Borensteinovu Micronu nabídlo ...
Celý podtitul: Borensteinovu Micronu nabídlo Ústavu pro studium totalitních režimů ministerstvo vnitra
Bude se soutěžit! S největší pravděpodobností se o novém sídle Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Archivu bezpečnostních složek (ABS) rozhodne v otevřeném tendru. Na jedné z nejbližších schůzí by o tomto bodu měla jednat vláda. Problémem ale je, že již několik měsíců vedl ÚSTR diskuse o případném stěhování s majiteli budovy Microna v Modřanech, a to i v době, kdy se připravovaly podmínky výběrového řízení. Navíc se ukazuje, že se o nemovitost v minulosti zajímaly i další státní instituce a tento objekt si mezi sebou navzájem doporučují.
Na řadě je vláda
„Je připraven materiál pro jednání vlády týkající se směny budov a výběru nového sídla ve výběrovém řízení. Po skončení soutěže musí výsledky opět potvrdit vláda,“ říká René Schreier, ekonomický náměstek ÚSTR. Účastníkům soutěže budou nabídnuty tři domy v centru Prahy – dům v Siwiecově ulici 2 na Praze 3, objekt Na Struze 3 v Praze 1 a budova v Hybernské ulici 2 v Praze 1. Právo nakládat s posledně jmenovanou nemovitostí má ministerstvo financí. Podmínkou, aby se směna mohla uskutečnit, bylo, že toto právo přejde na archiv. „Ministerstvo financí s tímto převodem souhlasí a bude jej v blízké době navrhovat vládě,“ říká mluvčí resortu Ondřej Jakob. Janotův úřad se nyní musí jako vlastník o objekt starat – hradí provozní náklady, ostrahu a údržbu. Pro instituci je areál nevyužitelný.
Komplex sousedících domů Hybernská 2 a 4 měl být již v roce 2004 vydražen. Dražba ale byla těsně před zahájením zrušena kvůli nevyjasněným majetkovým poměrům. O vlastnictví se totiž vedle státu přihlásilo také hlavní město Praha. V případě objektu v Hybernské ulici 2 již soud rozhodl, že jediným majitelem je stát, spor o sousední objekt stále pokračuje a dle informací týdeníku EURO je jeho ukončení otázkou let. Soutěžící, jehož objekt bude vybrán jako nejvhodnější pro ÚSTR a archiv, musí počítat s tím, že domy v Hybernské jsou stavebně i technologicky propojeny, což je nutné nějak vyřešit.
Změnu příslušnosti hospodařit s budovou v Hybernské 2 již 10. února odsouhlasila vládní dislokační komise. Zápis z jednání má týdeník EURO k dispozici. V něm se mimo jiné konstatuje, že členka komise, jež v ní zastupovala Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), upozornila na to, že komise nedostala materiál ve standardní podobě. „Zmíněná připomínka směřovala k formálním náležitostem materiálu, jako absence obálky, návrhu závěrů schůze vládní dislokační komise, předkládací zprávy, případně přílohy,“ upřesňuje Jana Rennerová, tisková mluvčí ÚZSVM.
Směna za Micronu
I přes připomínky vládní dislokační komise jednohlasně změnu odsouhlasila. Materiál ze zasedání popisuje také to, jakým způsobem bude s Hybernskou 2 naloženo. Spolu se dvěma výše zmíněnými objekty se měly nemovitosti vyměnit za komplex Microny v Modřanech. „Po řadě hledání a jednání byly vytipovány objekty bývalé Microny…, které splňují požadavky Archivu bezpečnostních složek a svou kancelářskou kapacitou umožní i dislokaci Ústavu pro studium totalitních režimů,“ píše se v zápisu z jednání vládní dislokační komise. Jakým způsobem se Microna do materiálů dostala, je záhadou. ÚSTR prý vždy počítal s tím, že na nové sídlo bude vypsáno výběrové řízení.
