Menu Zavřít

Plynaře pohlídáme

22. 9. 2006
Autor: Euro.cz

Liberalizace trhu od příštího roku je jen fiktivní, tvrdí šéf regulačního úřadu

Josef Fiřt (58) Po maturitě na Střední průmyslové škole elektrotechnické začal v roce 1967 pracovat jako zkušební technik v Závodech průmyslové automatizace v Čakovicích. Od roku 1973 pracoval pro společnost Energoinvest, kde měl na starost výstavbu energetických komplexů v Čechách, mimo jiné výtopen, tepláren a elektráren. V roce 1976 dokončil studium na ČVUT v Praze. V roce 1984 nastoupil do společnosti Elektrárny Holešovice, kde prošel řadou funkcí a v letech 1990 až 1992 zastával post investičního ředitele. V roce 1992 je spoluzakladatelem a předkladatelem privatizačního projektu Pražské teplárenské. Po privatizaci pracoval v letech 1992 až 1993 jako investiční ředitel a člen představenstva zmíněné firmy. V letech 1993 až 1999 zastával post generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti Energotrans. V červenci 2001 odešel do státní správy, do funkce vrchního ředitele sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu. Od 1. září roku 2004 je předsedou Energetického regulačního úřadu. Josef Fiřt je ženatý, má tři děti, hovoří anglicky a rusky.

EURO: Proč začal Energetický regulační úřad zkoumat ceny, které za zemní plyn účtovala společnost RWE Transgas svým největším zákazníkům? FIŘT: Loni se poprvé otevřel trh se zemním plynem pro největší zákazníky s ročním odběrem přes patnáct milionů kubíků. Bohužel se stalo něco, co nikdo nepředpokládal a co se dosud nikdy v Evropě neudálo. Velcí zákazníci dostali nabídku odebírat zemní plyn za cenu, která byla vyšší než předtím, a za podmínek, s nimiž nemohli souhlasit. Takže s RWE Transgas nebo jejími distribučními firmami vůbec neuzavřeli smlouvu a požádali náš úřad, aby zahájil s plynárenskými společnostmi správní řízení. Ukázalo se, především u finančních prověrek, že došlo k pochybení jednotlivých distribučních firem. Rozhodli jsme se zkoumat nejen poslední polovinu, ale celý loňský rok. Na základě zjištění vydal místopředseda úřadu prvoinstanční rozhodnutí o pokutě ve výši 14,7 milionu pro distribuční společnosti a RWE Transgas. Plynárenské firmy proti této pokutě podaly rozklad, to, co napadly, však bylo neoprávněné, takže jsem v druhoinstančním rozhodnutí pokutu potvrdil.

EURO: Společnost RWE Transgas a její distribuční firmy již pokutu zaplatily? FIŘT: Ano. Rozhodnutí úřadu je právoplatné, nejdřív musí zaplatit, a teprve poté se případně odvolat k soudu. Zatím jsme žádný signál, že by se RWE Transgas odvolal k soudu, nedostali. Myslím si, že je firma s touto pokutou smířena.

EURO: RWE Transgas ročně vydělává na obchodování se zemním plynem miliardy korun. Není pokuta, kterou od regulátora dostal, příliš nízká? FIŘT: Není podstatné, že je to „jen“ 14,7 milionu. Reagovali jsme na situaci, která se odehrála v minulém roce, zkoumali jsme stížnosti patnácti velkých odběratelů. Pro patnáct společností není 14,7 milionu tak málo. Pokuta není podobná té, kterou dává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten, když zjistí zneužití dominantního postavení na trhu, odvozuje výši pokuty od ročního obratu provinilé firmy. Regulátor vychází při prověrce ze správné a nesprávné ceny. Výše pokuty je dána tímto rozdílem. Navíc je postih dvojí, RWE Transgas by měl v ideálním případě zaplatit dvakrát. Pokutu 14,7 milionu korun do státní kasy a rovněž vrátit peníze poškozeným zákazníkům, kteří o to požádají. Tedy dohromady zhruba 29 milionů korun.

EURO: Někteří zaměstnanci regulačního úřadu si stěžovali na aroganci, se kterou vedli zástupci RWE Transgas jednání o výši pokuty… FIŘT: Každý má jiné povahové vlastnosti, někdo je přímější, někdo diplomatičtější, další je při jednáních tvrdší. Já jsem s tím zásadní problém neměl. Stejně bych mohl komentovat i přístupy úředníků regulačního úřadu. Co mi spíš vadilo na těchto jednáních, je, že firma RWE Transgas neposkytla včas potřebné podklady. Bylo těžké dostat se k nějakému materiálu, který by byl vypovídající a kompletní.

EURO: Neobáváte se toho, že si velcí odběratelé budou opět stěžovat? FIŘT: Energetický regulační úřad kvůli tomu, aby se již podobná situace neopakovala, vyhlásil loni v říjnu maximální nákupní ceny zemního plynu buď přímo od RWE Transgas, nebo jejích distribučních firem pro oprávněné zákazníky. Zároveň určil i maximální ceny, které souvisí s provozováním podzemních zásobníků se zemním plynem.

