Pocit nebezpečí

Na severu Čech selhala pořádková i kriminální policie. Stačilo by víc policistů v ulicích, zrychlené soudní řízení a situace by se rázem uklidnila

Na platy policistů ročně putuje přes 23 miliard korun ze státního rozpočtu. Za tuto sumu bychom snad měli mít pocit bezpečí, ale nemáme jej. Nejvíc tento problém ilustruje situace v idylickém místě severních Čech, takzvaném šluknovském výběžku. Lidé se tu bojí i ve dne chodit sami, na kilometr a půl dlouhou cestu v noci si radši zavolají taxíka. Problém s nepřizpůsobivými lidmi, které realitní kanceláře do regionu vystěhovávají, přerostl policii přes hlavu.
Řeč statistiky je neúprosná – za první čtyři měsíce tohoto roku proti stejnému období před rokem předchozím vzrostl ve Šluknově počet krádeží o 250 procent, ve Varnsdorfu o 125 a v Rumburku o polovinu.
Jak je možné, že před tímto ohrožením nevarovala policie ani Bezpečnostní informační služba? Přestože na Varnsdorfsku a Rumbursku selhává jedna ze základních funkcí státu, neučinila žádná z jeho složek kroky k nápravě. Proč Policejní prezident Petr Lessy neodvolal dlouholetého krajského ředitele, brigádního generála Jiřího Vorálka, když jím řízený útvar nefunguje? Protože termín zodpovědnost se u Policie ČR moc nenosí.
Místo toho, aby policie přispěchala ohroženým slušným lidem na pomoc, učinila netaktické gesto. Poslala na sever Čech těžkooděnce a v dohledné době by měla v Ústeckém kraji vzniknout speciální pořádková jednotka. To všechno kvůli dvěma mediálně známým bitkám, kde došlo na teleskopické pendreky a mačety.
Jenže lidi ze severu netrápí bitky v hospodách nebo jejich blízkosti, ale mnohem víc běžná, takzvaná bagatelní kriminalita, krádeže a přepadení. Na severu chybějí policisté v ulicích, vyšetřovatelé a rychlé soudní procesy, které budou nepřizpůsobivé přistěhovalce dělající z regionu divoký Západ po romsku odrazovat od kriminality. Právě to policejní vedení z Ústeckého kraje ani místní představitelé justice pádně neřešili. Až po zmiňovaných incidentech se začaly objevovat informace, že policie o posílení uvažovala, ale nejsou na to peníze. Jako obvykle.
Provoz pořádkové jednotky bude přitom dražší, než by bylo posílení stavů místních ochránců pořádku. Těžkooděnci budou dlít na jednom místě a k zásahům musejí vyjíždět, takže se celková úroveň drobné kriminality nesníží, a navíc trestnou činnost nevyšetří. Je to jen vytlačování klínu jiným klínem.
Ve šluknovském výběžku selhala pořádková i kriminální policie. Ne všichni přistěhovalci musejí být nutně gaunery, tím spíše by policisté měli identitu několika desítek rabijátů a zlodějů velice dobře znát a konat. Stačilo by víc policistů v ulicích, pár domovních prohlídek a zrychlené soudní řízení a situace by se rázem uklidnila. Namísto toho i po příjezdu těžkooděnců do kraje přepadávání pokračují.
Místní lidé jsou už řádně naštvaní a demonstrují v ulicích. A kupují si pdy a alarmy. To nejsou náckové nebo zarputilí národovci, to jsou slušné rodiny, matky s dětmi, které se bojí pouštět svoje ratolesti ven, aby neskončily zbité a okradené. Lidé, které trápí ne bitky, ale krádeže a loupeže. Lidé, kteří tomuto státu odvádějí daně, aby jim pomáhal a chránil je.
Pokud policie okamžitě nezačne řešit skutečnou příčinu šluknovské krize místo pouhého potlačování následků, můžeme se dočkat místních domobran. Můžeme také očekávat podobné akce jako v litvínovském Janově, protože ultrapravicová uskupení se zcela určitě tohoto silného tématu brzy ráda chopí. Proč už agresoři, kteří použili k útoku mačety, nestojí před soudem a nehrozí jim stejně vysoký trest jako pachatelům vítkovského molotovovského pekla? Vždyť útok měl podle všeho jednoznačně rasistický podtext.
Potíže v severních Čechách jsou varujícím signálem o stavu české policie. Sboru, který se nedokáže operativně přizpůsobit aktuálním problémům, které má ze zákona řešit. A nejde jen o Šluknovsko, běžná kriminalita trápí lidi i jinde. A co teprve když zmíníme témata jako vyšetřování korupce nebo organizovaného zločinu. Policie se prostě musí naučit přizpůsobovat aktuálním problémům a naučit se lépe hospodařit, investovat peníze tam, kde jsou skutečně zapotřebí. A ne plakat nad rozlitým mlékem. Jinak si pomáhejme a chraňme se sami.

PS: Tento text nechce strkat do jednoho pytle všechny policisty. V policii působí hrstka skutečných ochránců zákona, kteří i přes všechny problémy berou svoji práci vážně a dělají ji dobře.