Spory mezi Moskvou a Kyjevem jsou špatné pro Česko
Zastaví se dodávky plynu do Česka? Nebo plynovodem dorazí méně této suroviny? Hrozí Evropě energetická krize? To jsou otázky z konce minulého roku. Spory mezi Moskvou a Kyjevem o cenu ruského plynu se vyostřily. A přes ukrajinské území vede hlavní cesta cenné suroviny z Ruska. Do Česka, i západní Evropy.
Rusové by teoreticky mohli na delší dobu utáhnout plynové kohoutky, Ukrajinci by mohli zahradit cestu na svém území. To nevypadá příliš reálně. Rusko ale také může omezit množství suroviny, jímž plní plynovod, o část, kterou dosud odebírala Ukrajina. Kyjev by pak dále svůj díl odčerpával, čímž by se snížily dodávky na Západ. Moskva a Kyjev nicméně mají dost dobrých důvodů k tomu, aby se dohodly. Za prvé je jejich závislost vzájemná. Ta ukrajinská na ruském plynu je možná silnější. I Rusko je ovšem závislé na Ukrajině, přes niž jeho plyn putuje. Plynovod po dně Baltského moře je zatím věcí budoucnosti.
Ruská ani ukrajinská vláda navíc nechtějí roztržku se Západem. Nadšení světa z oranžové revoluce na Ukrajině postupně vyprchává, všichni vidí mocenské spory mezi někdejšími vůdci opozice v Kyjevě. Prezident Viktor Juščenko určitě nehodlá být označován za viníka případných omezení v dodávkách do západní Evropy. Také sympatie vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se na Západě vypařují. Putin si jistě nenechá mluvit do toho, jak vládne, ale nebude ani chtít, aby se jeho image zhoršovala. Tím spíše, že letos šéfuje skupině G8.
Situace není černá, ale ani růžová. Bývalá premiérka Julia Tymošenková odmítá jakýkoli kompromis s Moskvou. Toho, kdo ho uzavře, pokládá za zrádce. Tymošenková je nyní v opozici, ale sází na vítězství v příštích volbách. Dnešní vládci v Kyjevě nemohou její postoje ignorovat. Tím spíše, že i v hlasech, jež zaznívají z Moskvy, lze leckdy vypozorovat spíše mocenské ambice než racionální ekonomické uvažování.
