Stejně jako ostatní velká města zápasí i západočeská metropole s nedostatkem vhodných pozemků určených pro bytovou výstavbu, a to zejména v centru města.Proto se také zájem o bytovou výstavbu přesouvá do okrajových částí Plzně, případně těsně za její hranice.
Stejně jako ostatní velká města zápasí i západočeská metropole s nedostatkem vhodných pozemků určených pro bytovou výstavbu, a to zejména v centru města.
Proto se také zájem o bytovou výstavbu přesouvá do okrajových částí Plzně, případně těsně za její hranice. Útvar koncepce a rozvoje plzeňského magistrátu sice letos nashromáždil mnohem méně námětů na změny územního plánu města, ale žádosti o více pozemků k bytové výstavbě se množí. Jistou možností je i to, že se při budování nových průmyslových zón vyhradí část pozemků i pro kombinovanou zónu bydlení a služeb. Nová průmyslová zóna o rozloze 200-300 ha by měla vyrůst mezi jižním okrajem Plzně a obcemi Radobyčice, Útušice a Litice. Tady by kromě výrobních hal měla vzniknout i kombinovaná zóna bydlení a služeb. Největší problém ale zřejmě čeká plzeňské radní při výkupu pozemků pro plánovanou průmyslovou zónu. „Pozemky totiž patří různým majitelům. Navíc jsou pole kolem Litic a Radobyčic začleněna do půdního fondu ministerstva zemědělství,“ říká plzeňský primátor Jiří Šneberger. Podle Šárky Vostracké z útvaru rozvoje a koncepce města Plzně navíc příslušné úřady jen velmi nerady povolují vyjmutí zemědělské půdy na obytné nebo smíšené území, když je zde třeba možnost založit průmyslovou zónu i v jiných nevyužitých lokalitách na katastru Plzně. Velmi málo lokalit ale prý splňuje takové podmínky, aby se v nich daly stavět i byty. Pro ty investory, kteří by chtěli postavit závod v Plzni, připravuje magistrát i další lokality. „Jedná se například o Křimice, Hřbitovní ulici nebo zadní areál Škodovky,“ uvedl Šneberger. Podle jeho slov jsou to však území určená pro menší projekty, jejich celková rozloha nepřesahuje ani 20 hektarů.
Město pozemky nemá
Podle Ireny Králové z útvaru koncepce a rozvoje plzeňského magistrátu je toto město charakteristické tím, že je zde málo městských pozemků vhodných na výstavbu bytových domů. Proto také některé městské části chtějí z vhodných pozemků vytěžit co nejvíce. Například lochotínští zastupitelé by rádi viděli další rozšíření bytové zástavby v oblasti Sylvánu a Vinic, stavět byty by se měly i na území v blízkosti rybníku Košinář. Na území městské části 2, která je charakteristická bohatou bytovou výstavbou z minulých let, se další bytové domy zatím neplánují. „To ale neznamená, že se bytové domy stavět nebudou tam, kde to územní plán umožňuje,“ upozornila Králová. Největším počtem námětů na největší rozšíření ploch pro stavby rodinných domků disponuje Doubravka. Velký počet námětů ke změně územního plánu zde podávali jak soukromí majitelé pozemků, tak i například stavební firmy, které si vybraly vhodné pozemky. „Je to nejatraktivnější území pro bydlení v Plzni. Plochy pro rodinné domky se zde proto neustále rozšiřují,“ dodala Králová.
Litice se chystají na dálnici
Z menších plzeňských obvodů žádají nejvíce změn v plzeňském územním plánu Litice. Zatímco někteří soukromníci se zde chystají stavět rodinné domky a žádají pro ně pozemky, podnikatelé myslí na finišující stavbu blízké dálnice a mají zájem o pozemky k podnikání, a to zejména podél dálničního přivaděče. „Soukromníci vědí, že pozemky podél dálnice jsou vhodné pro podnikání,“ upozornila Králová s tím, že zájem rozšířit plochy pro podnikání podél dálnice je v Liticích dlouhodobý.
