Český prezident Václav Klaus se 3. listopadu v Bělehradu setkal se svým srbským protějškem Borisem Tadićem. Česko bude podle Klause podporovat snahy Srbska o přidružení k Evropské unii v době svého předsednictví v první polovině příštího roku. „Přejeme si a je to v našem zájmu, aby se Srbsko v době našeho předsednictví v unii přiblížilo evropské integraci,“ citovala českého prezidenta srbská rozhlasová a televizní stanice B92. Klaus zároveň upozornil, že Srbsko se musí připravit na to, že „na dveře EU je třeba klepat dlouho. Česko ví, jak nepříjemné to je, a proto se bude snažit o to, aby proces zařazení Srbska k sedmadvacítce trval kratší dobu, než to bylo v našem případě,“ řekl prezident. Srbsko by rádo získalo status kandidáta EU v roce 2009. Jeho evropské perspektivy ale zatím kalí případy válečných zločinců, po nichž pátrá Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii. Jde o Ratka Mladiće a Gorana Hadžiće. Na jejich vydání stojí kromě jiného podmínka členství v EU. Srbský prezident Tadić na oplátku poděkoval Václavu Klausovi za jeho postoj v otázce Kosova. Klaus letos kritizoval rozhodnutí české vlády uznat nezávislost této bývalé jihosrbské provincie.
Klaus po jednání se srbským premiérem Mirkem Cvetkovićem také prohlásil, že české firmy mají zájem investovat v Srbsku. Jde hlavně o energetickou společnost ČEZ. Dalšími zajímavými oblastmi pro české investory mohou být železniční doprava a lázeňský průmysl. Klaus je prvním českým prezidentem, který do Srbska zavítal od roku 1989.
BOX
Další prosebník
Srbsko jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o posílení financí země. Jde zatím o poslední stát, který žádá MMF o pomoc v boji s finanční krizí.
Srbsko se sice nedávno vydalo s novou vládou prozápadním směrem, ekonomika roste, ale kabinet se obává o měnu, která klesá nejrychleji v regionu. Politici stále odmítali jakoukoli pomoc od MMF, ale vzhledem k ambicím Srbska stát se co nejdříve členem EU jim nakonec nic jiného nezbylo.
Analytici se shodují na tom, že země potřebuje nejméně 1,5 až dvě miliardy eur krátkodobé půjčky k posílení stability. Delegace MMF vedená Albertem Jaegerem uvedla, že hospodářský růst Srbska dosáhne 3,5 procenta a inflace se vyšplhá na osm procent.
Delegace MMF přijela do Bělehradu na dvoutýdenní jednání o sestavování rozpočtu na rok 2009 a o půjčce. Srbský parlament v současné době projednává plány na přeskupení financí v rozpočtu na letošní rok, kdy se předpokládá nárůst deficitu z původních 0,5 procenta na 1,7 procenta HDP.
