Provozování výdělečné činnosti vlastníkem nebo nájemcem bytu může zamíchat výší daně z nemovitosti. Může být i patnáctkrát vyšší, než jste zvyklí!
Autor: Profit
Spousta lidí ve vlastním bytě podniká anebo jej pro podnikání poskytuje druhým. Základní sazba daně ze staveb v případě bytů samostatně evidovaných v katastru nemovitostí činí 1 Kč za jeden metr čtvereční podlahové plochy. Kdo v průběhu května letošního roku jako vlastník platil složenku za svůj byt, tak si snadno spočítá, že to bylo mnohem více než jedna koruna za metr. Základní sazba daně ze staveb se ovšem upravuje (násobí) o koeficient v rozmezí 1,0 až 4,5. Zákon o dani z nemovitosti umožňuje obci, v jejímž obvodu nemovitost stojí, zvýšit koeficient o jednu kategorii. Obce mohou koeficient z vlastního rozhodnutí také snížit až o tři kategorie, avšak to se v praxi příliš nevidí.
Pokud byt pronajímáte, tak strach mít nemusíte. Rozhodující je, co se v bytě děje. Sazbu daně ze staveb v případě bytů neovlivní statut vlastníka bytu. Může jím být kdokoli a sazba se nemění. Důležité z pohledu správce daně z nemovitosti je to, k čemu byt slouží. Pokud byt slouží k bydlení, tak se postupuje výše uvedeným způsobem. V této souvislosti považuji za vhodné uklidnit všechny pronajímatele. Samotný fakt, že byt přenecháte do užívání nájemci, neznamená, že se v bytě odehrává podnikatelská činnost. Rozhodujícím faktorem je to, co se v bytě skutečně odehrává. Pokud tam nájemce podniká (s vaším souhlasem či bez něj), tak byste měli zbystřit a zajímat se o daň z nemovitosti. Byt, ve kterém se podniká, dostává sazbu daně z nemovitosti jako nebytový prostor **
Problém s daní z nemovitosti nastává v okamžiku, kdy v bytě evidovaném v katastru nemovitostí je na převažující části podlahové plochy provozována podnikatelská činnost. V takovém případě se použije základní sazba daně konkrétní podnikatelské činnosti. A jaké druhy podnikatelských činností Zákon o dani z nemovitostí rozlišuje?
U bytů sloužících pro:
* podnikání v oblasti zemědělské prvovýroby, pro lesní a vodní hospodářství 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
* pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu 5 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
* pro ostatní podnikatelskou činnost 10 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy.
Jako vlastník nemovitosti musíte vědět, na jak velké podlahové ploše v porovnání s celkovou plochou bytu je provozována podnikatelská činnost. Zároveň vás musí zajímat, o jakou podnikatelskou činnost jde (má vliv na sazbu). V případě podnikání ve vlastním bytě to asi nebude problém, ale pozor na nájemní vztahy. Doporučuji si vše ošetřit před uzavřením nájemní smlouvy.
Zákon o dani z nemovitosti nahlíží na byt, kde se na převažující části podlahové plochy podniká, jako na nebytový prostor. Výsledná daňová povinnost je potom úplně v jiných dimenzích.
Představme si například byt, ve kterém provozuje výdělečnou činnost účetní. Provozování účetních služeb patří do ostatní podnikatelské činnosti a základní sazba daně ze staveb se rázem navýší na 10 Kč za metr čtvereční. To ovšem nemusí být sazba konečná, neboť zákon umožňuje obci u staveb používaných pro podnikání upravit základní sazbu koeficientem 1,5. V takovém případě by se ročně platilo 15 Kč/m2.
Finanční úřady mohou čas od času využití bytu k podnikatelským účelům kontrolovat a daň doměřovat. Je dobré se na takové kontroly připravit a vědět, že podnikatelská činnost v převažující části podlahové plochy znamená i vyšší daň z nemovitosti.
