Moderní receptura Chianti se zrodila v devatenáctém století. Dnes je jeho základem s osmdesátiprocentním podílem odrůda Sangiovese
Když přijde řeč na Chianti Classico, nutně zazní jméno Castello di Brolio. Zámek, který je od roku 1141 spojený s rodinou Ricasoliů, patří jedné z nejstarších vinařských firem na světě. Pokud vezmeme pouze společnosti z branže, potom se vinařství Castello di Brolio řadí na čtvrté místo – po německém Staffelter Hof Winery s rokem založení 862, francouzském Château de Goulaine zrozeném v roce 1000 a ještě o sto let mladším německém Schloss Johannisberg Wine.
Vítězné tažení Uprostřed toskánské krajiny mezi Florencií a Siennou leží takzvaný zlatý trojúhelník ohraničený městečky Castellina, Gaiole a Radda, vinařská oblast Chianti DOCG (Denominazione di Origine Controllata e Garantita). Kouzelná krajina, kde se listy na pyšných hlavách révoví chvějí v mírném vánku, tam leží Castello di Brolio. Tam se také v devatenáctém století zrodila moderní „receptura“ Chianti, i když o odrůdě existují první zmínky už v roce 1389. Nepřipravil ji nikdo jiný než pozdější druhý premiér Italského království, baron Bettino Ricasoli, který své experimenty – mimochodem, zahájil je jako dvacetiletý o jedenačtyřicet let dříve – popisuje v roce 1872 zhruba takto: „Víno dostává většinu aroma a určitý elán v chuti ze Sangioveta (Sangiovese, z latinského sanguis Jovis, krev Jupiterova), Canajuolo (Canaiolo) obstará sladkost a změkčí taniny Sangiovese, aniž by ovlivnilo jeho buket, a Malvagia (Malvasia) je dělá lehčí a vhodné pro každodenní konzumaci.“ Poslední odrůdu nicméně v konečných variantách kupáže vynechal.
Tato verze se s jistými dílčími obměnami používala do šedesátých let minulého století, kdy bylo zahájeno tažení za obrodu jména Chianti. To bylo pošramoceno tím, jak někteří producenti s odrůdou šeredili a označovali jí masově šířené víno sporných kvalit. V roce 1966 získává celá oblast – a tedy i 230 hektarů vinic na ideálních polohách v majetku rodiny Ricasoliů – status DOCG. V té době se také zásadně změnila předepsaná kupáž Chianti. Přestala se používat bílá Malvasia a Trebbiano a byl stanoven nový poměr mezi odrůdami. Minimálně 80 procent musí tvořit Sangiovese a zbylé množství buď modré odrůdy italské – Canaiolo, Colorino, Ciliegiolo či Malvasia Nera, nebo francouzské Cabernet Sauvignon či Merlot. Vlastně nic nového, vždyť právě takové varianty zkoušel o nějakých sto let dříve právě baron Bettino Ricasoli ve sklepích pod Castello di Brolio. Jeho nástupci dnes používají do kupáže právě odrůdy francouzské. Chuť mezi Itálií a Francií Na špičku kvality světové produkce červených vín se svými chianti útočí i jiní významní vinaři oblasti. Předlouhá vinařská tradice Castello di Brolio však staví tento sklep do pozice lídra. Chianti Classico Castello di Brolio DOCG je postaveno na scelení italsko-francouzském. Kromě 80 procent Sangiovese tvoří víno z deseti procent Cabernet Sauvignon a deseti Merlot (u ročníku 2008). Toto Chianti charakterizuje obsažný buket květin a ovoce s dotyky tabákové vůně. Plné tělo nabízí v chuti espritní soulad mezi mineralitou, kořenitostí a ovocitou příchutí. Stavba vedle italské veselosti prozrazuje něco ze šarmu aristokracie francouzské.
Chianti Classico Riserva od jiného producenta s velkým jménem – Castello Banfi – je postaveno více italsky, dalo by se říci. Sangiovese doplňuje Cabernet Sauvignon s malým procentem odrůdy Canaiolo Nero. Po třech letech zrání předvádí eleganci a noblesní plnost. V nose se vedle hroznu a ovoce objevují vanilkové stopy a letmý dotek lékořice. Chuť je mocná, s dlouhým doběhem a patrnou převahou tmavých bobulí.
Třetí příklad poskytuje Chianti Classico Riserva di Famiglia DOCG ze sklepa Villa Cerna rodinného vinařství Cecchi. Jde o ryze italské domácí cuvée z odrůd Sangiovese, Canaiolo a Colorino. V nose zaznamenáte až přezrálé tmavé černé třešně, dále stopy dřeva a kůže. V ovocné chuti se projeví uměřená kyselinka a patrná tříslovina, hlavním motivem jsou však ovocné, zvláště třešňové valéry. Chuť odeznívá velmi dlouho.
Vůbec všechna chianti spojuje jedna sympatická vlastnost. Dobře se hodí k archivaci a platí u nich ono otřepané rčení „čím starší, tím lepší“.
O autorovi| Milan Ballík, spolupracovník redakce
