Pod cenou

Vláda odložila rozhodování o Královopolské

Verdikt o dalším osudu Královopolské se o dva týdny odkládá. Rozhodla o tom vláda ve středu 19. května. Další pokus státu prodat brněnskou firmu tak skončil neúspěchem. Vítěz tendru, Královopolská Ria, totiž po vzájemné dohodě se státem odmítl podepsat kupní smlouvu.
„Královopolská potřebuje nutně strategického partnera, který zajistí nové kontrakty a přinese peníze na rozjezd výroby. Další průtahy jsou pro brněnskou firmu likvidační,“ sdělil týdeníku EURO zdroj blízký komisi pro privatizaci Královopolské. Navíc upozornil, že je otázkou, zda budou mít investoři o firmu alespoň takový zájem, jaký byl v době vypsání tendru v polovině loňského roku.

Se slevou?

Královopolská se totiž v roce 2003 zbavila velké části majetku, především nemovitostí. Soudní odhad stanovil jejich cenu na 441,689 milionu korun, Královopolská je však prodala zhruba za 74 milionů. Výnos tak nedosáhl ani osmnácti procent hodnoty majetku určené soudním odhadem. O jaká aktiva se jednalo? Královopolská prodala například areál dílen Chemie I společnosti Šance 2000 za 16,65 milionu korun. V soudním odhadu se však hovoří o ceně 167,612 milionu. Společnost Šance 2000 vlastní Miroslav Jucha a Jiří Hofírek, kteří shodně ovládají po padesáti procentech akcií společnosti Brass. Tedy firmy, která se zatím neúspěšně ucházela o privatizaci Královopolské. Společnost MBNS International zase koupila výrobní areál Chemie – speciál za třicet milionů korun. Soudní odhad přitom určil hodnotu objektu na více než 151 milionů. „Pokud by uvedená částka 441 milionů korun zahrnovala veškeré prodeje společnosti, je nutné podotknout, že jde z velké části o nemovitosti odprodané v rámci procesu soudního vyrovnání Královopolské, který probíhal pod dohledem soudu a vyrovnacího správce. Tyto nemovitosti byly dlouhodobě určeny jako zdroj pro úhradu závazků firmy,“ reagoval mluvčí České konsolidační agentury (ČKA) Jiří Pekárek. Agentura v současnosti brněnskou firmu ovládá. Pekárek tvrdí, že se u žádného z prodejů nejednalo o nevýhodnou transakci. „Každý před uzavřením smlouvy schválila dozorčí rada, která je složená ze zástupců ČKA, Fondu národního majetku, ministerstva průmyslu a obchodu a zaměstnanců,“ dodal. Pekárek tvrdí, že byly prodány pouze společností dlouhodobě nevyužívané nemovitosti, většinou určené k prodeji již v rámci soudního vyrovnání v letech 2001-2003, a to vždy za ceny odpovídající tržní hodnotě. „Jak sami víte, vyhlášková cena je zejména u výrobních objektů několikanásobně vyšší než jejich skutečná tržní hodnota. O prodejích byli ostatně informováni zájemci o koupi firmy i po uzavření privatizačního data-roomu v rámci takzvaných manažerských prezentací v měsíci listopadu a prosinci 2003,“ uzavřel Pekárek.

Prázdná slupka.

S tvrzením agentury nesouhlasí finanční ředitel a místopředseda představenstva Královopolské Ria Ctirad Nečas. „O prodeji většiny nemovitostí nás nikdo neinformoval, maximálně u firemních bytů. Například nám nebylo sděleno, že došlo k prodeji Chemie I, což je výrobní hala o rozloze dvaceti tisíc metrů čtverečních. Stejně tak nám nikdo neřekl o ekonomických výsledcích Královopolské,“ tvrdí. Právě prodej nemovitostí byl jedním z důvodů, proč zatím zkrachoval další pokus státu o privatizaci Královopolské. „Královopolská již není v takovém stavu, v jakém ji stát loni nabízel k prodeji. Firma odprodala významný díl svých aktiv,“ pokračoval Nečas. Dalším sporným bodem byly závazky Královopolské. „V průběhu privatizace padl příslib, že budou odpuštěny, nic takového se však nestalo,“ říká. Důvodů, proč Královopolská Ria odmítla podepsat kupní smlouvu, je však ještě více. „Zřejmě nejzávažnějším je, že doposud není uzavřena ekologická smlouva mezi Královopolskou a Fondem národního majetku. Pokud se vám po vstupu do firmy může náhle objevit půl miliardy korun v podobě ekologických závazků, lze takové podnikání označit za hazard,“ vysvětlil Nečas. Stát navíc v prodejní smlouvě po Královopolské Ria požadoval, aby se zavázala, že do roku 2009 nebude nakládat s žádnými pozemky pod Královopolskou. „Na takovou podmínku nešlo přistoupit, rozhodně jsme nechtěli pozemky rozprodat, ale případně pronajmout. Například mostárnu,“ dodal místopředseda představenstva. Zároveň potvrdil, že jeho společnost má o brněnskou firmou i nadále zájem.

Nový návrh.

Kabinet 19. května poté, co odložil rozhodování o osudu Královopolské, uložil ministru financí Bohuslavu Sobotkovi, aby vypracoval návrh, který počítá s prodejem Královopolské firmě Brass. Ta skončila ve výběrovém řízení na druhé pozici. Ministři by tak měli ve středu 2. června vybírat ze čtyř možností. Vedle prodeje společnosti Brass se hovoří o zařazení brněnské společnosti do revitalizačního programu a poté, co ozdravný proces skončí, o privatizaci. Další variantou navrhovanou ministerstvem financí je rozprodej Královopolské po částech případným zájemcům z oboru. Nejkrajnější řešení připouští vyhlášení konkursu.