EURO: Jak dlouho ještě hodláte ceny plynu regulovat? FIŘT: Od 1. ledna příštího roku se trh se zemním plynem plně otevře. Nebylo by dobré měnit v průběhu plynárenského roku podmínky. Z toho důvodu jsme se rozhodli, že maximální ceny skončí 31. března příštího roku.

EURO: Nemáte strach, že si plynárenské firmy opět začnou účtovat neúměrné ceny? FIŘT: Nenecháme trh se zemním plynem zcela bez dohledu, liberalizace je jen fiktivní. Přes noc se nenarodí řada obchodníků, kteří by začali plyn prodávat. Máme prakticky dva zdroje plynu - v Rusku a Norsku. Není to jako s elektřinou, kde je široká výrobní základna, i když ani tady není situace ideální. Z tohoto důvodu nepočítáme, že by se trh s plynem podobně rozvinul. RWE Transgas bude stále dominantním dodavatelem plynu pro drtivou většinu zákazníků. Předem stanovíme určité meze, podobně jako při regulování ceny, a budeme dohlížet na jejich dodržování. To znamená, že regulátor bude kontrolovat, jaká je nákupní cena plynu a ostatní náklady s tím související, mimo jiné distribuční poplatky za obchod a skladování. Pokud se pak cena zemního plynu pro konečné zákazníky dostane do mírné nadhodnoty, ale zůstane v nějakém tolerančním pásmu, bude regulátor v klidu. Avšak v okamžiku, kdy ceny zemního plynu začnou bez podnětných vlivů zvenku neúměrně růst, zahájíme správní řízení.

EURO: Někteří vaši kolegové označili liberalizaci trhu se zemním plynem za jeden z nejdražších experimentů Evropské unie. Proč se tedy vůbec otevíral, když již předem bylo zřejmé, že to k růstu konkurence nepovede? FIŘT: U plynu se to předpokládat dalo, zdrojů, a tím pádem i dodavatelů je málo. Myslím, že šlo především o větší průhlednost. Když se oddělí distribuce nebo přeprava od vlastního obchodu, je to velice transparentní a nemohou se v tom skrývat jiné náklady. Druhým důvodem pro liberalizaci trhu s plynem je, aby si kterýkoliv zákazník mohl najít svého dodavatele. Zdroje jsou však omezené a trh nefunguje nejen v České republice, ale ani v ostatních zemích Evropské unie. Obávám se, že ani v budoucnu k rapidnímu zlepšení v rámci obchodování se zemním plynem v Evropě nedojde.

EURO: Takže Evropská unie si bude i dál hrát na liberalizovaný trh s plynem a přitom jej bude i stále kontrolovat? FIŘT: Momentálně existují dva silné názorové proudy. Nejen u nás se ozývají především velcí zákazníci, kteří jsou nespokojeni s růstem cen elektřiny a zemního plynu. Vznikla dokonce sdružení, která mají za úkol velké odběratele chránit a nastolit jiný režim, chtějí opět zavést regulaci a prověřit oprávněnost nákladů, přehodnotit a aktualizovat energetické směrnice EU. Proti tomu jde jiný hlas, který říká: počkejme, dokud se tyto směrnice zcela nezaběhnou. V roce 2007 se úplně otevřou trhy se zemním plynem a elektřinou v Evropské unii. Příští rok je tedy takovým zkušebním. Poté by se měly všechny dopady a události posoudit, přehodnotit platné směrnice, případně vydat nové.

EURO: Ceny plynu v posledním kvartálu letošního roku klesnou mimo jiné i kvůli tomu, že ERÚ špatně odhadl vývoj cen a RWE Transgas vydělal na jeho prodeji příliš mnoho. Část tohoto zisku se nyní rozpustí mezi odběratele. Co jste špatně spočítali? FIŘT: V žádném případě jsme nic špatně nespočítali. Naší základní povinností u plynu je vyhodnocovat situaci na trhu, a na základě predikcí odborných společností, které se tím zabývají, se odhaduje cena na další kvartál. V odhadech vycházíme rovněž z podkladů od RWE Transgas, především ze smlouvy na dodávky plynu z Ruska. To, aby byla cena stanovena správně, se nestalo ani jednou, protože predikce nejsou přesné - buď došlo k přeplatku, nebo podhodnocení a RWE Transgas získal buď nadzisk, nebo zase vydal za plyn víc peněz, než dostal. A to se v dalším čtvrtletí korigovalo námi stanovenou cenou. Situace se letos v byznysu změnila. Kategorie chráněných zákazníků končí, od 1. ledna 2007 se otevře trh se zemním plynem pro všechny odběratele a je nutné vypořádat záležitosti, které se tu v minulosti nahromadily. To byl mimo jiné důvod, který vedl ke snížení cen zemního plynu. Rovněž i to, že RWE Transgas našel dodavatele, který dodal plyn za nižší ceny, než se původně počítalo. RWE Transgas tedy vytvořil nadzisk, který se v tomto čtvrtletí a zřejmě i v prvním kvartálu 2007 rozpustí.

