Menu Zavřít

PO SEDMI LETECH JAKO PŘED NIMI

19. 9. 2001
Autor: Euro.cz

Závazky povinných osob má vyplatit stát

Víc než tři sta tisíc lidí má pohledávky za zemědělskými podniky, celková hodnota pohledávek možná přesahuje šestatřicet miliard korun. Minulý týden Poslanecká sněmovna v prvním čtení schválila novelu zákona, podle které by tyto nároky uhradil ve třech stejných ročních splátkách Pozemkový fond. V dalších pěti letech by se pak fond hojil na povinných osobách, tedy zemědělských družstvech, která se dosud nevyrovnala s lidmi, s jejichž majetkem hospodaří.

Poslanci touto novelou reagovali na rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil úpravu transformačního zákona přijatou Parlamentem letos v září.

Zda Parlament nakonec novelu skutečně přijme, není ovšem zdaleka jisté. Není tedy ani jisté, že se otevře cesta k majetku lidem, kteří ho mají v družstvech.

Průběh transformace.

Transformační zákon z roku 1992 předpokládal, že se veškerý majetek družstev rozdělí mezi oprávněné osoby. Zákon jim zároveň určil tři možnosti, jak se svým majetkem zacházet.

První variantou bylo požádat o vydání majetku. Za druhé měly oprávněné osoby možnost změnit svůj majetek buď na podíl, pokud šlo o společnost s ručením omezeným, nebo na akcie, když povinná osoba byla společností akciovou, či nakonec na členský podíl v případě, že zemědělský podnik měl formu družstva. Třetí možností, kterou zákon nabízel, byla transformace na pohledávku za povinnou osobou. Z podílníka se tak stával věřitel, přičemž k vyrovnání mělo dojít až po sedmi letech, tedy letos. Odklad měl dát družstvům čas, aby se ekonomicky vzpamatovala.

Protiústavní pokus.

Za sedm let se však hospodaření družstev příliš nezměnilo. Nicméně i tak se tito dlužníci rozdělili do tří skupin.

Jedna pro své závazky vytvářela fondy a dluhy oprávněným osobám umořovala a dosud umořuje. Takto se však chová jen malá část družstev, což dokazuje i to, že při protestech proti zamítnuté novele nebyla vůbec slyšet. Důvod přitom měla: splácela, zatímco ostatní ne.

Druhá skupina se utvořila z družstev, která z předlistopadových dob zdědila slabý či záporný hospodářský výsledek a neměla mnoho předpokladů pro vyrovnání se s věřiteli.

A konečně třetí skupinu tvoří družstva, která se závazkům záměrně vyhýbají. Vedení těchto družstev většinou převedla lukrativní majetek na jiné právnické osoby a dluh zůstal viset na zbytkovém družstvu. Tento způsob „vypořádání se nelíbí ani soudům nižších instancí, které v soudních sporech dávají oprávněným osobám za pravdu.

Družstva, která se ke splácení dluhů neměla, intenzivně lobbovala v Parlamentu, aby se transformační zákon z roku 1992 změnil. Již v roce 1997, dva roky před uplynutím sedmileté lhůty, se například tehdejší předseda zemědělského sněmovního výboru Karel Machovec (ČSSD) pokoušel zákon novelizovat, ale neuspěl. Podařilo se to až letos v září nynějšímu šéfovi zemědělského výboru Jaroslavu Palasovi (ČSSD). Podle jeho návrhu lidé, jejichž majetkový nárok nebyl ke konci letošního března uspokojen, měli obdržet z Pozemkového fondu v hotovosti deset procent nevypořádaného podílu, nejvýše však deset tisíc korun. Zbytek majetku se měl změnit ve státní dluhopisy se splatností dvacet let a úrokem dvě procenta. Palasův návrh přes nesouhlas horní parlamentní komory a prezidenta republiky nakonec zákonodárným sborem prošel. Zastavil ho až Ústavní soud. Postoj soudu přivítali zástupci soukromníků a pravice, podle Palase se ale „soudci připojili k hrobařům českého zemědělství .

Ústavní soud zdůvodnil svoje rozhodnutí mimo jiné prohlubováním nerovnosti mezi jednotlivými skupinami oprávněných osob. Dosud neuspokojení věřitelé jsou v nevýhodné pozici ve srovnání s těmi, co již své pohledávky získali. Jak navíc řekl soudce-zpravodaj Vladimír Paul: „Novela poškozuje a popírá právo oprávněných osob a naproti tomu legalizuje právo zemědělských družstev nakládat s cizím majetkem.