To ale nekoresponduje s tím, co v rozhovoru pro časopis A2 uvedl 3. března Jiří Pernes, jenž by měl od 1. dubna ÚSTR řídit. Na dotaz, co může uvést k údajnému stěhování, Pernes konstatoval: „Doktor Žáček (Pavel Žáček – ředitel ÚSTR, který by měl ve funkci skončit 31. března – pozn. red.) mě seznámil se vším, co udělal v tomto směru, se svou koncepcí a s tím, jaká provedl organizační opatření, aby se Ústav mohl výhledově přestěhovat do budovy v Modřanech. Vyjádřil obavy, jestli výměna na postu ředitele toto stěhování neohrozí. Já nemám nejmenší úmysl ničit práci, kterou on vykonal. Samozřejmě se ale o tom stěhování pokusím dozvědět víc. Mimo jiné i proto, že jsem již slyšel i některé jiné věci, hlasy, které naznačují, že jsou za tím nějaké špinavosti a podobně. O to se ale člověk nemůže opírat. Zatím se domnívám, že pro Ústav by bylo skvělé, kdyby všechny provozy sídlily pod jednou střechou a kdyby byl prostorově saturován na dlouhou dobu dopředu. Zatím tedy nemám důvod přerušovat, co doktor Žáček začal.“
V současné době jsou ÚSTR i archiv rozmístěny do několika budov. „To klade značné nároky na provoz,“ tvrdí náměstek Schreier. Provozní náklady v loňském roce přesáhly částku patnáct milionů korun. Vedení ÚSTR odhaduje, že díky sestěhování se podaří ušetřit 35 až 40 procent nákladů. Dalším důvodem, proč se obě organizace snaží nalézt nové sídlo je, že někde jsou v nájmu a v nejbližší době některé smlouvy vyprší. Již v listopadu loňského roku dostal výpověď Archiv bezpečnostních složek z budovy ve Střelniční ulici 10 v Praze-Kobylisích. Budova patří Zařízení služeb ministerstva vnitra a je sídlem Úřadu pro zahraniční styky a informace. Jde o instituci, jež kvůli bezpečnostním rizikům nemůže sdílet dům s dalšími subjekty. Archiv měl již prostory opustit do konce loňského roku, ale lhůtu se podařilo prodloužit o rok.
Ochotné vnitro
Pomoc a podporu při „realizaci plánu, aby Archiv bezpečnostních složek a Ústav pro studium totalitních režimů získaly sídlo odpovídající významu obou institucí“, slibovala za ministerstvo vnitra náměstkyně Světlana Kubíková. Jednou z možností, kam by se mohly dokumenty z archivu přesunout, byl areál vnitra mimo Prahu, a to ve Svojšicích. S tím ale ÚSTR nesouhlasil. Další nápad byl atraktivnější. „Při jednáních nám ministerstvo vnitra nabídlo objekt Microna,“ potvrdil týdeníku EURO Schreier. Touto cestou se měl ÚSTR dostat k Microně. Jak je ale možné, že státní instituce – ministerstvo vnitra – vystupuje v roli realitního agenta soukromému subjektu? Tím se nikdo nezabývá.
Budova modřanské Microny patří společnosti Properties Modřany, jejíž většinoví vlastníci sídlí v daňových rájích. Jedním z podílníků a jednatelů firmy je developer Serge Borenstein. Properties Modřany vlastní dvanáctipatrový objekt zahrnující 12 000 metrů čtverečních od roku 1996, kdy byla nemovitost převedena z akciové společnosti Microna Týn. V ní byl členem představenstva též Borenstein.
Vnitro mělo Micronu v hledáčku již mnohem dříve. Zanedbaný komplex obýval v posledních letech dočasně pouze jeden velký nájemce, a to Telecom. V roce 2008, kdy ministerstvo vnitra řídil Ivan Langer, tedy v době, kdy vznikala nová krajská ředitelství policie, zamýšlel úřad, že do Modřan přesune ředitelství policie Středočeského kraje. „S vlastníky nemovitosti bylo uzavřeno memorandum k přípravě získání tohoto objektu,“ konstatuje Hana Malá, tisková mluvčí ministerstva. Objekt byl prý vytipován, tedy nikoliv vybrán v soutěži. Obchod nakonec nebyl uzavřen.
