Nekvalitní a nedokončená dopravní síť výrazně komplikuje rozvoj podnikání v České republice. Kvůli špatné dostupnosti se řada firem stěhuje z okrajových částí republiky do Prahy.
Jedním z hlavních úkolů nové vlády by mělo být dokončení základní dopravní infrastruktury. Shodují se na tom představitelé významných českých firem, vítězové minulých ročníků soutěže Podnikatel roku, kteří společným vystoupením otevřeli téma efektivnějšího nakládání s veřejnými prostředky. „V České republice chybí vize dlouhodobých investic. Od vzdělání po infrastrukturu,“ říká Jannis Samaras, generální ředitel společnosti Kofola. Ta sídlí v Moravskoslezském kraji, pro který je chybějící kvalitní spojení se zbytkem republiky obzvlášť citelné. „Firmy se stěhují z Ostravy do Prahy, protože po dvaceti letech je nejrychlejší spojení pendolinem za dvě hodiny a 59 minut. To je ostuda,“ dodává Jannis Samaras.
Podle podnikatelů je právě špatný stav infrastruktury jednou z hlavních komplikací pro rozvoj tuzemské ekonomiky. „Ve Středočeském kraji nám chybí obchvat Prahy, takže když chceme jet z Kladna do Kutné Hory, trvá nám to stejně dlouho jako tím vlakem z Prahy do Ostravy. A je to přitom v rámci jednoho kraje,“ zdůrazňuje Zbyněk Frolík, zakladatel a výkonný ředitel společnosti Linet. Příčinou neutěšeného stavu přitom podle podnikatelů není nedostatek peněz. „Jestliže tady za posledních sedm let protekly stovky miliard korun z evropských fondů, řekněte mi, kde jsou ty peníze vidět. Kdyby to bylo alespoň jako ve Španělsku, kde je nově vybudovaná infrastruktura, dálnice, železnice, města. U nás se utopily u různých poradců a konzultantů,“ hněvá se Zbyněk Frolík.
Kam mizí peníze
Špatné využití evropských peněz není podle byznysmenů jedinou příčinou, proč je tuzemská dopravní infrastruktura stále v žalostném stavu. Řada státních výdajů za předchozích vlád podle nich sloužila jen jako krytí neprůhledného vyvádění státních peněz. „V minulých letech bylo v rozpočtu vždy 34 miliard na IT služby a právní služby. Když jsem to viděl poprvé, řekl jsem si: To není možné, že by mohli takhle krást,“ popisuje Pavel Juříček, generální ředitel společnosti Brano Group.
Podle úspěšných byznysmenů je proto nyní důležité, aby se zpřetrhaly penězovody, které v tuzemsku zrodila privatizace a opoziční smlouva. A aby současná vláda co nejdříve realizovala změny, které by měly přinést větší transparentnost. Pomoci by podle nich mělo především co nejrychlejší zavedení registračních pokladen a řešení daňových úniků finančními úřady. Vláda, zdá se, požadavky podnikatelů vnímá. Chystá kroky na zprůhledňování finančních toků. Ke zvyšování daňových výnosů by měl přispět speciální policejní tým Kobra, který se loni začal zabývat velkými daňovými úniky. Letos by se mělo rozjet napojení pokladen na centrální evidenci tržeb a začne platit zákon o prokazování majetku.
Změna? Letos ne
V letošním roce má na výstavbu a údržbu dopravní infrastruktury jít 94,4 miliardy korun, z toho na silnice a dálnice 46,6 miliardy korun. Přestože letos jde na investice do dopravní infrastruktury velký objem peněz, Ředitelství silnic a dálnic neuvede do provozu jediný nový dálniční úsek. Otevřít se chystá pouze 26 kilometrů silnic první třídy a rychlostních silnic. Pro zemi, kde stále chybí zhruba 800 kilometrů dálnic a rychlostních silnic, je to špatná zpráva.
Tristní situace s otevíráním nových dálničních úseků odráží situaci z předchozích let. Například v roce 2011 šlo na investice do dopravní infrastruktury 44,4 miliardy, v roce 2012 to bylo 33,4 miliardy korun. Kromě peněz se na pomalém tempu dostavby dálniční sítě podepsaly opakované personální změny na ŘSD a následná špatná příprava nových staveb. Resort dopravy plánuje letos otevřít pouze čtyřkilometrový úsek rychlostní silnice R6 mezi Lubencem a Bošovem na tahu mezi Prahou a Karlovými Vary.
Jen minimální změny pak nastanou na dalších rychlostních silnicích. Budou dokončeny úpravy dvou mimoúrovňových křižovatek na R46 a na Pražském okruhu. Dokončena má být také opatovická křižovatka na R35, spojující Hradec Králové s Olomoucí. Hotová stavba však bude nadále prázdná. Zatím totiž nestojí navazující úseky, po kterých by bylo možné z křižovatky odjet. Skromný výčet staveb letošního roku uzavírá skončení rekonstrukce dvou úseků dálnice D1, na nichž opravy začaly již v roce 2013. Omezení by měla skončit na úseku mezi Větrným Jeníkovem a Jihlavou a mezi Lhotkou a Velkou Bíteší. Ministr dopravy Dan Ťok slibuje, že modernizace dalších úseků D1 bude postupovat rychleji. „Chci, aby se stavělo intenzivněji,“ tvrdí ministr.
Počítá s tím, že se na exponované stavbě bude pracovat sedm dní v týdnu a čtyřiadvacet hodin denně. Původní termín dokončení oprav D1 v roce 2020 by se tak mohl výrazně zkrátit, byť se intenzivnější tempo prací může promítnout do růstu nákladů o deset až 15 procent. Resort dopravy chce letos zahájit stavbu pěti dálničních úseků. „Máme připraveno větší množství projektů, neboť ze zkušeností víme, že ne všechny se nám kvůli průtahům ve výběrových řízeních podaří zahájit. Budeme samozřejmě usilovat o to, aby byl počet zahájených staveb v roce 2015 co nejvyšší,“ konstatuje generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. Začít by tak měla stavba předposledního chybějícího úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem a čtyř úseků dálnice D3 mezi Veselím nad Lužnicí a Úsilným.
Silnice se přehodnotí na dálnice
Pomalé tempo výstavby dálnic a rychlých železnic není jediný problém, který podnikatele i veřejnost v dopravní oblasti zatěžuje. Loni bývalý ministr dopravy Antonín Prachař šokoval řidiče, když oznámil, že již nepočítá s výstavbou chybějícího úseku dálničního spojení k rakouským hranicím na Mikulov a dál na Vídeň. Byznysmeni i lidé, kteří každoročně jezdí touto trasou na dovolenou do Alp či k Jadranu, nyní doufají, že nový ministr Dan Ťok rozhodnutí svého předchůdce přehodnotí a jeden z nejočekávanějších dálničních úseků v České republice se začne stavět co nejdříve.
Řidiči se také již nemohou dočkat, až dojde k léta slibovanému převedení zhruba 300 kilometrů rychlostních silnic na dálnice. Tyto stavby mají parametry dálnic, ale kvůli jinému způsobu financování ještě v éře socialismu jsou až dosud nesmyslně vedeny jako rychlostní silnice. Česko se tak v mezinárodních srovnáních zbytečně připravuje o stovky kilometrů existujících dálnic, což odrazuje investory a mate běžné řidiče, především zahraniční. K převodu vybraných úseků rychlostních silnic na dálnice by mělo dojít od roku 2016.