Budoucnost s otazníkem.

Úspěch nynějšího pravicového návrhu v prvním čtení minulý týden zajistili lidovečtí poslanci. Ačkoli v minulosti hlasovala většina jejich poslaneckého klubu s levicí, tentokrát se přidali k ODS a US.

V případě, že tento návrh projde Parlamentem až do vítězného finále, vyplatí Pozemkový fond oprávněné nároky hotově. Družstva se však bojí další etapy, kdy by fond vymáhal vyplacené prostředky na nich. „Znamenalo by to destabilizaci celého sektoru, řekl Palas.

Předseda Svazu zemědělských družstev a společností Miroslav Jirovský odhaduje objem závazků družstev na patnáct miliard korun, ministerstvo zemědělství až na 30 miliard, předkladatel novely poslanec Pešek dokonce až 36 miliard korun. Výplata pohledávek z prostředků Pozemkového fondu je podle předkladatelů jedinou cestou, jak se lidé, jejichž majetek je zablokován v družstvech, k němu mohou nyní dostat.

Pokud novelu Parlament neschválí, nezbude jim nic jiného, než se snažit dostat se ke svému majetku podle transformačního zákona. Tedy vymáhat ho na dlužnících soudní cestou. Je velice pravděpodobné, že soudní pře by nakonec asi vyhráli, ale zdaleka méně pravděpodobné je, že by k majetku v plné nárokované výši také přišli. Družstva na něj totiž nebudou mít.

Když se věřitelé na družstva sesypou, bude výsledkem konkurs družstva. To se ovšem nelíbí ani lidovcům a z toho zřejmě vyplývá jejich rozporuplné chování. V prvním čtení návrh novely uspokojující věřitele z Pozemkového fondu podpořili, ale dnes s další podporou váhají. Místopředseda zemědělského sněmovního výboru lidovec Jan Grůza týdeníku EURO postoj své strany ozřejmil: „Neříkám, že ve druhém čtení budeme iniciovat zamítnutí této novely, ale nepodpoříme ji.

Hrátky s čertem

Hlasování o budoucnosti novely transformačního zákona provázely v Poslanecké sněmovně scénky jako z dramatu nebo spíše z komedie. Nejdříve zákonodárci hlasovali o tom, zda poslanecký návrh novely zamítnout, či propustit k dalšímu projednávání. Většina byla pro zamítnutí. To se ovšem nelíbilo Vlastimilu Tlustému, který návrh spolu s Pavlem Peškem předkládal. Sotva se na světelné tabuli objevil výsledek, hned se přihlásil o slovo: „Pane předsedající, zpochybňuji toto hlasování. Ačkoliv jsem mačkal tlačítko ,ne dvě vteřiny před koncem hlasování, reakce se nedostavila. Předseda sněmovny námitku uznal a požádal poslance, aby se zmačknutím tlačítka vyjádřili, zda se může hlasování opakovat. Poslanci většinou svolili.

A tak se opět hlasovalo, zda novelu přijmout, či opět shodit pod stůl. Jenže ouha, poslanecká většina 98 hlasů proti 77 se opět vyslovila pro zamítnutí. „Konstatuji, že tento návrh byl zamítnut a že končíme projednávání tohoto bodu, prohlásil předsedající Václav Klaus. Klec ale přece jen ještě nespadla. O slovo se přihlásil stranický kolega předkladatele, poslanec Petr Nečas: „Pane předsedající, chci oznámit, že jsem hlasoval proti zamítnutí a na světelné tabuli je „ano , takže žádám o revokaci hlasování, zpochybňuji hlasování. Klaus dal znovu hlasovat o novém hlasování. Totéž požadovali další zákonodárci ODS Eva Dundáčková a Jan Zahradil. Poslanci k opětovnému hlasování opět svolili.

bitcoin_skoleni

Prodlevy s těmito námitkami a novým a novým hlasováním zřejmě poskytly čas, který předkladatelé novely potřebovali, aby mohli sehnat do sálu chybějící počet pravicových poslanců, kteří pro novelu chtěli hlasovat. Vyšlo to, i když jen tak tak. Nakonec z přítomných 195 poslanců bylo pro zamítnutí novely 97 poslanců. Scházel jediný hlas. Návrh nebyl zamítnut a mohl postoupit do druhého čtení.

(fen)

  • Našli jste v článku chybu?