Ministerstvo ale na Micronu „nezapomnělo“. „Vzhledem k tomu, že odborné útvary ministerstva byly velmi detailně obeznámeny se stavem objektu, bylo při jednání s ÚSTR a s archivem o nalezení vhodných prostor zmíněn jako možný tip i objekt Microna,“ dodává Malá. Ministerstvo vnitra zřejmě nebylo samo, koho to do Modřan táhlo. Prý se před lety zvažovalo, že by do tohoto objektu mohl být přestěhován archiv ministerstva obrany.
Jen pronájem
Když se v tisku objevila informace, že Archiv bezpečnostních složek bude z Kobylis vystěhován, začal ÚSTR dostávat nabídky objektů. „Jeden z nabízených objektů se nacházel v Karlíně, jednali jsme také se zástupcem Pražské správy nemovitostí,“ konstatuje Schreier. Z rychlého průzkumu trhu ale nevzešel žádný dům, který by byl vhodným sídlem ÚSTR a archivu. Vlastníci totiž nenabízeli budovy k prodeji nebo ke směně, ale souhlasili jen s podepsáním nájemní smlouvy. A požadované nájemné prý bylo vysoké. Takže stále „vedla“ Microna. „Budova splňuje předpoklady. Má potřebnou nosnost podlah, aby tam mohl být umístěn archiv. Pokud zvítězí v tendru, je nutné tam vybudovat IT infrastrukturu a kotelnu. IT infrastruktura je pro nás důležitá, protože budujeme digitální archiv,“ upřesňuje Schreier. Zdroje týdeníku EURO ale konstatují, že před stěhováním by musel objekt projít kompletní rekonstrukcí.
V podmínkách soutěže je uvedeno, že budou vypracovány dva znalecké posudky oceňující nemovitosti, které budou směňovány. Z dokumentů, jež má týdeník EURO k dispozici, vyplývá, že účetní hodnota objektu v ulici Na Struze byla stanovena na dvanáct milionů, na dalších 2,5 milionu korun byl vyčíslen přilehlý pozemek. Sídlo v Siwiecově ulici má účetní cenu 150 milionů a pozemek 27 milionů korun. Účetní hodnota domu v Hybernské ulici byla v roce 2005 stanovena na 135 milionů.
Je jasné, že tržní hodnoty domů budou podstatně vyšší. S těmi se ale v materiálu neoperuje. Již před šesti lety – před chystanou dražbou – byla vyvolávací cena za objekty v Hybernské 2 a 4 stanovena na celkem 320 milionů korun. Za reálnou považovali tehdy makléři cenu 350 až 400 milionů korun. Odhad tržní ceny budovy Na Struze činí 115 milionů korun. Hodnota budovy Microna, tržní či účetní, se nikde neuvádí.
Rozdíl doplatí
Podle pravidel soutěže nebudou účastníci tendru dopředu vědět, na jakou částku byla odhadnuta cena nabízených nemovitostí. Pokud hodnota jejich objektu bude nižší, rozdíl dorovnají buď v hotovosti nebo zaplacením nákladů na případnou rekonstrukci. V podmínkách výběrového řízení jsou uvedena tři kritéria, podle nichž budou jednotlivé nabídky posuzovány: přínos do státního rozpočtu, vzdálenost nabízené budovy od metra a umístění nabízeného objektu vzhledem k jejich budoucím uživatelům.
Pokud státní instituce hledají novou budovu, pak vypsání soutěže, ve které mohou uspět všichni zájemci, kteří splní kritéria, je tím nejprůhlednější způsobem. Nezpochybnitelné regulérnosti soutěže ale v tomto případě určitě neprospívá, když se ještě před jejím započetím vyjednává s jedním z možných účastníků a na veřejnosti se objevují spekulace o tom, že stěhování je už v podstatě hotovou záležitostí.