EURO: Velcí odběratelé elektřiny nyní kritizují společnost ČEZ. Tvrdí, že firma chystá pro příští rok neúměrné zdražení. Budete zkoumat cenovou politiku elektrárenského koncernu? FIŘT: Na rozdíl od plynu, kde se trh zcela liberalizuje až příští rok, je u elektřiny již plně otevřen pro všechny kategorie odběratelů. Na liberalizovaném trhu s elektřinou máme jen určité omezené možnosti. Cena, kterou koncový zákazník platí za elektřinu, je tvořena jednak z regulovaných složek, mimo jiné z poplatku za distribuci, přenos, systémové služby, platby a příplatku na podporu obnovitelných. Ty pravidelně zkoumáme a vyhlašujeme v listopadu s platností na jeden rok. A pak je tady druhá část ceny, vlastní komodita, silová elektřina, kterou již neurčujeme. Ani nemůžeme, je dána trhem. Regulované položky teď zkoumáme, stále dostáváme podklady. Nemyslím si, že by v ceně měla být nějaká výrazná změna proti minulému roku. Rád bych uvedl na správnou míru, pokud se bavíme o domácnostech, že silová elektřina včetně daně se podílí na konečné ceně pro zákazníky téměř padesáti procenty a letos tuto hranici zřejmě překročí. Není pravda, jak se občas píše, že silová elektřina má vliv na konečnou cenu pro odběratele jen jednou třetinou.

EURO: Takže odběratelé si stížnostmi na ceny silové elektřiny, které účtuje ČEZ, u regulátora nepomohou? FIŘT: Bohužel ne, s tím úřad nic dělat nemůže. U cen silové elektřiny má odběratel pouze jedinou možnost - zajímat se, zda ČEZ postupoval správně, zda nezneužívá svého dominantního postavení v rámci České republiky, tedy dát podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud se odběratelům zdají vysoké poplatky za regulované složky, mohou se na nás obrátit a my je prozkoumáme a prověříme. Musím ale upozornit, že se snažíme chránit zákazníka, aby za regulované složky neplatil víc, než opravdu musí. Energetické firmy v této oblasti držíme na velice nízké úrovni.

EURO: V červenci zkolabovala v Česku přenosová síť pro přenos elektřiny. Neuvažuje úřad, že by firmám povolil navýšit prostředky na obnovu a rozvoj přenosové a distribuční sítě? FIŘT: Je pravdou, že řada distribučních firem, kupříkladu E.ON, investuje více, než odepisují. Roste jim základní kapitál, a zvyšuje se tím i základna pro odpisy, které uznáváme. Úřad tuto hranici pro odpisy přísně drží, to však neznamená, že by distribuční firmy tímto způsobem nějak poškozoval, naopak. Společnosti mají stále dostatek prostředků na investice, zdůrazňuji, na účelné investice. Někde je zapotřebí posílit dosavadní vedení, jinde zase postavit novou přípojku. Neznamená to však, že se staví nové baráky anebo že investují v oblastech, které nejsou spojeny s činností, na kterou má vydanou licenci.

EURO: A investice do přenosové soustavy, kterou spravuje státní firma ČEPS? FIŘT: U přenosové soustavy je trochu jiná situace. ČEPS vybírá poplatky za takzvané aukce na přeshraniční profily. Část takto vybraných peněz investuje do posílení slabých míst v přenosové soustavě, část je poté možno promítnout do snížení poplatků za přepravu. To se již stalo v loňském roce a počítáme s tím i pro další rok. Nejsou to malé prostředky, jde zhruba o miliardu korun.

bitcoin_skoleni

EURO: Vývoz elektřiny z České republiky v následujících letech poklesne. ČEPS tedy přijde o peníze z aukcí na přeshraniční profily a nebude mít dost peněz na investice? FIŘT: ČEPS bude zatížena dál poměrně hodně, protože elektřina, která teče celou Evropou, jde cestou nejmenšího odporu, a protože máme velice dobrou soustavu, jde částečně i přes naši síť.
Obávám se však jiné věci. V rámci Evropské unie se začalo jednat o změně modelu, dle kterého se přepočítávají náklady pro jednotlivé přenosové soustavy. Pokud by byl schválen, přijde ČEPS o hodně peněz, a dokonce by měla i něco platit. S tímto modelem nesouhlasíme, poškozuje právě takové dobře zainvestované přenosové soustavy, jako je česká. Hodně slouží a ještě by měly doplácet. Podobná situace se týká i Španělů a Italů, dnes máme společný návrh a s modelem nesouhlasíme. Doufám, že se na něm bude pracovat tak, aby tyto neoprávněné dopady na některé přenosové soustavy byly změněny nebo utlumeny. Původně se diskutovalo o dvou metodách přepočítávání, které byly ke všem relativně spravedlivé. Pak však Francouzi přišli s naprosto jiným modelem, o kterém se doposud nejednalo, a ten získal u některých zemí, které by na něm na rozdíl od nás vydělaly, podporu.

EURO O kolik peněz by společnost ČEPS přišla? FIŘT: Toto číslo zatím není přesné, odhady hovoří o desítkách milionů eur ročně.

  • Našli jste v článku chybu?