Konkurence na trhu s palivy se po snížení cen zemního plynu ještě přiostřila Výše plateb za energii by pro domácnosti neměla v nejbližších letech dramaticky stoupat. Vstup do Evropské unie by neměl znamenat zvýšení cen plynu, přestože cena tohoto paliva je tam podstatně vyšší než v České republice.
Konkurence na trhu s palivy se po snížení cen zemního plynu ještě přiostřila
Výše plateb za energii by pro domácnosti neměla v nejbližších letech dramaticky stoupat.
Vstup do Evropské unie by neměl znamenat zvýšení cen plynu, přestože cena tohoto paliva je tam podstatně vyšší než v České republice. Čeští odborníci nepředpokládají, že by v bezprostřední době po vstupu do EU došlo k razantnímu vyrovnávání cen. „Tyto ceny je třeba dát do souvislosti s dalšími podmínkami, jako jsou například průměrné výdělky,“ upozornil obchodní ředitel Západočeské plynárenské Dušan Jurečka. Připomněl také, že velkoodběratelé plynu jsou na stejné cenové hladině jako v EU, pouze maloodběratelé a domácnosti platí v České republice méně než stejné kategorie zákazníků západoevropských plynárenských společností. Ceny pro domácnosti a maloodběr jsou asi o třetinu nižší než v Evropské unii. Naproti tomu nelze počítat, že v souvislosti s liberalizací trhu s plynem dojde ke snížení cen, jako to zaznamenali v některých státech EU.
Plynárny v EU mají vyšší marže
Ziskové marže plynárenských společností na západ od našich hranic se pohybovaly od 20 do 30 procent z prodejní ceny, a proto si při soupeření o zákazníky mohly dovolit jít s cenami dolů. České distribuční společnosti docilují pětiprocentní marži, takže nemají prostor ke snížení. Přitom nákupní ceny od producentů zemního plynu, především ruských a norských plynárenských společností, jsou přibližně u všech firem stejné. Je to dáno i tím, že dominantní dodavatel plynu pro Evropu, ruský Gazprom, se snaží uzavírat se všemi svými obchodními partnery dlouhodobé kontrakty. Trh s plynem se podle platného energetického zákona otevře od roku 2005 v rozsahu 28 procent, další liberalizace bude následovat o tři roky později. Liberalizace se může urychlit, protože v EU se rovněž uvažuje o zkrácení termínů pro vznik konkurenčního prostředí v energetice.
Ceny se budou vychylovat nahoru i dolů
Změny v cenách plynu nejsou na pořadu dne ani z pohledu krátkodobého vývoje, to znamená nejdříve od 1. ledna příštího roku. Ceny plynu může Energetický regulační úřad (ERÚ) měnit čtyřikrát do roka. „Nepředpokládáme růst cen,“ vyjádřila se k tomu Jarmila Lehnerová, mluvčí ERÚ. Do budoucna odborníci předpokládají, že ceny plynu se budou vychylovat směrem nahoru i dolů. Na jejich utváření má vliv zejména kurz koruny vůči dolaru a s časovým zpožděním pak ropa a ropné produkty. S tím, jak jde cena ropy nahoru nebo dolů, mění se i cena zemního plynu. Nelze přitom počítat, že v dohledné době by se mohla tato závislost obou paliv změnit.
Kdo ušetří nejvíce
U průměrného domku spotřebuje nyní domácnost pro vytápění a teplou vodu za rok asi 80 až 100 GJ energie. Použije-li k tomu zemní plyn, zaplatí za palivo při použití běžných plynových spotřebičů 19 700 až 24 200 Kč. Při použití úsporného kondenzačního kotle se jedná o částku 18 000 až 22 000 Kč. Ceny plynu jsou regionálně rozdílně. Po snížení cen plynu od 1. října nejvíce ušetří zákazníci Středočeské plynárenské (STP). „Čtyřčlenná rodina, která bydlí v domku o pěti místnostech ve středočeském regionu, spotřebuje ročně téměř 30 MWh zemního plynu. Pokud využívá zemní plyn k vytápění, ohřevu vody a vaření, může po dvou letošních sníženích ceny plynu ušetřit až 3500 korun,“ upozornil na výrazné úspory zákazníků STP její obchodní ředitel Miloš Houzar. Právě v tomto regionu se nachází nejvíce obyvatel, kteří mají možnost se připojit na plyn, ale zatím to neudělali. Cena za odběr zemního plynu poklesne rovněž pro velkoodběratele, a to v průměru o deset procent. Středně velcí odběratelé zaznamenají pokles cen v průměru o osm procent, u maloodběratelů cena poklesne o devět procent. Levněji lze získávat energii spalováním hnědého uhlí, kde se náklady na domek pohybují mezi 8500 až 12 000 Kč. Nízká cena je ale u uhlí zatížena nevýhodou manipulace s palivem, uskladňováním, obsluhou, vynášením popele. Jestliže se pořizuje nový domek, vyžadovalo by použití uhlí postavení sklepu, což zvyšuje náklady na stavbu nejméně o 300 tisíc korun. Protože se jedná o fosilní palivo, které znečišťuje prostředí, je do budoucna nutné počítat, že bude jeho spalování s největší pravděpodobností zatíženo ekologickou daní. Na druhém konci cenového žebříčku mezi palivy je propan-butan a lehké topné oleje. Provozní náklady jsou téměř dvojnásobné proti zemnímu plynu, navíc potřebují postavení zásobníků, což pořizovací cenu zvyšuje.
Plyn versus elektřina
Od ledna se očekává, že by mohlo dojít rovněž ke snížení regulovaných cen elektřiny. Kromě toho k cenovému pohybu, zpravidla směrem dolů, dojde s dalším otevřením energetického trhu, tentokrát pro zákazníky s roční spotřebou nad 9 GWh elektřiny. U cenově nejvýhodnější sazby elektřiny pro vytápění akumulačními spotřebiči se v současnosti průměrná platba domácnosti v rodinném domku pohybuje mezi 24 6000 až 29 500 Kč. Po odečtení asi 1800 Kč za spotřebu elektřiny pro spotřebiče a svícení je použití elektřiny zatím o více než čtyři tisíce dražší než plyn.
Dobrá zpráva závěrem
Podle odborníků nelze očekávat, že bude nadále dramaticky růst podíl energií na rodinném rozpočtu. V roce 1991 se podle údajů Teplárenského sdružení energie podílela na celkových výdajích domácnosti pěti procenty. O deset let později to bylo dvakrát tolik.
Snížení ceny za plyn u Středočeské plynárenské (1. 10. 2002, v %)
Velkoodběratelé - 10
Středně velcí odběratelé - 8
Maloodběratelé - 9
Domácnosti - 8
Pramen: STP
