Viktor Orbán nepřestal provokovat. EU mu to během maďarského předsednictví vrátila.
Maďarsko bylo v čele unie velmi úspěšné, fotbalová jedenáctka jeho poslanců vyhrála turnaj evropských parlamentů a Poláci, kteří předsedají EU od července, budou při oficiálních unijních akcích podávat maďarská vína. Ale teď vážně – maďarští úředníci a diplomaté odvedli opravdu dobrou práci. Už jen proto, že přes trvale protiunijní politiku Orbánovy vlády vybojovali předběžný souhlas se vstupem Chorvatska do EU, pro Bulharsko a Rumunsko částečně otevřeli schengenskou bránu a také vypracovali ekonomické zákony potřebné pro plynulé uplatňování Lisabonské smlouvy.
Kabinet Viktora Orbána vplul do předsednického křesla EU v silném protivětru. A ťafku ze Štrasburku dostal už v lednu – ostrou kritiku si vysloužil za svůj diskriminační mediální zákon. Maďarská diplomacie se ocitla na „koberečku“ i v Bruselu – v podobné záležitosti jako před časem Češi s Entropou Davida Černého. Maďaři ovšem vyvolali rozruch obrovským kobercem s provokativními obrysy „Velkého Maďarska“.
Bez majstrštyku
Další studená sprcha přišla v únoru, když se Budapešť dozvěděla, že přijde o květnový summit Východního partnerství, tedy o akci, která měla být vrcholným bodem maďarského předsednictví. Termín se posunul o půl roku a summit, jenž se může díky zahájení spolupráce EU se zeměmi východní Evropy a jižního Kavkazu zapsat do dějin, se tak už bude konat pod taktovkou Varšavy.
Ekonomický týdeník Heti Világgazdaság k tomu poznamenal, že jde o bezprecedentní krok, EU dosud žádnou z předsednických zemí nepřipravilo o její „majstrštyk“.
Štiplavá facka přišla i v březnu, kdy se zjistilo, že důvodem posunu nebyl údajně nabitý kalendář státníků ani logistické problémy. V původním termínu, tedy v květnu se totiž začala plánovat jiná akce: varšavské setkání prezidentů střední a východní Evropy s Barackem Obamou. „K nám do Gödöllő nemohli lídři EU a východních zemí přijet, ale do Varšavy ve stejné době ano. A co víc, akce se konala s účastí amerického prezidenta,“ komentoval diplomatickou prohru maďarský expremiér Ferenc Gyurcsány.
Pozvánka nepřišla
Přehlížení samolibého Viktora Orbána pak pokračovalo například tím, že ho Francouzi v době, kdy byl klíčovým představitelem unie, „zapomněli” pozvat na zásádní jednání EU o Libyi. Dubnu už dominovala kritika čerstvě přijaté maďarské ústavy. Ta ostatně z Bruselu zaznívá dodnes – naposledy 17. června, kdy se do sporných bodů ústavy opřela právní analýza orgánu EU pro dohled nad dodržováním demokratických principů, Benátské komise. Když k tomu ještě přidáme nesmyslné protiunijní tirády Viktora Orbána, který v den maďarského státního svátku 15. března přirovnal Brusel k Moskvě v dobách socialismu, je výraz protivítr skutečně namístě. „Nejrizikovějším prvkem maďarského předsednictví je samotný Orbán, který jednoduše nemá uši pro konstruktivní kritiku,“ konstatoval Heti Világgazdaság. „Ještě nikdy se nestalo, aby premiér předsednické země vydával protiunijní stanoviska,“ řekl Péter Balázs, bývalý ministr zahraničních věcí Maďarska. Ministerský předseda po lednové sprše ve Štrasburku v dalších měsících už minimalizoval návštěvy unijních centrál a v závěru předsednictví raději navštívil Makedonii, Albánii a Černou Horu, kde si bez problémů mohl hrát na politika evropského formátu. Začátkem června se nicméně zmohl na jednu velkolepou akci. Na zámku Gödöllő nedaleko Budapešti zorganizoval summit Asie-Evropa (ASEM) pro ministry ze 46 zemí. Během Orbánova slavnostního projevu však do budovy udeřil blesk a následný výpadek proudu způsobil, že premiér svou řeč nakonec ani nedokončil.
Pochvala úředníkům
Přestože se ani zdaleka nedá mluvit o ideálních podmínkách, úředníci a houževnatí maďarští diplomaté udělali maximum. Během krize vyvolané bakterií E.coli narychlo svolali konferenci, našli konsenzus společné agrární politiky, začátkem června Evropský parlament odsouhlasil vstup Rumunska a Bulharska do schengenské zóny, tedy důležitý krok pro členství v elitním klubu. Právě tito lidé odvedli mravenčí práci v oblasti kohezní či energetické politiky, nepřekáželi při řešení krize v eurozóně, vypracovali společnou strategii pro integraci Romů a dospěli k souhlasu Evropské komise se vstupem Chorvatska do EU. I bruselský zpravodaj deníku Financial Times konstatoval, že po nešťastném začátku zvítězila profesionalita a týmová práce maďarských odborníků, kteří se dokázali vypořádat i s tak citlivým tématem, jako jsou nová rozpočtová pravidla. Balík šesti zákonů pro posílení Paktu stability a růstu, který umožňuje sankcionovat členské země v případě, že nedodrží rozpočtová pravidla, byl asi největší výzvou. Během přípravy přišlo skoro 2000 pozměňujících návrhů a bylo třeba zlomit také odpor unijních obrů – Francie a Německa. Vyplatilo se a minulý týden byly zákony posunuty do Evropského parlamentu. Nezapomeňme ani na pokrok v přípravě společné Podunajské strategie, která by měla pro čtrnáct zemí včetně Česka vytvořit rámec komplexní spolupráce od vodní dopravy přes životní prostředí až po ekonomické projekty.
Politická izolace
Prvního července předali Maďaři štafetu Polsku a ze dne na den ztratili pozici významného hráče. Jak budou pokračovat? „Jakmile skončí jejich předsednictví, tak se dostanou do totální politické izolace. Slyšeli jste snad Orbána někdy mluvit za Evropskou unii? Nikdy,“ řekl premiér Slovinska Borut Pahor v jedné zákulisní debatě. Viktor Orbán v rozhovoru pro rakouský Neue Kronen Zeitung otevřeně přiznal, že jeho snem je určit ekonomické mantinely pro dalších deset maďarských vlád. Permanentní a uměle vyvolaná revoluční nálada a zneužívání parlamentní většiny, tak bude i nadále pod drobnohledem Bruselu. „Půlroční předsednictví Maďarska bude mnohem napínavější, než jsme mysleli,” prorokoval vloni Orbán. S trochou nadsázky můžeme konstatovat, že to nebylo arabské jaro, Fukušima, finanční kolaps Portugalska a Řecka a ani bakterie E.coli, co do unijní agendy vneslo trochu napětí. Byl to skutečně maďarský premiér a jeho nekonvenční a kontraproduktivní přístup.
Úspěchy maďarského předsednictví
- příprava zákonů pro zpřísnění Paktu stability a růstu
- souhlas s přijetím Chorvatska do EU
- schválení Podunajské koncepce
- příprava zákonů pro zpřísnění Paktu stability a růstu
- předjednán vstup Rumunska a Bulharska do Schengenu
- vypracována koncepce pro celoevropský program integrace Romů
