Záhřeb nedávno zasáhlo ničivé zemětřesení. Vidíte v
obnově města obchodní příležitost i pro české dodavatele?
Letos v březnu tu došlo k největšímu zemětřesení od roku
1880. Při něm bylo poškozeno staré městské jádro a celkem 25 tisíc budov a
domů. Podle mezinárodní metodiky Světové banky byla odhadnuta celková škoda ve
výši 11,6 miliardy eur. V několika příštích letech se očekávají investice do
obnovy poškozených staveb ve výši 5,3 miliardy eur.
Z toho dotace z Fondu solidarity EU má být 469 milionů eur.
Tak velký objem peněz, jež musejí být vynaloženy na obnovu budov a jejich
statické zpevnění, jednoznačně znamená obchodní příležitosti pro dodavatele
stavebních prací a výrobce materiálů.
Bude třeba obnovit polovinu záhřebských škol, z nichž jedna třetina je zcela nepoužitelná a studenti ve směnách využívají prostor méně poškozených škol. Záhřebské nemocnice sídlí v historických budovách a areálech a nyní se vede debata o budoucím řešení, které může spočívat buď ve výstavbě nového areálu, nebo v obnově stávajících zařízení.
Velmi zřetelně se přitom na trhu projevuje nedostatek
odborných a specializovaných firem a odborných pracovníků vůbec. Město Záhřeb
plánovalo i dopravní stavby, jako je nová tramvajová trať vedoucí na letiště
nebo nový most přes řeku Sávu. Je ale otázkou, jak se projeví na stavebních
plánech metropole finanční následky zemětřesení a pandemie.
České firmy před vstupem Chorvatska do EU kritizovaly
tamější byrokracii a další překážky dovozu. Zlepšila se situace díky členství
země?
Nyní platí stejná pravidla na všech trzích Evropské unie,
tedy i v Chorvatsku, a žádné zvláštní administrativní překážky pro dovoz
neexistují, ačkoli je veřejností podporovaná snaha v určitých oborech
upřednostňovat tuzemské dodavatele. Obdobná nálada však panuje na většině trhů
a neodchyluje se od evropských obchodních zvyklostí.
V některých oborech naopak převládá úsilí upřednostňovat některého konkrétního zahraničního dodavatele, třeba i českého. Od přidružení Chorvatska k EU neustále roste český export a české výrobky se stále častěji objevují v prodejnách. To dokazuje, že exportu nic nebrání.
Alen Novosad |
Vystudoval bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu. V Chorvatsku dříve působil jako ředitel organizačních složek ve stavebních společnostech Metrostav a Subterra. Zahraniční kancelář CzechTrade v Záhřebu s působností na chorvatský a slovinský trh vede od roku 2017.
Hovoří chorvatsky, anglicky a rusky. Ve volném čase se věnuje cyklistice, lyžování a cestování. |
Kterých výrobků se to zejména týká?
Před deseti lety si například chorvatský zákazník nemohl v
obchodě běžně koupit české pivo, ačkoli se vždy těšilo velké oblibě. Nyní je ve
zdejších prodejnách nabídka českých piv velmi pestrá a patří mezi
nejprodávanější dovozní značky. Zdravé biopotraviny a cereálie i malých českých
výrobců jsou také často zastoupeny, a to nejen v sortimentu specializovaných
prodejen. Chorvatský spotřebitel české značky přijímá velmi dobře. Je
samozřejmě potřeba adekvátní marketingová podpora.
V oblasti vodohospodářství bych rád vyzdvihl společnost
ASIO, která už realizovala řadu projektů čističek odpadních vod ve zdejších
průmyslových areálech a svou místní pobočku využívá i pro expanzi do sousedních
zemí. V oblasti stavebnictví velmi pohotově reagovala firma Pragotherm – servis
fasád – a po zemětřesení v Záhřebu nabídla správci zdejší katedrály pomoc při
obnově a testování fotokatalytických nátěrů proti řasám.
Výrazně se rozrůstá chorvatská železniční síť. Podílí se
na realizaci i čeští dodavatelé?
Po vybudování dálniční sítě se Chorvatsko chystá na velké
investice do modernizace a výstavby železniční infrastruktury. Nejvýznamnějším
a často diskutovaným projektem je rychlé spojení Budapešti s Rijekou a jejím
přístavem přes železniční uzel Záhřeb. Valná část financování z fondů EU je
schválena, úsek ze Záhřebu na maďarské hranice se už staví.
Další úseky na jih od Záhřebu budou předmětem veřejných zakázek v měsících a letech před námi. Chorvaté chtějí, aby byla celá trať dokončena do roku 2030. České stavební a dodavatelské firmy mají bohaté zkušenosti s modernizací koridorů a mají co nabídnout. V minulosti se v tomto oboru pohybovaly stavební firmy OHL ŽS a Subterra. Nyní se snaží prosadit na trhu zabezpečovací techniky.
V Chorvatsku žije početná česká komunita. Mohou ji čeští
vývozci využít jako pomoc při obchodu?
Česká menšina je nejorganizovanější a nejaktivnější
národnostní komunitou v Chorvatsku. Kostru této organizace tvoří 31 besed
sdružených ve Svazu Čechů. Díky ústavnímu zákonu má spolu se slovenskou
menšinou právo i na vlastního poslance.
Češi se v chorvatském prostředí prosazují ve všech oblastech veřejného života a také v podnikání. Bohužel se to výrazně neprojevilo na obchodních kontaktech s Českou republikou, což je s ohledem na potenciál menšiny škoda.
Chorvaté si vyjednali velký objem dotací z fondů EU. Jsou
tak úspěšní i při využití těchto peněz?
Chorvatská republika se považuje za vítěze vyjednávání
víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027, protože si jako nováček
mezi členskými zeměmi dokázala vyjednat určitý bonus. Bude tak mít k dispozici
celkem 22 miliard eur. Víceletý finanční rámec bude disponovat 12,7 miliardy
eur a nástroj EU nové generace (Next generation EU) dává Chorvatsku k užití
dalších 9,4 miliardy eur.
Jde prakticky o dvojnásobek alokace, kterou Chorvatsko
disponuje z předchozího rámce 2014 až 2020. Současně ale zaostává a je nejhorší
ze všech členských zemí EU v samotné realizaci projektů a v jejich proplácení,
protože do října 2020 dokázalo proplatit koncovým uživatelům jen 39 procent
peněz. Důvodem špatných výsledků je velmi složitá procedura veřejných zakázek.
Chorvatsko musí schválené projekty dokončit a proplatit nejpozději do konce
roku 2023.
Na co zejména peníze směřují, podílejí se na projektech
čeští dodavatelé?
Do priorit se i v budoucím finančním období řadí v první
řadě modernizace vodního hospodářství s projekty čištění odpadních vod,
zásobování pitnou vodou, protipovodňové ochrany a závlahové systémy (čtyři
miliardy eur), modernizace a výstavba železničních tratí, nákup vlaků (tři
miliardy eur), modernizace silniční sítě (jedna miliarda eur), místní rozvoj,
podpora podnikání a zemědělství. Už v minulosti se české firmy podílely na
realizaci projektů vodohospodářské a dopravní infrastruktury.
Znají zdejší prostředí, a tudíž by tak velký objem prostředků měl být dostatečným lákadlem pro české exportéry, aby se snažili aktivněji prosadit na trhu. Zdejší projektanti ani inženýrské, stavební či montážní firmy sami tyto projekty nedokážou zvládnout.
PDF verze listopadového čísla magazínu Český export a podnikání ke stažení