Banky pokračují v obřích investicích do pobočkové sítě, letos do nich napumpují stovky milionů korun
Vzdělávací knihovna, příjemná kavárna, galerie a v suterénu kino. Je tohle ještě banka? Pobočky tuzemských bank mění image navzdory proklamacím, že internet jejich roli výrazně potlačí. Když v roce 2008 otevřela GE Money Bank první designovou pobočku dle návrhu americké designérské firmy Ideo a do nových prodejních míst chtěla následně investovat stovky milionů korun, konkurence si klepala na čelo.
Od té doby však pumpují do svých poboček tučné sumy i ostatní banky. Krize nekrize – v této oblasti rozhodně nešetří. Ukazuje se totiž, že vylepšené kamenné prodejny přitahují více zákazníků a vykazují vyšší prodeje. Do banky na víkend… Ne všechny bankovní domy ochotně sdělují, kolik je vyvoněné pobočky stojí. K výjimkám patří například Česká spořitelna. V roce 2011 investovala do své sítě téměř jednu miliardu korun, loni to bylo o něco méně a ani letos nebude šetřit. „V letošním roce to budou stovky milionů korun,“ říká šéf pobočkové sítě České spořitelny Tomáš Vaníček.
Banka s největším počtem klientů v zemi má aktuálně 659 poboček. Největší část investic jde do modernizace, druhá část míří na přesun existujících poboček a zbytek banka utratí za otvírání nových prodejních míst. „Přestože máme velmi hustou pobočkovou síť, stále jsou lokality, které jsou pro nás potenciálně zajímavé,“ poznamenal Vaníček. Největším hitem jsou prý pobočky v obchodních centrech . „O víkendech některé praskají ve švech, už několikrát jsme museli vybraná místa rozšiřovat,“ dodává. Některé pobočky v nákupních střediscích vykazují až trojnásobek obratu srovnatelných kamenných prodejních míst ve městě. Zájem klientů o kamenné pobočky dokazuje i fakt, že banka zřídila systém objednávání přes internet. Kdokoli si může zarezervovat přesný čas a v pobočce pak nemusí čekat. Poptávka po osobním kontaktu je stále obrovská, shodují se bankéři. „Podobně překvapivý je fakt, že objem hotovostních operací je pořád na velmi vysoké úrovni,“ zmínil Vaníček.
…nebo na kávičku?
Česká spořitelna byla první bankou v Česku, která v roce 2009 otevřela kavárnu. Do secesního domu v pražské Rytířské ulici si i neklient může zajít na kávu za ceny srovnatelné s ostatními nebankovními kavárnami. Kromě toho banka provozuje v pobočkách i dvě galerie.
Další bankovní kavárnu ve své pobočce otevřela nedávno ČSOB. V centru Prahy velkolepě zrekonstruovala prostory v jedné z budov na Jungmannově náměstí. Veřejnosti tento Era svět, jak banka pobočku v rámci podpory své mladé značky Era nazvala, zpřístupnila loni na podzim. Bankovní zóna přitom zabírá jen minimum prostoru. Kromě kavárny zde rozjela také kino, kde každé úterý večer zdarma promítá archivní klenoty české kinematografie. V prvním patře nabízí k pronájmu kancelářské prostory. Kdo má zájem, zaplatí tři tisíce korun na měsíc za místo. Sál pro třicet osob je uzpůsobený i pro prezentace, tiskové konference, výstavy, filmová či divadelní představení, píše banka v prezentačních materiálech. Polovina výtěžku z pronájmu prý bude k dispozici neziskovým organizacím, slibuje ČSOB.
Cenu rekonstrukce banka nezveřejnila.
Prostory má ale pouze v nájmu, a to zatím na pět let. „Smyslem je umožnit lidem setkávat se, představit své projekty v samém centru hlavního města. ČSOB chce tímto krokem prezentovat své vize služeb jedenadvacátého století, ve kterých banka nenabízí už jen finanční služby,“ tvrdí Marek Ditz, člen představenstva ČSOB, který má na starost retail. I letos bude ČSOB navyšovat počet prodejních míst, kolik jich bude, ale neupřesnila. Prý půjde o jednotky kusů. Vedle toho buduje specializované přepážky v síti České pošty, kterých by mělo být 150.
Hlavně design Když se před lety nejmenovaná banka snažila naučit klienty vybírat hotovost z bankomatu a zdražila výběr hotovosti na přepážce, výsledek byl překvapivý – Češi si na přepážku pro hotovost chodit nepřestali. „Ukazuje se, že pobočka představuje pro klienta určitou psychologickou záruku důvěry, že banka skutečně existuje. Na tom v současnosti nic nezmění sebedokonaleji fungující internetové bankovnictví. Úplně bez poboček se proto banky hodně dlouho neobejdou,“ domnívá se vedoucí partner sektoru finančních služeb PwC ČR Petr Kříž.
