „Americké vedení rozhodlo, že se zúčastní obě firmy a vybere si česká vláda,“ vysvětlil Jedlaucnik.