PŘES VŠECHNY PŘEDNOSTI PLYNOVÉHO POHONU ZŮSTÁVÁ ALTERNATIVNÍ PALIVO NA OKRAJI ZÁJMU DOPRAVCŮ. PODNIKÁNÍ V NOVÉM OBORU PROTO SPÍŠE PŘINÁŠÍ ZKLAMÁNÍ NEŽ ÚSPĚCH. ALESPOŇ ZATÍM.
říká podnikatel a bývalý automobilový závodník Zdeněk Halada
Vše, co jezdí v Česku na zemní plyn, má nějakým způsobem počátky ve firmě EkoGasAuto Zdeňka Halady. Většina lidí ho zná spíše jako automobilového závodníka a několikanásobného mistra republiky, než podnikatele. S benzinovými motory se ale rozloučil a začal se s vervou závodníka věnovat palivům budoucnosti. Opět jako první dostal v tomto státě na silnici autobus s pohonem na zemní plyn a propan-butan. To bylo ještě v 80. letech. V roce 1991 založil firmu, která se věnovala vývoji motorů na alternativní paliva a celkovému rozvoji plynofikace dopravy v ČR. V tomtéž roce dodal do běžného městského provozu v P raze a následně v Havířově první autobusy poháněné stlačeným zemním plynem (CNG). Brzy jich bylo devadesát šest. Zdeněk Halada vzpomíná, že program alternativních paliv byl v té době i v nejvyspělejších státech v plenkách. Naproti tomu nyní se stává jedním z hlavních strategických záměrů Evropské unie, USA i Japonska. Vyspělé státy chtějí snížit závislost na ropě a také řešit ekologické problémy z dopravy, ochranu klimatu a zdraví lidí. Česká republika měla na počátku 90. let náskok před ostatními a byla v použití CNG na špici. Místo toho, aby se toto postavení zúročilo, dostal vývoj mnohem pomalejší obrátky, v některých letech přímo stagnoval.
* Založil byste znovu svou firmu? To určitě ne. Víte, co bych udělal? Vzal bych čtyřmetrovou lať, dal do toho třístovkové hřebíky, a když by mi sem někdo s takovým nápadem přišel, tak bych ho tím přetáhl. * To je pesimizmus, skepse, takhle jsem vás dříve neznal…
Pane redaktore, mám ve zvyku dotáhnout věci do konce. Ale tady se obávám, že se mi to nepodaří. Nic nepřikrášluji, říkám věci, jak se mají. Za ta léta existence vložila malá firma o šesti lidech do vývoje plynových motorů Liaz zhruba 35 milionů korun - bezmezně jsem věřil, že se program rozeběhne. Sám si z firmy nic neberu, přestal jsem raději platit poplatky za 15 patentů a chráněných vzorů, které jsem získal, jen aby se firma udržela. Vloni mi odešel dlouholetý spolupracovník Milan Sklenka jezdit s autobusem, protože přestal věřit.
* Zhoršilo situaci zavedení spotřební daně na zemní plyn jako pohonné hmoty? Firma celou dobu usilovala udržet tento program nad vodou. V době, kdy je program stále někde na začátku, ještě se pořádně nerozběhl, není zde síť čerpacích stanic a jezdí pár aut, nemá zavedení této daně logiku. Stát tento program potřebuje, ale přitom jej v samém zárodku ubíjí. V Německu sice také existuje minimální spotřební daň na stlačený zemní plyn, ale stát dal podnikatelům zároveň garanci, že ji nebude zvyšovat. Proto se tam celý program tak bouřlivě rozvíjí, za pět let budou mít na každých 50 kilometrů jednu plnicí stanici. * Bariér, bránících rozvoji tohoto programu, je asi více…
Firmy kvůli nejistému podnikatelskému prostředí nechtějí riskovat investice do nového oboru. Proto to jde ode zdi ke zdi. Před lety se podařilo zavést státní dotaci na čerpací stanice CNG. Nikdo o to neměl zájem, žádná stanice nebyla tehdy postavena. Velkou roli hraje lobby petrolejářských firem. Jsou ekonomicky silné a dokáží si zaplatit, co potřebují. Plyn si v kanystru domů neodnesete, naftu ano, to je také důvod proč CNG se nerozvíjí potřebným tempem. Jestliže ale chceme něco udělat s ochranou ovzduší, lepší cesta není.
* Jste stále přesvědčen, že se zemní plyn hodí pro auta? To, že zemní plyn je nejvhodnější palivo, jsem poznal hned při prvních brzdových zkouškách plynového autobusu v roce 1988. Další praxe to jen potvrzovala. Tvrdím, že je to palivo extrémně kulturní, je nejčistší z dostupných paliv, ať se to někomu líbí, nebo ne. Má stabilní kvalitu. Motor na CNG splňující emisní normy Euro III má mnohem lepší parametry než naftový motor patřící do stejné emisní třídy. Je to dáno složením paliva. Řada škodlivin ze spalování nafty se ještě ani neměří, není zahrnuta v emisních testech. Ukazuje se například, že stále menší pevné částice z naftových motorů, které musí plnit přísnější emisní normy, jsou pro zdraví lidí mnohem nebezpečnější než částice ze starých motorů. Snadněji je totiž vdechujeme, pronikají lépe do plicních sklípků. Plynový motor nemá problém s pevnými částicemi. To je jen jedno ze srovnání, mohli bychom pokračovat. * A jak se chovají tyto motory v provozu? Kromě ekologických předností mají větší výkon, jsou silnější, tišší a také ekonomičtější. Pohon na plyn snižuje náklady za palivo. Ověřil jsem si, že plyn podstatně zvyšuje životnost motorů, což také přináší značnou úsporu nákladů. Nemusím chodit daleko. Stačí mi zajet do Thomayerovy nemocnice v P raze, kde jsem předělal před 11 lety sedm Avií na zemní plyn. Na těch autech je už nyní v pořádku pouze motor. Troufám si tvrdit, že v náročném režimu v jakém tam jezdí, od budovy k budově, by tam musel být nejméně třetí naftový motor. Dneska plynové autobusy, které mají 12 až 13 let a papírově jsou dávno na odpisu, stále jezdí. V dílnách pro ně shánějí náhradní díly, aby pokračovaly, protože motory jsou v pořádku. * Mohou alternativní paliva, konkrétně zemní plyn, končit v České republice neúspěchem?
To určitě ne, jejich podíl se bude stále více zvyšovat i s tím, jak bude ubývat ropy. Cesta zpátky nevede. Zavádět tento program mohou v České republice ale úplně jiné firmy než tuzemské. Například dovezou plynová auta ze zahraničí, přestože 12litrový plynový motor Liaz je (možná už jenom byl) jedním z nejvýhodnějších motorů na plyn a má také o čtvrtinu nižší spotřebu než konkurence.