Bankovní pobočky v Česku rozhodně nebudou mizet a jejich využití se bude stále více rozšiřovat, shodují se bankéři. A to nejen směrem k poradenství a nabídce složitějších produktů, které klienti nekoupí přes internetové bankovnictví a které vyžadují konzultaci bankéře. Banky budou více tlačit i na efektivnější využití prostoru pro nebankovní služby či produkty. „Tento trend bude pokračovat a má to dva hlavní důvody. Prvním je sdílení nákladů na výstavbu, druhým důvodem pro víceúčelové využití bankovní pobočky je zvýšení atraktivity dané lokality a vyšší počet příchozích návštěvníků, kteří se mohou stát novými klienty,“ předpokládá Pavel Mencl, manažer rozvoje obchodu GE Money Bank.
Například ve Spojených státech se některé banky spojují s kavárenskými řetězci. Experti ovšem upozorňují: Co funguje jinde, nemusí zabírat v Česku.
Pobočka na každém rohu V České republice je více než dva tisíce poboček (viz graf Stabilní růst). Aktuálně vychází jedna pobočka na pět tisíc obyvatel.
V tomto ukazateli má Česko téměř dvakrát více poboček než Rakousko a země předstihla i Německo. Tuzemsko však znatelně zaostává za Spojenými státy americkými a Francií. Itálie nás překonává trojnásobně. „V porovnání se západní Evropou je u nás stále prostor pro rozšiřování sítě bankovních poboček. Je však potřeba velmi důkladně se zabývat návratností tohoto typu investice, která se s jejich rostoucím počtem bude prodlužovat,“ tvrdí Mencl.
Najít místo pro novou pobočku je totiž stále těžší. Důvodem však není nedostatek vhodných míst či úspory, ale naopak přebytek prostor. A banka musí pečlivě analyzovat, kam pobočku umístí. Například hit v podobě pobočky v obchodním centru se může hravě stát propadákem. Počet nákupních středisek totiž v posledních letech raketově narostl. Například v Mladé Boleslavi, kde chtěla Česká spořitelna před lety umístit pobočku do nákupního centra, byla v té době jen jedna možnost. Nyní jsou tam tři velká obchodní centra a banka musí pečlivě sledovat, nakolik jsou tato místa efektivní. GE Money Bank na základě podrobných analýz v posledních čtyřech letech přemístila 40 poboček. Vedle toho ale dalších 40 míst otevřela jako zbrusu nové pobočky. Zmiňovaná designérská firma Ideo dělala pro GE už sedmapadesát filiálek a její koncept by se měl objevit i na dalších místech. Zákazníci jsou obsluhováni v kruhových boxech, prostoru vévodí jasné barvy, závěsné osvětlení a dřevo. Součástí pobočky je i vzdělávací knihovna. Těchto prostor si přitom neužívají jen obyvatelé Prahy. GE je vybudovala i v Brně či v Ústí nad Labem.
Do designových proměn se pustila také Raiffeisenbank. „Banky své pobočky upravují tak, aby se netvářily jako studené kamenné paláce a aby klient bral návštěvu pobočky jako zábavu, ne jako nutné zlo,“ poznamenal mluvčí banky Tomáš Kofroň.
Půjčku? Raději zájezd!
Své pobočky v loňském roce přemísťovala a vylepšovala také Komerční banka, která aktuálně disponuje 396 kamennými prodejnami. „Samozřejmě i v příštích letech budeme investovat do nových obchodních míst a budeme dále pracovat na některých relokacích,“ uvedla bez dalších podrobností mluvčí banky Monika Klucová.
Vůbec nejodvážnější a rovněž poměrně rozsáhlou expanzi pobočkové sítě ovšem během posledních tří let uskutečnila UniCredit Bank (UCB). Zatímco ještě v roce 2009 měla sedmapadesát poboček, loni už to byl více než dvojnásobek (140). Ke konci roku 2012 se banka mohla pochlubit sítí 99 vlastních poboček a 41 franšízových. Právě franšízový koncept je na českém bankovním trhu ojedinělý a konkurence nad ním stále ohrnuje nos. Letos chce UCB otevřít dalších dvacet franšízových míst a pět vlastních filiálek.
„Možná přijde i doba, že budou prodávat také nebankovní produkty. Už dnes se do bankovnictví tlačí nebankovní instituce.
Banky by pak mohly prodávat třeba zájezdy.
Přijdete do banky na pobočku, koupíte si zájezd, banka vám na něj půjčí, a ještě si k tomu u ní koupíte pojištění. Velkých univerzálních bank se to asi týkat nebude, ale ty menší banky o tom budou muset přemýšlet. Je to spíše filozofická úvaha o globálním bankovnictví,“ zamýšlí se šéf UniCredit Bank Jiří Kunert. l •
O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz
