V nedělních volbách získala v běloruském parlamentu nejméně jedno křeslo opozice. Oznámila to ústřední volební komise. Opozice tak bude mít zastoupení v parlamentu poprvé za 20 let. Její představitelé nicméně odmítli výsledky hlasování uznat s tím, že volby byly nedemokratické a netransparentní. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) i přes určitý pokrok nadále kritizuje mnohé systémové překážky, které podle ní brání uspořádání demokratických voleb podle mezinárodních standardů.
Zvolení opoziční političky Hanny Kanapacké ze Spojené občanské strany (AGP) podle některých analytiků sice nezmění politické uspořádání v zemi, ale signalizuje, že Minsk činí určité ústupky pod tlakem západních států na demokratické změny. Parlament má v Bělorusku podřízenou roli, prakticky o všem rozhoduje prezident Alexandr Lukašenko.
Vedení AGP dnes oznámilo, že se vedení strany až později vyjádří k tomu, zda Kanapacká mandát přijme, či nikoli. Opozice volby neuznala s odůvodněním, že volební kampaň nebyla svobodná, transparentní a demokratická. „Režim prostě poslance jmenoval,“ prohlásil zástupce hnutí Za svobodu Juras Hubarevič. Jmenována režimem do parlamentu byla podle opozičních komentátorů i disidentka Kanapacká, aby si Lukašenko vylepšil image u západních politiků.
Účast voličů
Podle spolupředsedy křesťanských demokratů Vitala Rymaševského nejsou volby platné, protože účast voličů nedosahovala potřebných 50 procent. Podle oficiálních údajů přišlo k urnám přes 74 procent občanů s volebním právem.
Na rozdíl od minulého hlasování běloruská opozice letošní parlamentní volby nebojkotovala. Rozhodla se naopak pro aktivní účast, aby rozšířila svou politickou základnu. Poslanecký mandát podle sdělení ústřední volební komise získala i nezávislá kandidátka Alena Anisimová z hnutí Společnost běloruského jazyka (TBM), které s opozicí spolupracuje.
OBSE v předběžném hodnocení uvádí, že Bělorusko přistoupilo k nápravě některých dlouhodobých výtek a že k mezinárodním pozorovatelům přistupovalo vstřícně. Přesto podle OBSE volby nebyly transparentní podle západních standardů.
Dlouhá cesta
„Je jasné, že Bělorusko má před sebou dlouhou cestu, aby dostálo svým demokratickým závazkům,“ řekl šéf pozorovatelské mise OBSE Kent Härstedt. Problémem zůstávají například proces sčítání hlasů, který provázely nesrovnalosti, právní rámec omezující politická práva a základní svobody či nedostatečně otevřené zpravodajství v médiích.
Dlouholetý běloruský vůdce Lukašenko je u moci od roku 1994, dva roky poté byli naposled do parlamentu zvoleni opoziční politici. Nyní má Lukašenko podle opozičních médií zájem na vylepšení své pověsti ve světě. Loni se mu podařilo dosáhnout zmírnění západních sankcí, zejména díky zprostředkování rozhovorů o ukončení konfliktu na východě Ukrajiny.
